info KV

Karlovarská galerie umění

Galerie umění Karlovy Vary

příspěvková organizace Karlovarského kraje, Goethova stezka 6,

360 01 Karlovy Vary, tel: 353 224 387, e-mail: info@galeriekvary.cz

Tisková zpráva

100 let hlavní budovy karlovarské galerie

Pořadatel                       Galerie umění Karlovy Vary, přísp. organizace Karlovarského kraje

Místo konání                 Goethova stezka 6, 360 01 Karlovy Vary

Termín                          14.9. – 31.12.2012;
vernisáž v pátek 14.9. v 17 hodin v rámci zahájení EHD

Autoři výstavy              Mgr. Lubomír Zeman, Mgr. Lenka Tóthová

Otevírací doba              otevřeno denně mimo pondělí 10 – 17 hodin

Doprovodné akce         Komentovaná prohlídka Mgr. L.Zemana, 22.11.2012 v 17 hodin

Hlavní budova karlovarské galerie umění, jedna z nejvýraznějších staveb nového klasicismu a tzv. klasického lázeňského stylu počátku 20. století, slaví letos své sté výročí. K tomuto jubileu galerie připravila výstavu soustřeďující dostupný obrazový a textový materiál týkající se historie objektu.

Budova galerie stojí v místě kdysi zvaném Dorotiny nivy (podle nedalekého nejstaršího karlovarského altánku) a posléze známém jako výletní cesta Goetheweg. Ta bývala již od konce 19. století i živým obchodním korzem s mnoha krámky řemeslníků a obchodníků (butiky), které vedly od Puppu až k Poštovnímu dvoru. Dvacet osm nesourodých drobných obchodních stavbiček karlovarského Spolku živnostníků bylo považováno za provizorium. Již roku 1905 vznikl první projekt na jejich přestavbu, ale až v říjnu 1910 město rozhodlo vybudovat na tomto místě novou budovu zahrnující butiky a také uměleckou Kunsthalle, sloužící k prezentaci produktů karlovarských umělců a především řemeslníků.

Prvotní projekt nové budovy vypracoval v červenci roku 1911 arch. Rudolf Mimler ze stavebního úřadu v Karlových Varech. Navrhl dlouhou rozložitou hmotu dvou zalomených přízemních křídel s dvěma krajními vyššími a prosklenými pavilóny. Dominantou měla být patrová centrální Umělecká hala zastřešená nízkou střechou završenou majestátní kupolí. Architektonické řešení vycházelo z dekorativismu pozdní secese a inspirovalo se i novým klasicismem a vídeňskou wagnerovskou modernou. Výběrové řízení, jehož se zúčastnily nejvýznamnější stavební firmy z Karlových Varů, vyhrál osvědčený karlovarský stavitel Friedrich Seitz. Objekt nakonec získal odlišnou podobu než přepokládal Mimlerův projekt (boční křídla s butiky završovaly terasy, portály butiků doplnily široké markýzy, střední pavilón byl ukončen sedlovou střechou a trojúhelnou atikou, uměleckou halu místo kupole zastřešila mansardová střecha). Přesto bylo jeho moderní architektonické pojetí přijato kladně. V květnu 1912 byly nové krámky předány nájemníkům a poté také započaly výstavní aktivity Kunsthalle. První sezóna v Umělecké hale byla slavnostně zahájena 27. července roku 1912 výstavou Spolku německých výtvarných umělců žijících v Čechách, následující rok zde uspořádala výstavu významná vídeňská galerie Miethke. V květnu 1914 však město na tři roky pronajalo Uměleckou halu Chebské obchodní a živnostenské komoře, která zde začala provozovat průmyslovou vzorkovnu. Během 1. světové války byla zdejší činnost přerušena, poté sloužily prostory Umělecké haly opět Obchodní a živnostenské komoře v Chebu.

Na přelomu let 1929-1930 došlo k navýšení bočních křídel o patro s galerijními sály a k přístavbě střední části centrálního pavilónu (opět podle projektu arch. Rudolfa Mimlera). Od roku 1930 začal takto rozšířené výstavní prostory využívat umělecký spolek Metznerbund, který zde prezentoval moderní evropské umění. Druhá polovina 30. let pak přinesla období ideologicky ovlivněné výstavní činnosti trvající až do roku 1944.

Po válce bylo v galerii představováno nejen české výtvarné umění. Objekt totiž v letech 1948–1952 stále patřil Obchodní a živnostenské komoře v Chebu a hostil vzorkovnu krajského národního výboru s prezentací zdejších řemeslných a průmyslových výrobků. V roce 1948 došlo k výrazné úpravě výstavních sálů podle návrhu Ing. Karla Pokorného. V přízemí byly odstraněny některé vnitřní příčky a vznikly tak dva prostorné a prosvětlené podélné sály, které podstatně vylepšily výstavní možnosti, čehož bylo v následujících letech bohatě využíváno. Rok 1952 totiž znamenal zásadní mezník v historickém vývoji užívání objektu – vzorkovnu průmyslu nahradila jedna z prvních státních galerií, které tehdy u nás začaly vznikat. Ustavena byla k 1.1.1953 a příští rok zde galerijní instituce oslaví 60 let svého trvání.

60. léta 20. století přinesla výrazný rozvoj činnosti galerie, potřebu zvětšení výstavních ploch a zlepšení vnitřních dispozic a vybavení galerie. To vše naplnily až rozsáhlé úpravy exteriéru i interiéru probíhající v letech 1974-1975 podle projektů Ing. Davida a arch. Marcela Šulce (hliníkové výkladce a markýzy, mříže, podhledy, osvětlení, vybudování depozitáře, knihovny a dalších prostor). Tato rekonstrukce uvedla budovu galerie téměř do současné podoby – výraznější interiérovou změnou bylo v letech 1992-1995 odstranění podhledů a nainstalování nových osvětlovacích ramp.

V téže podobě objekt karlovarské galerie umění letos slaví významně kulaté jubileum (obdobně jako nedaleký hotel Imperial či most arcivévody Karla). Výstava prostřednictvím odborného textu historika Mgr. Lubomíra Zemana (z něhož čerpá i tato zpráva) přibližuje zajímavý architektonický vývoj stavby. Neméně zajímavý je doprovodný obrazový, projektový i textový materiál nalezený ve Státním okresním archivu v Karlových Varech, ve Stavebním archivu Magistrátu města, v Muzeu Karlovy Vary, v archivu Galerie umění Karlovy Vary i mezi soukromými sběrateli. K vidění budou i původní projekty a např. skleněné fotografické negativy ze 30. let.

