Sluneční hodiny – Krašov u Bezvěrova
Největší sluneční hodiny v ČR byly odhaleny u Bezvěrova
Bezvěrov, 20. března 2018 – V den jarní rovnodennosti, tedy 20. března, byly nedaleko obce Bezvěrov na jejím katastru odhaleny největší sluneční hodiny v ČR a na světě. V porovnání s těmi u nás dosud největšími působí jako obr.
Stín, který určuje čas, zde do krajiny vrhá vysílač Krašov tyčící se do výšky 342 metrů. Obec na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje, která se nachází v Manětínské oblasti tmavé oblohy, tak chce přilákat nejen zájemce o astronomii, ale i další návštěvníky.
Záběr z výšky byl natočen dronem Správy informační ch technologií města Plzně, sekce drony.
Využít stínu stožáru jako „rafičky“ (odborně gnómonu) slunečních hodin, o tom uvažoval Václav Sidorjak již delší dobu. Jako vášnivý fotograf a pilot motorového padáku si až několik kilometrů dlouhého stínu prostě nemohl nevšimnout. „Myšlenka vytvořit obří sluneční hodiny z televizního vysílače Krašov mne napadla ve chvíli, kdy jsem poprvé spatřil tuto velkolepou stavbu z ptačí perspektivy,“ popisuje zrod myšlenky obřích slunečních hodin Václav Sidorjak. S nápadem oslovil starostu Bezvěrova pana Jana Matouška, kterému se myšlenka líbila. „Dnešní společnost hledá originalitu. Tyto obří sluneční hodiny ji nabízejí a to se mi na nich líbí,“ říká starosta Jan Matoušek.
„Sluneční hodiny na katastru obce Bezvěrov jsou největší v České republice. Dosud držely rekord sluneční hodiny na náměstí T.G. Masaryka v Třešti s gnómonem v délce 8,21m. Bezvěrovské sluneční hodiny jsou větší i než dosud největší známé sluneční hodiny na světě Samrat Yantra v prostorách královské observatoře v indickém Džájpúru,“ uvádí Robert Zauer, komisař České knihy rekordů, který se slavnostního odhalení hodin zúčastnil, aby mohl stvrdit jejich rekordní rozměry předáním certifikátu starostovi Bezvěrova.
„Krašovský vysílač je významná krajinná dominanta a to jsme chtěli využít,“ dodává starosta Bezvěrova Jan Matoušek o novém lákadlu do obce. O slunečních hodinách i historii vysílače Krašov se zájemci mohou dočíst ze dvou infotabulí na nové odpočívce u vysílače. Bezvěrovské sluneční hodiny vznikly jako astronomická zajímavost v Manětínské oblasti tmavé oblohy založené na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje na rozloze 346 km2 v září 2014. Na jejich přípravě a realizaci se podíleli členové Západočeské pobočky České astronomické společnosti.
Bezvěrovské sluneční hodiny v číslech:
342m výška gnómonu („rafičky“) slunečních hodin tvořeného vysílačem Krašov
197m nejkratší vzdálenost číslice ciferníku od gnómonu
266m nejdelší vzdálenost číslice ciferníku od gnómonu
2,8 ha plocha slunečních hodin vymezená gnómonem a číslicemi ciferníku
- března 2017 započetí prací na vytvoření slunečních hodin
- září 2017 dokončení slunečních hodin
140 tis. Kč celkové náklady na realizaci vč. odpočívky
70 tis. Kč …z toho dotace Plzeňského kraje z Programu pro podporu rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji
KONTAKTY: Jan MATOUŠEK, starosta Bezvěrova, tel. 724 288 491, bezverov-starosta@volny.cz
Kontakty pro média: Radka ŽÁKOVÁ, tel. 777 093 290, cykloradka@seznam.cz
Pavel SUCHAN, tisk. mluvčí a místopředseda České astronomické společnosti, tel. 737 322 815, suchan@astro.cz
Obec Bezvěrov se nalézá v nejsevernější části okresu Plzeň-sever. K obci byly připojeny také Krašov, Služetín, Buč, Vlkošov, Potok, Žernovník, Chudeč, Dolní Jamné a Světec. Aktuálně zde žije 681 obyvatel. V Bezvěrově byla roku 1867 založena sklářská huť Kavalier, která vyráběla křišťálové sklo až do r. 1923. Najdete zde také několik starších usedlostí s hrázděnými štíty. www.bezverov.cz
Manětínská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena 15. září 2014 na území 10 obcí Plzeňského a Karlovarského kraje – Manětína, Nečtin, Štichovic, Hvozdu, Štědré, Pšova, Bezvěrova, Krs, Dražně a Toužimi. Jejími zakladateli je kromě uvedených obcí ještě dalších pět nejen astronomických neziskových organizací: Hvězdárna a planetárium Plzeň, Česká astronomická společnost, ČSOP Manětínsko, občanské sdružení Cesta z města a občanské sdružení Pod střechou. Cílem zakladatelů je zachovat noční oblohu, ale i noční přírodu v této oblasti ve stávající kvalitě, která je ve srovnání s jiným obydleným územím ČR výjimečná. www.manetinskatma.cz
Západočeská pobočka je součástí České astronomické společnosti a sdružuje astronomy profesionály a amatéry a další zájemce o astronomii především z Plzeňského kraje. V současné době má více než 50 členů. Vedení pobočky se snaží vytvořit prostor a podmínky hlavně pro aktivní zájemce o astronomii. Organizuje klubová setkání, pořádá exkurze na výstavy a putování po zajímavých místech spojených s astronomií. Pod hvězdnou oblohou mají členové možnost se setkávat při pozorovacích víkendech a mnoha dalších pozorovatelských aktivitách. Při akcích určených pro veřejnost se pobočka snaží propagovat Českou astronomickou společnost a popularizovat astronomii v západních Čechách. http://www.zpcas.cz/
Vysílač Krašov začal šířit televizní signál po svém dokončení v roce 1960. V srpnu 1968 byl ale rozstřílen sovětskou okupační armádou a po opravě sloužil k vysílání prvního a od roku 1974 i druhého programu Československé televize a to až do ledna 1979, kdy musel být po přetržení kotevního lana odstřelen. Nový vysílač je v provozu od roku 1981 a se svou výškou 342 metrů je nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a druhou nejvyšší stavbou v ČR. Vysílač patří Českým radiokomunikacím.