Lenka Tóthová

Príhovor Víti Škorpila

Príhovor Víti Škorpila

Obnova hradu Bečov

TISKOVÁ ZPRÁVA

Praha, 10. 12. 2012

Vyhlášení výsledků architektonické soutěže
o návrh na obnovu hradu Bečov

Architektonická soutěž Národního památkového ústavu o návrh na koncepční a celkové řešení záchrany a využití dosud nepřístupné části areálu horního hradu Státního hradu a zámku v Bečově nad Teplou zná svého vítěze.

Architektonická soutěž o návrh proběhla v rámci projektu „Bečov nad Teplou – příkladná obnova hradu a přilehlých objektů pro prezentaci památkové péče formou vzdělávacích programů“,  jehož cílem je nejen příkladná památková obnova a zpřístupnění hradu, ale také vlastní proces realizace. Státní hrady a zámky ve správě NPÚ jsou totiž ideálními modelovými pracovišti, na kterých je možné aplikovat a experimentálně ověřovat postupy a procesy nejvyšší možné odborné úrovně. Z tohoto důvodu byla jako způsob výběru nejvhodnějšího zhotovitele projektové dokumentace zvolena architektonická soutěž o návrh.

Soutěž byla oznámena 29. června 2012, termín odevzdání soutěžních návrhů byl 11. září 2012. Doručeno bylo celkem 16 soutěžních návrhů, 6 z nich bylo z důvodu závažného porušení soutěžních podmínek vyřazeno. Do užšího hodnocení tak postoupilo celkem 10 soutěžních návrhů.

Porota složená z odborníků Národního památkového ústavu, Ministerstva kultury ČR i nezávislých specialistů zasedala 22. října 2012. Posuzována byla především komplexní architektonická kvalita návrhů, prokazatelné naplnění principů současné ochrany památek a respektu k autenticitě, ale také ekonomická a realizační přiměřenost zvoleného řešení v kontextu Národní kulturní památky i zohlednění provozně bezpečnostních parametrů.

Na základě těchto hodnotících kritérií porota rozhodla o výběru nejvhodnějšího návrhu, dle § 106 odst. 9 ZVZ, takto:

Zadavatel jako nejvhodnější vybírá soutěžní návrh evidovaný pod pořadovým číslem 2,  který podal MCA atelier  s.r.o, IČO 27418634, Dykova 1, 101 00 Praha 10.

Podrobné informace k projektu obnovy hradu Bečov jsou dostupné na webu http://www.castlebecov.eu, kde lze sledovat aktuální stav probíhající obnovy, a v oddílu „ke stažení“ je možné získat také digitalizovanou publikaci Hrad Bečov – projekt konzervace a prezentace.

V rámci popularizace projektu bude od 16. ledna do 17. února 2013 v prostorách Národního technického muzea realizována unikátní společná výstava NPU a NTM, která kromě soutěžních návrhů představí také nerealizované návrhy význačných českých architektů 19. a 20. století.

Záchrana a obnova Státního hradu a zámku Bečov bude ukončena v roce 2015 celkovým zpřístupněním celého areálu.

Státní hrad a zámek Bečov
Zámecký a hradní areál v Bečově nad Teplou tvoří svým dochovaným středověkým hradem pánů z Oseka z počátku 14. století, upraveným renesančním palácem Pluhovským a barokním zámkem Questenberků z 18. století unikátní architektonický celek. V roce 1985 byl pod podlahou hradní kaple za dramatických okolností objeven relikviář sv. Maura – mimořádná románská zlatnická památka z počátku 13. století, kterou odborníci řadí svým významem hned za české korunovační klenoty. Právě relikviáři sv. Maura a jeho náročné restaurátorské záchraně je věnována expozice v prostorách zámku. Do roku 2015 je plánováno také zpřístupnění prostor výjimečně autentického, středověkého horního hradu, včetně jeho okolí.

Národní památkový ústav a památky v jeho správě

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR.  Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče v České republice plní NPÚ také povinnosti vyplývající ze správy více než stovky státních památek. Většina z nich je veřejnosti přístupná a z konvolutu památek přímo ve správě NPÚ je 7 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO: zámecký komplex Český Krumlov, zámek Litomyšl, zámek Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, zámky Valtice, Lednice a Janův Hrad v rámci Lednicko-valtického areálu, Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Národní památkový ústav v rámci zpřístupněných hradů a zámků pečuje také o cca tři čtvrtě miliónu sbírkových předmětů a pro zámecké i hradní areály jsou typické rovněž historické zahrady a parky.

Mimořádně významnou složku kulturního dědictví tvoří kostely, kláštery a další řeholní domy. V úplné nebo částečné správě Národního památkového ústavu jsou významné klášterní areály např. Plasy, Kladruby u Stříbra nebo Doksany. Nedílnou součástí kulturního dědictví je i vesnická lidová stavební tvorba (NPÚ spravuje památky lidové architektury Zbečno, Hamouzův statek, skanzeny Zubrnice,Vysočina a Příkazy), ale do nedávna i odmítané technické památky 19. a 20. století, které vtiskly našim městům a krajině nezaměnitelný ráz. NPÚ spravuje unikátní technickou NKP v Ostravě – Důl Michal. Další podrobnosti o instituci na www.npu.cz.

Kontakty:

Mgr. Dita Roubíčková, tiskový referát NPÚ, 257 010 207, 724 511 225, roubickova.dita@up.npu.cz

Mgr. Tomáš Wizovský, kastelán SHZ Bečov a koordinátor projektu příkladné obnovy, 353 999 394,

606 666 423 kastelan@zamek-becov.cz

Fotografie:

Tisková konference – vyhlášení výsledků soutěže Praha 10.12. 2012, foto K. Rozinková

Autor vítězného návrhu arch. M. Cikán, atelier MCA s.r.o., foto Petr Skála

Vánoce a Ježíšek

Vánoce a (pro nás) Ježíšek

Jmenovala se Virginie O’Hanlonová a žila v New Yorku. Jednoho prosincového dne roku 1897 napsala deníku Sun následující čtenářský dopis:

“Je mi osm let. Někteří z mých přátel říkají, že žádný Santa Claus neexistuje. Táta tvrdí, že Sun vždycky píše pravdu. Řekněte mi tedy, prosím: Chodí Santa Claus?”

V redakci z toho nejprve zavládly rozpaky. Pak ale šéfredaktor Francis Church rozhodl, že důvěru malé čtenářky ve vševědoucnost a pravdomluvnost medií nelze zklamat. A pokládal záležitost za tak závažnou, že osmileté Virginii odpověděl osobně – a to na titulní stránce Sunu:

Odpověď šéfredaktora

„Milá Virginie, Tvoji malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami vidí; věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým rozumem. Všechen lidský duch je malý, ať náleží dospělému nebo dítěti. Ve vesmíru se ztrácí jako maličký hmyz. Takový mravenčí rozum nepostačuje, abychom postihli a pochopili celou pravdu.” A pokračoval: „Ano, Virginie, Santa Claus existuje. Existuje stejně jistě jako láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santa Clause! To bychom neměli ani Virginii, ani víru, ani poezii – nic z toho, co život činí snesitelným. Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které prozařuje svět, by muselo uhasnout. Santa Claus existuje, protože jinak bys nemohla věřit ani svým pohádkám. Jistě, mohla bys požádat tatínka, aby na Štědrý večer vyslal lidi, kteří by Santa Clause chytili. Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo? Žádný člověk ho nevidí jen tak. To nedokazuje vůbec nic. Nejdůležitější věci zůstávají mnohdy skryty našim zrakům. Například víly, které tančí v měsíčním svitu na paloučku. A přesto existují.

Cokoliv vidíš, nikdy nespatříš všechno. Můžeš rozlomit kaleidoskop a hledat nejkrásnější barevné útvary. Najdeš pár pestrých střepin, nic víc. Proč? Protože skutečný svět je zahalen závojem, který ani žádné násilí nedokáže protrhnout. Poodhrnout ten závoj může pouze víra a poezie a láska. Potom najednou spatříme všechnu krásu a nádheru za ním. Je to také pravda?, zeptáš se asi. Ano, Virginie, je, a nic na tomto světě není pravdivější a trvalejší. Santa Claus žije, a bude žít věčně. Ještě tu bude za desetkrát deset tisíc let, aby potěšil děti jako jsi Ty a naplnil radostí každé otevřené srdce. Veselé vánoce, Virginie, Ti přeje Tvůj Francis Church.”

Deník Sun výměnu dopisů zveřejňoval 54 Let

Výměna dopisů mezi osmiletou Virginií a šéfredaktorem Churchem se odehrála v prosinci 1897. Deník Sun ji uveřejňoval od té doby každým rokem znovu v předvánočním týdnu na titulní stránce, ještě dlouho po smrti Francise Churche i Virginie O’Hanlonové. Činil tak 54 let, až do roku 1950, kdy zanikl. A tehdy převzaly tuto tradici četné angloamerické i jiné noviny a časopisy po celém světě. Všechny přetiskují oba dopisy – dávnou dětskou otázku a nadčasově moudrou, úsměvnou odpověď – opět i letos.

Stoletá štafeta je tak předávána dalším a dalším generacím. Nese tiché poselství naděje i do našich časů, poznamenaných zlobou a chvatem, vražedným sobectvím, popřením všech hodnot. Přejme tomuto poselství – slovy dávno mrtvého amerického novináře Francise Churche – aby nikdy nezaniklo a zaznívalo na světě lidí ještě za desetkrát deset tisíc let.

“Nikdy se člověk netěší z něčeho tak, jako se těšil na něco.”
Citát amerického spisovatele O. Herryho

Přeji Vám hezké Vánoce a hodně štěstí po celý rok, pusťte si nádherné koledy.

Smítka

Žákovské parlamenty

Žákovské parlamenty

ŠKOLA PRO DEMOKRACII: DĚTI DISKUTOVALY S POLITIKY

26. 11. 2014 | tisková zpráva | CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s.

PRAHA (Senát PČR; 24. 11. 2014) – Zástupci 16 žákovských parlamentů se sešli na půdě Senátu, aby veřejnosti představili své nejúspěšnější projekty. 4. ročník slavnostní události „Škola pro demokracii“ se zúčastnili také politici (J. Pospíšil, H. Langšádlová, N. Nováková, J. Jermář), kteří v průběhu programu diskutovali se žáky. Předmětem diskuse bylo nejen občanské vzdělávání, ale i reakce na vystupování prezidenta Miloše Zemana.

Kromě prezentace žákovských projektů a diskuse mezi politiky a žáky byla cílem setkání i podpora občanského vzdělávání a demokracie jako takové. „Já osobně považuji činnost žákovských parlamentů i organizátorů této akce za nesmírně důležitou, jelikož demokracie je hlavně o silné skupině aktivních občanů, kteří, jak vidno, díky vám dorůstají“, řekl europoslanec Jiří Pospíšil. Do programu „Škola pro demokracii“ se od ledna 2014 mohou přihlásit zdarma všechny školy a deklarovat tak, že zapojování žáků do života školy a podpora žákovských parlamentů jsou pro danou školu důležité.

Všichni přítomní vyhlašovali ve svých kategoriích nejinspirativnější projekty:

1. Cena za nejhezčí prezentaci: ZŠ Šrámkova, Opava
   Cena žáků za nejzajímavější projekt: ZŠ Zákupy (projekt Škola v obci)
   Cena učitelů za nejpřínosnější projekt: ZŠ Ruská, Litvínov (projekt Naše škola)

1. Cena CEDU – Centra pro demokratické učení, o. p. s.: ZŠ T. G. Masaryka, Blatná (projekt Žákovská samospráva

V diskusi se pak žáci ptali, co senátora Jaromíra Jermáře přivedlo do politiky: „Politika proměňuje náš život a díky vztahu k první republice a tradici demokracie jsem si po listopadu 89 říkal, že je na co navázat.“

Poslankyně Heleny Langšádlové pak mimo jiné na to, jakým způsobem chce podpořit žákovské parlamenty: „Demokracie je dlouhodobý proces například Německo po nešťastných událostech po druhé světové válce vynakládá obrovské prostředky pro udržení a posílení demokracie. Finanční prostředky státu by měli jít na podporu organizací jako CEDU, přičemž důležitou roli při šíření občanského vzdělávání mají i veřejnoprávní média.“

Paní poslankyně Nina Nováková pak odpovídala i na rozruch budící dotazy směřující k prezidentu Miloši Zemanovi. Děti zajímalo, co ony samy mohou dělat, pokud nesouhlasí s tím, jak prezident reprezentuje naši zemi: „Pan prezident svými provokacemi ukazuje horší „já“ naší společnosti – vy můžete naopak posilovat lepší „já“ naší společnosti projevením svých názorů a svou aktivitou.“

Odkazy na uveřejněné zprávy o akci v médiích:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10498629597-zpravy-v-10 (čas 16:30)

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10253066674-zpravy-ve-12/214411012001124 (čas 6:10)

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/214411058061124 (čas 52:00)

http://www.barrandov.tv/video/26453-nase-zpravy-24-11-2014 (čas 17:01)

Ostatní informace:
Co je vlastně program „Škola pro demokracii“?

Škola pro demokracii je celonárodně platný titul. Titul náleží školám, které napomáhají aktivnímu zapojování žáků do života školy a jejího nejbližšího okolí. Zapojení žáků, učitelů i rodičů do života školy a do rozhodování o záležitostech, které se jich týkají, vede k formování školního společenství, což je provázeno posílením dobrých vztahů a zlepšením vzdělávacích výsledků. Zážitek přináležitosti ke společenství posiluje pocit odpovědnosti, podněcuje aktivitu, upevňuje vzájemný respekt a důvěru a zejména posiluje kvalitu budoucí demokracie v naší zemi.

Konkrétně pak žáci skrze žákovský parlament ve škole mapují svou školu v 8 různých oblastech a hledají řešení, jak některé věci, které by chtěli mít jinak, změnit. Činí tak svou vlastní aktivitou a o svých řešeních pak dávají ostatním školám vědět přes web www.skolaprodemokracii.cz, čímž dochází i ke vzájemné inspiraci mezi školami.

CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s.

Pořadatelem akce „Škola pro demokracii“ v Senátu je CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s. – celorepublikově působící partner základních škol se zaměřením na vzdělávání pedagogů a žáků. Ukazujeme, jak formou žákovských parlamentů zapojovat žáky do života školy, a rozvíjet tak odpovědnost a schopnost se občansky angažovat.

Školám nabízíme podporu skrze vzdělávací materiály, semináře pro učitele, prožitkové kurzy pro žáky, činnost konzultačních center, které působí v každém kraji ČR a právě přes program „Škola pro demokracii“

Kontakty:

CEDU – Centrum pro demokratické učení, o.p.s.

Kosárkovo nábřeží 2,118 00 Praha 1, IČO: 02493799

Eliška Bucvanová, e-mail: eliska.bucvanova@cedu.cz, GSM: 603 428 487, www.skolaprodemokracii.cz

Tomáš Hazlbauer, tomas.hazlbauer@cedu.cz, 606 103 113, www.cedu.cz; www.zakovskeparlamenty.cz

„Ukazujeme dětem, jak přijímat odpovědnost a jak se stát opravdovými občany.“

Tisková zpráva z 19. 12. 2012

PRAHA – Po třech letech spolupráce mezi lektory a učiteli ze 13 základních škol, kteří společně usilovali o perfektní práci žákovské samosprávy v každém kraji ČR, se začnou výsledky šířit i do ostatních škol v republice. V každém regionu (tedy blíže školám) vznikne Konzultační centrum pro práci se žákovskými parlamenty, které bude nabízet metodické materiály, akreditované semináře a především možnosti exkurzí, při kterých se návštěvníci budou moci podívat na zasedání funkčního parlamentu a sdílet zkušenosti s pedagogy. Termíny slavnostních zahájení fungování jednotlivých center, na kterých návštěvníci mohou získat nové metodiky zdarma, je možno najít níže v přehledné tabulce.

Žáci se o tom, jak být dobrým občanem mohou učit, avšak snazší i efektivnější je principy participační demokracie přímo zažívat ve škole. Občanské kompetence si mohou žáci osvojovat nejsnáze skrze činnost žákovských samospráv, kde se z nich nestávají, jak se někteří mylně domnívají, malí vychytralí politici, ale spíš zodpovědní občané.  V české republice má více jak 60% základních škol žákovský parlament či podobnou formu žákovské samosprávy, ale většina těchto parlamentů funguje jen formálně (neřeší podněty a náměty žáků, nemohou se reálně podílet na chodu školy nebo je silně a direktivně vedou dospělí a ne žáci).

V rámci projektu „Model respektujícího žákovského parlamentu“ byla spolupráce škol a CEDU dovršena vznikem Konzultačních center. Co je tedy Konzultační centrum, co nabízí a za co – jak vlastně funguje?

Konzultační centrum sídlí vždy na jedné základní škole v každém kraji ČR a je společným úsilím té které školy a Centra pro demokratické učení (CEDU). Není institucí ani právním subjektem, je snahou škol a CEDU pomáhat dalším školám v regionech při práci se žákovskými parlamenty.

Nabízí všem zájemcům především možnost navštívit školu a čerpat inspiraci z praxe zkušenějších škol. Každý z parlamentů (učitelů i žáků) v konzultačních centrech je samozřejmě sice na jiné úrovni, ale všechny mají co nabídnout a mnoho z nich je excelentní úrovni (dokládá to i názor Britské organizace Involver). Dále nabízí metodické materiály jak pro koordinátory žákovských parlamentů, tak pro třídní učitele a učitele občanské výchovy, ale i zápisníky pro členy parlamentu. Nebude-li ani toto stačit, je možné v konzultačním centrum uspořádat akreditovaný seminář, uspořádat školení pro sborovnu každé školy či prožitkový kurz pro žáky, nebo požádat o individuální podporu formou mentoringu a koučování.

Ceny se odvíjejí od toho, co učitelé budou chtít. To nejcennější – čerpání inspirace a praktická zkušenost škol je zdarma. Stejně tak jedinečné metodiky pro koordinátory parlamentů a zápisníky pro žáky se budou při otevírání Konzultačního centra rozdávat zdarma . Další materiály, vzdělávací semináře, prožitkové kurzy a individuální podpora jsou plně zpoplatněny (osmihodinové semináře za 1500Kč).

Fungování každého centra bude vždy založeno na stejných základech (praxe škol, metodické materiály, odborná školení), ale v každém kraji bude vždy fungovat podle možností té které školy, která je konzultačním centrem a na konkrétní poptávce v každém kraji.

Určitě se vyplatí se zúčastnit i otevření Konzultačních center (termíny a místa níže), jelikož na nich budete moci zdarma získat metodické materiály, absolvovat workshop a hlavně si osahat, jak právě ve vašem kraji bude centrum fungovat a zda vám má co nabídnout.

Centrum pro demokratické učení (CEDU)

CEDU se čtvrtým rokem systematicky věnuje metodické a vzdělávací podpoře výchovy k občanství na českých školách (CEDU je vzdělávací sekcí GEMINI, o. s.).  Náš tým lektorů je sestaven jak z aktivních pedagogů, tak z metodiků, kteří PedF UK či FF vystudovali. V posledních letech se specializujeme na žákovské parlamenty a všechny jejich odnože (školní parlament, žákovská rada, studentská rada…), práci v třídnických hodinách, rozvoj demokracie ve škole skrze průřezové téma Výchova demokratického občana.

Ve všech krajích ČR pořádáme:

• vzdělávací semináře a workshopy pro učitele ZŠ a SŠ
• prožitkové kurzy pro žáky ZŠ a SŠ (adaptační i na míru členům parlamentu)
• skupinové supervize
• individuální mentoring a koučing
• odborné konzultace

Dlouhodobě spolupracujeme se ZŠ Kunratice a FZŠ Táborská (koordinace tamějších parlamentů a výuka) a v rámci našich projektů v roce 2011 intenzivně spolupracujeme s dalšími více jak 20 školami ze všech 13 krajů ČR.

Model respektujícího žákovského parlamentu

Cílem projektu je zavést na ZŠ efektivně fungující žákovský parlament, který cíleně a záměrně vychovává žáky ke vzájemné toleranci a respektu, k obraně lidských práv a k mezikulturní citlivosti a vede k podpoře integrace sociokulturních menšin do života školy.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Prasečí chřipka

Prasečí chřipka

Překlad emailu z angličtiny, jak se bránit prasečí chřipce. Jsou to jednoduché věci, které může dělat každý. Zároveň se zdá, že prasečí chřipka nemá přirozený původ a že je součástí velkého byznysu, včetně politického, a že vakcína nejen že nemusí být účinná, ale že může být dokonce nebezpečná. Tak tedy ten návod: Dr. Vinay Goyal, specialista v oboru, říká: Jedinými místy vstupu (viru do organizmu) jsou nosní dírky a ústa/krk. Při takovéto globální epidemii je téměř nemožné vyhnout se styku s virem H1N1 navzdory veškeré obezřetnosti. Kontakt s virem není takovým problém em, jako je jeho šíření. Dokud jste ještě zdrávi a neprojevují se symptomy infekce virem H1 N1, abyste zabránili jeho šíření, zhoršení symptomů a rozvinutí sekundární infekce, existují jednoduché kroky, které můžete provádět, a které nejsou dostatečně v oficiální komunikaci vyzdviženy (namísto soustředění se na zásobení vakcínami):

1. časté mytí rukou

2. “ruce pryč z obličeje” – odolejte pokušení dotýkat se jakékoli části obličeje (pokud nechcete jíst, mýt se, atd.)

3. kloktejte 2x denně teplou slanou vodou (používejte Listerin, pokud nedůvěřujete slané vodě). Viru H1N1 to trvá přibližně 2-3 dny po první infekci v krku nebo nosních dutinách, aby se šířil a ukázaly se charakteristické symptomy. Jednoduché kloktání zabraňuje šíření viru. Svým způsobem má kloktání slanou vodou stejný efekt na zdravého jedince, jako má vakcína na infikovaného. Nepodceňte tento jednoduchý, levný a mocný preventivní způsob.

4. tak jako v bodu 3, čistěte si nosní dírky teplou slanou vodou alespoň 1x denně. Ne každý umí tyto velice vhodné jogové praktiky čistit si nosní dutiny, ale pořádně se 1x za den vysmrkat a vyčistit nosní dírky tampónky namočenými v teplé slané vodě, je velice účinné při snižování počtu onemocnělých.

5. posilujte imunitu potravinami bohatými na vitamín C. Pokud je musíte nahradit tabletami, ujistěte se, že obsahují zinek, který napomáhá vstřebávání vitamínu C.

6. pijte tolik teplých nápojů, kolik jen můžete – čaj, kávu, atd. pití teplých nápojů má stejný účinek jako kloktání, ale v opačném směru. Vymývají šířící se virus z krku do žaludku, kde nemůže virus přežít, šířit se, ani nijak škodit.

Rozšiřujte tento návod, nikdy nevíte, kdo může díky tomu zůstat naživu …

Grog

Recept na grog dle Jaroslava Haška

½ litru vody dej svařit s 2–3 zrny nového koření, 6-8 zrny pepře, 10 zrny hřebíčku, kouskem skořice, kouskem citrónové kůry, šťávou z celého citronu a přidej ½ kg cukru.

Po svaření přilij 3 litry bílého vína a nech přejít varem. Pak přidej litr koňaku, vař znovu až do varu, pozor aby to neuteklo.

Po postavení na stůl sundej poklici, zapal vystupující páry a hned zase přikryj.

Tím slavnostní obřad uvaření grogu končí.

A kdo Ti řekne, že tam máš dát vanilku, tak tomu dej přes držku!

Rocková mše – The Rock Mass

The Rock Mass / Rocková mše

Rocková mše je unikátní hudební projekt českého skladatele Daniela Kyzlinka a anglického textaře a písničkáře Johna de Jonga a její provedení v Karlových Varech je světovou premiérou.

Dílo ve velkém orchestrálním aranžmá spojuje rockovou a duchovní hudbu. Textově vychází z klasické latinské mše, která je doplněná o nové autorské texty. Po hudební stránce se jedná o fúzi hudby symfonické, rockové, popu a filmové hudby.

Rocková mše zazní v provedení Karlovarského symfonického orchestru, Karlovarského Repre Bandu a londýnských sólistů pod vedením šéfdirigenta Karlovarského symfonického orchestru Martina Lebela.

„Ačkoliv jsem vystudoval skladbu na dvou školách, jako teenager jsem začínal s rockem a mám k této hudbě silné emoční vazby, rock je mi hodně blízký. Proto mi přišlo přirozené spojit hudbu symfonickou právě s rockovou hudbou. A proč mše? Je to forma, kterou si vyzkoušel ze skladatelů téměř každý. A z hlediska prosazení díla je mše určitě vhodnější forma než například oratorium. Duchovní téma mne velice zajímá, témata liturgických textů jsou mi blízká. Pravda je, že použít liturgické texty v jejich podobě pro dnešní hudbu je velmi obtížné. Proto obsah textů převedl do současné podoby a doplnil dalšími texty John de Jong,“ vysvětluje autor hudby Daniel Kyzlink.

Skladatel, aranžér a pianista Daniel Kyzlink vystudoval skladbu na brněnské konzervatoři a JAMU. Působí v několika autorských kapelách a rovněž hostuje jako hráč v divadlech a muzikálech.

Autor textů John de Jong je anglický písničkář, teolog a básník. Jako hudebník dává přednost akustické kytaře. Skládá poetické, výrazně melodické písně se silným duchovním nábojem.

Jako pěvečtí sólisté se představí zpěvačka Kirsten Joy a zpěvák Gaz Twist, oba z Londýna. Kirsten Joy se narodila v misionářské rodině v Jižní Africe a téměř celé své dětství strávila cestováním a poznáváním rozdílných zemí a kultur, což mělo unikátní dosah na její umělecké vnímání. Ovlivnil jí především gospel a popová hudba 90. let. Má silný, energický hlas, o němž britský hudebník a držitel Grammy trevor Horn prohlásil: „Má nádherný hlas a ví, jak jej používat!“

Kirsten Joy, která jako zpěvačka působila ve formaci ACM Gospel Choir, se věnuje sólové dráze.

Zpěvák, kytarista a textař Gaz Twist je frontmanem skupiny Mr. Twist. Působí i v několika dalších kapelách, které hrají jak cover verze, tak původní písně. Gaz Twist vystupuje rovněž sólově a pro Rockou mši nazpíval promo a demo snímky.

Jako doprovodní vokalisté vystoupí karlovarská zpěvačka Petra Brabencová, která působí především s různými jazzovými foramcemi, především se skupinou M. K. Collective, dále Kateřina Klečková, R´n´B a soulová zpěvačka, žijící v Praze, která pracuje jako zpěvačka pro muzikálová divadla a autor textů, písničkář John de Jong.

Orchestr Rockové mše tvoří Karlovarský symfonický orchestr, Karlovarský Repre Band a hosté, na klávesové nástroje bude hrát i autor hudby Daniel Kyzlink.

Světovou premiéru bude řídit šéfdirigent KSO Martin Lebel. Je absolventem Národní konzervatoře v Paříži v oborech fuga, kontrapunkt, kompozice a dirigování. Je laureátem prestižních mezinárodních soutěží Mitropulosovy v New Yorku (1998) a Prokofjevovy v Petrohradu (2003). Od roku 2001 pravidelně vede mistrovské kurzy na Pařížské konzervatoři a trvale řídí L´Orchestre de Bretagne. Ovládá rozsáhlý repertoár a jako hostující dirigent vedl přední orchestry v mnoha zemích Evropy (Francie, Česká republika, Slovensko, Itálie, Polsko, Německo, Španělsko atd.), ale také v Jižní Americe (Kolumbie, Uruguay).

Tradice Karlovarského symfonického orchestru spadá až do roku 1835, kdy byl Josefem Labitzkým založen jako sezónní lázeňské těleso. O čtyřicet let později se stal stálým pilířem kultury v lázeňském městě Karlovy Vary. Repertoár Karlovarského symfonického orchestru zahrnuje klasická díla 19. i 20. století, stejně tak jako hudbu současných skladatelů. Svou dramaturgii obohacuje o multižánrové projekty, v nichž propojuje hudbu symfonickou s jazzem i rockem.

Karlovarský Repre Band, jazzový oktet s vokálními sólisty, založili v roce 2007 organizátor a manažer Jindřich Volf starší se saxofonistou a pedagogem Milanem Krajícem, který je lídrem kapely. KRB lze vnímat jako karlovarský umělecký protipól KSO, zaměřený na profesionální provádění neklasických hudebních žánrů a s KSO začal spolupracovat na společných multižánrových koncertech v roce 2009. Vznikl tak cyklus “Doteky”, na němž se KRB interpretačně, aranžérsky i kompozičně podílí s klasickými hudebníky v symfonických nebo komorních tělesech, ale i se sólisty, dirigenty a tvůrci.

Sinael Jazz Symphony

Sinael Jazz Symphony a Česká škola

Karlovarský symfonický orchestr pokřtí na koncertě 7. června dvojCD Sinael Jazz Symphony / Česká škola. Jde o nahrávky orchestru vydané po dlouhých sedmnácti letech od posledního CD. Koncert s křestem se uskuteční v Lázních III v Karlových Varech. Karlovarský symfonický orchestr a Karlovarský Repre Band bude dirigovat autor hudby Kryštof Marek.

Originální kompozici Sinael Jazz Symphony napsal jazzový pianista, skladatel jazzové, vážné a scénické hudby a dirigent Kryštof Marek „na tělo šitou Karlovarskému symfonickému orchestru a jazzovému oktetu Karlovarský Repre Band“. Skladba je vynikajícím příkladem vrcholné kvality současné hudby, která kříží žánry napříč hudebním spektrem, s velmi originálním propojením obou těles vynikající úrovně. Premiéra symfonie Sinael v plném obsazení se odehrála v Karlových Varech v květnu 2012 při zahájení lázeňské sezony.

Sinael je dalším z multižánrových projektů KSO, kterými těleso obohacuje svou dramaturgii a které – vedle skutečnosti, že jde o současné směřování tak zvané vážné hudby všude na světě – si klade za cíl oslovit mladou a střední generaci posluchačů i posluchače, kteří k symfonické hudbě chovají jistou nedůvěru.

CD Sinael je pokračující spoluprací Kryštofa Marka a KSO. Orchestr spolu s Karlovarským Repre Bandem uvedl v roce 2011 při vystoupení v rámci mezinárodního jazzového festivalu Jazzfest Karlovy Vary Markovu Suitu No. 1 pro symfonický a jazzový orchestr. Ta je rovněž zaznamenána na CD Sinael, ještě spolu se skladbou Maria Kira. Všechny skladby na koncertě zazní.

CD bylo natočeno v říjnu 2012 a v únoru 2013 ve studiu CNSO Gallery No. 1 a Blue Velvet No. 2.

Druhé CD s názvem Česká škola představuje výběr toho nejlepšího z nahrávek KSO z let 1990 – 2013. Sinael je dokladem toho, kde se právě nachází KSO v roce 2013, Česká škola je cestou, která tomu předcházela. CD Česká škola představuje podstatu orchestru, který vždy uváděl $a uvádí českou hudbu, což je jedna z jeho dominantních stránek. Výběr skladeb je tak určitou retrospektivou posledních třiadvaceti let.

Na nahrávkách jsou zastoupeni šéfdirigenti, kteří s orchestrem pracovali řadu let – Douglas Bostock a prof. Jiří Stárek. Objevuje se tu také Jiří Štrunc ml., který je dnes hlavním hostujícím dirigentem KSO.

CD Česká škola obsahuje šest skladeb od Antonína Dvořáka, Josefa Labitzkého, Zdeňka Fibicha a Bedřicha Smetany. Jako bonus CD obsahuje živou nahrávku trojdílné skladby Concert piece pro lesní roh a orchestr skladatele Camille Saint-Saënse, která představuje vystoupení KSO s fenomenálním hráčem na lesní roh Radkem Baborákem.

Obě CD vyrobil Karlovarský symfonický orchestr a vydalo hudební vydavatelství Multisonic a.s.

Tento unikátní projekt by nemohl vzniknout bez významné podpory Města Karlkovy Vary, které je zřizovatelem KSO. Generálním partnerem projektu je společnost Axxos hotel and spa management, s.r.o.

Jak vyplynulo z tiskové konference u příležitosti vydání CD, je nutno rovněž vyzdvihnout vydavatele, firmu Multisonic. CD bylo vydáno v nákladu 5 000 kusů, jeho cena je 250,- Kč, koupit si ho můžete v pokladně KSO (Lázně III, na všech koncertech KSO, v Infocentru  na třídě T.G.M., prodej bude rovněž přes internet.

Vydání stálo 500 000 Kč, polovinu z toho dalo město, zbytek sponzoři.

Další koncert se Sinael je plánován na Valentýna 2014.

Kryštof Marek je současný český vynikající hudebník – klavírista, skladatel, aranžér a dirigent.

Na hudební scéně působí od konce 80. let, a to v mnoha hudebních a divadelních projektech. Komponuje nejen pro soubory z oblasti jazzu, ale také popu, skládá scénickou hudbu a soudobou vážnou hudbu. Věnuje se také aranžování a dirigování.

V současné době působí s Triem Josefa Vejvody, s vlastní skupinou www.bend.cz, spolupracuje s Bigbandem sv. Blažeje. Vedle toho se jako dirigent účastnil projektů Evita, Les Misérables, Miss Saigon, kde je rovněž autorem hudebního nastudování. V Divadle J. K. Tyla v Plzni nastudoval deset muzikálových a operetních titulů, mezi nimi např. Šumař na střeše, Cikáni jdou do nebe, Crazy for You, Juno a Avos, koncertní řada Zázračný svět muzikálu, vlastní jazzovou operetu Kristián II, Pokrevní bratři, balet Někdo to horké rád a další.

Spolupracoval s řadou jazzových zahraničních hudebníků – mezi nimi jsou jména Benny Bailey, James Moody, Jim Odgren, Victor Mendoza /USA, Siggi Fingel /Rakousko, Tony Lakatos, Uwe Plath, Mathias Bergmann /SRN, Robert Majewski, Piotr Baron /Polsko a další.

Kryštof Marek má na kontě mnoho jazzových alb – např. s Kontrabandem Milana Svobody, formací www.bend.cz, autorské CD “Angel´s Crying in My Head, Angel´s Laughter in My Heart” se sólistou Tony Lakatosem, bigbandové album pro trumpetistu Jana Hasenöhrla a další vynikající české jazzové sólisty atd.

Tradice Karlovarského symfonického orchestru spadá až do roku 1835, kdy byl Josefem Labitzkým založen jako sezónní lázeňské těleso. O čtyřicet let později se stal stálým pilířem kultury v lázeňském městě Karlovy Vary. Repertoár Karlovarského symfonického orchestru zahrnuje všechna základní díla klasického a romantického repertoáru a vybraná díla hudby 19., 20. a dnes i 21. století. Důraz klade orchestr na českou tvorbu, především Dvořákovu, zejména jeho vrcholné symfonie, Smetanovu Mou vlast, skladby Janáčkovy, Sukovy, Martinů a mnoha dalších vynikajících skladatelů. V programech je zastoupena přirozeně i hudba vhodná pro populární koncerty pod širým nebem, operní tvorba a většina proslulých instrumentálních koncertů.

Svou dramaturgii KSO v posledních letech obohacuje a rozšiřuje o multižánrové projekty, v nichž propojuje hudbu symfonickou s jazzem i rockem.

Karlovarský Repre Band, jazzový oktet s vokálními sólisty, založili v roce 2007 organizátor a manažer Jindřich Volf starší se saxofonistou a pedagogem Milanem Krajícem, který je lídrem kapely. KRB lze vnímat jako karlovarský umělecký protipól KSO, zaměřený na profesionální provádění neklasických hudebních žánrů a s KSO začal spolupracovat na společných multižánrových koncertech v roce 2009. Vznikl tak cyklus “Doteky”, na němž se KRB interpretačně, aranžérsky i kompozičně podílí s klasickými hudebníky v symfonických nebo komorních tělesech, ale i se sólisty, dirigenty a tvůrci.

Sinael Jazz Symphony

1. Sinael Jazz Symphony

a. Mayarei

b. Angel I.C.A.

c. Little Forrest Stream

d. Peacefull Hands

e. Blues of the Day

2. Suite No. 1 for Symphony and Jazz Orchestra

a. The Affinity

b. Abstract Life

c. Rondo for my Children

3. Maria Kira

Česká škola

1. Antonín Dvořák: Slavnostní pochod, op. 54

2. Josef Labitzký: Karlovarský valčík

3. Zdeněk Fibich: Idyla

4. Antonín Dvořák: Finale. Furiant (Česká suita D dur, op. 39)

5. Bedřich Smetana: Skočná

6. Antonín Dvořák – Allegro con fuoco (Symfonie č. 9 e-moll „Z nového světa“, op. 95)

bonus

Camille Saint-Saëns: Concert piece pro lesní roh a orchestr

Allegro moderato

Adagio

Allegro non troppo

Cabani

Tisková zpráva k VÝSTAVĚ:

Cabani – 18 let práce pro MFF Karlovy Vary

Pořadatel Galerie umění Karlovy Vary, přísp. organizace Karlovarského kraje

Místo konání Goethova stezka 6, 360 01 Karlovy Vary

Termín 29. 6. – 25. 8. 2013; vernisáž v sobotu 29. 6. 2013 v 17 hodin

Koncepce výstavy Michal a Šimon Cabanovi

Kurátorka Lenka Tóthova

Otevírací doba otevřeno denně mimo pondělí 10 – 17 hodin

(30. 6. – 6. 7. denně do 19 hodin)

„Cabanům závidím jejich vynalézavost a obrazotvornost… nápady, jejichž základem je Šimonova scénografická velkorysost a Michalova inscenační preciznost. Před třemi roky si pohráli s absurdně zvětšenými políčky filmového pásu, předloni nechali přímo v sále přistát mimozemšťany, loni proměnili jeviště v rozvlněný bazén… Dokazují, že “sexy” podívanou lze vytvořit pomocí jednoduchých rekvizit, znakových kostýmů a promyšleného svícení. Vyjadřují radost z pohybu a neberou se smrtelně vážně. Utahují si z totalitních spartakiád i z bulvárního jančení. Festivalu dodávají to základní – svobodného ducha a radost z duchaplných konfrontací.“ Jan Foll, publicista

Michal a Šimon Cabanovi letos dospěli k plnoletosti při spolupráci s MFF KV, přičemž jejich dokonalá bratrská spolupráce navíc slaví letos významné padesátileté kulatiny. Michal Caban (1961), absolvent Vysoké školy ekonomické, asistent produkce FS Barrandov, režisér a ceremoniář doplňuje a realizuje umělecké nápady svého bratra Šimona Cabana (1963), absolventa Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, architekta, scénografa a režiséra.

Souhra jejich tandemu začala již za studií, tehdy založili Baletní jednotku Křeč – tanečně divadelní soubor, s nímž realizovali divadelní představení, jednorázové multimediální akce či filmy. Obě kultovní inscenace BJK z poloviny 80. let se staly prvními radikálními ukázkami nové divadelní poetiky stírající hranice žánrů (opera, činohra, rock, pantomima, tanec). Tvorba BJK vrcholila v roce 1988 rockově tanečním představením Show Tomáše Tracyho (BJK spolu s hudební skupinou Laura a její tygři) a filmem Barvy, který byl součástí celovečerního filmu Tomáše Vorla Pražská 5.

Na filmové scéně se Cabani prezentovali postmodernistickým autorským celovečerním filmem Don Gio (1992), který reagoval na proměny pražské porevoluční kulturní společnosti na základě mozartovsko-faustovského mýtu. Současně také realizovali hudebně taneční produkce, atypické módní přehlídky či zahajovací večery na oficiálních akcích (např. Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha). Klíčovou se stala spolupráce s MFF Karlovy Vary, kdy společně s grafikem Alešem Najbrtem a fotografem Tonem Stanem vytvářeli každoroční image festivalu (1994–2002). Od roku 2004 dodnes pokračují ve spolupráci s tímto festivalem na jeho slavnostním zahájení a zakončení.

Mimo to se Cabani věnují i scénické režii – připravili operu Příhody Lišky Bystroušky (Národní divadlo Praha, 2002) a Bernsteinova Candida (Státní opera Praha, 2006). V současnosti pracují na režii a vizuálu prezentačních akcí firem jako jsou např. T-mobile, Škoda-Auto, Audi, ČEZ, ČKD, Soundsquare, Ministerstvo kultury ČR.

Karlovarská výstava podpořená Nadací FILM-FESTIVAL KARLOVY VARY v mnoha dokumentech fotografických, textových i audiovizuálních připomene dlouholetou tvůrčí spolupráci bratrského produkčně tvůrčího dua s prestižním filmovým festivalem. Její součástí jsou multimediální projekce stejně jako kostýmy či vzácné relikvie z originálních, překvapivých i vtipných zahajovacích a ukončovacích ceremoniálů, které už osmnáct let tvoří nenapodobitelnou a neodmyslitelnou image MFF.

Lenka Tóthová

Letohrádek Ostrov

TISKOVÁ ZPRÁVA

Den otevřených dveří v Letohrádku Ostrov

28. května 2011, 13 – 20 hodin

Letohrádek Ostrov, pobočka Galerie umění Karlovy Vary

Zámecký park, 363 01 Ostrov nad Ohří

tel: 353 842 883, 737 072 522, e-mail: letohradek@galeriekvary.cz

Srdečně Vás zveme na Den otevřených dveří Letohrádku Ostrov.
Den otevřených se v Letohrádku koná každé dva roky, v letošním roce je tento den spojen s padesátiletým výročím Letohrádku Ostrov jakožto galerie umění. Své padesátileté narozeniny oslaví Letohrádek červnu, oslavy vyvrcholí dne 23. června, kdy začnou výstavy 1 x 50 Grafické listy 20. století ve sbírkách galerie, dále výstava Půlstoletí umění v Letohrádku Ostrov /1961 – 2011, a také výstava Jiřího Zavorala s názvem Malování pro radost.

Den otevřených dveří bude zahájen ve 13 hodin a jeho předpokládaný konec bude ve 20 hodin. Na úvod zatančí Taneční obor Základní umělecké školy v Ostrově. Pro malé, ale i starší návštěvníky jsou připraveny výtvarné dílny a workshopy. Výtvarná dílna plzeňské sochařky Mirky Nové, která se věnuje také pedagogické činnosti, bude zaměřena na práci se sochařskou hlínou a nalezenými kamínky, dílna nese název Stopy kamínků. V dílně malířky Dany Raunerové s názvem Každý máme svýho anděla strážnýho, i ta zvířátka si návštěvníci vytvoří koláže s motivem andělů či čertů z různého barevného materiálu. V nově vzniklém dětském ateliéru bude připraven workshop s názvem Čím se zdobily princezny, který povede módní designérka Zdeňka Bílková. Na tomto workshopu si budou moci především mladé slečny vyrobit různé oděvní doplňky, brože, náušnice či náhrdelníky s motivem květin.

Po 17 hodině je připraven program pro dospělé návštěvníky – nejprve taneční vystoupení skupiny S-PRAY-LAY (street dance) pod vedením Oliny Ratajové a poté koncert kapely Swing Studio Karlovy Vary.

Program bude také doplněn odbornými přednáškami a komentovanými prohlídkami výstav V 15 hodin a v 19 hodin se můžete těšit na komentovanou prohlídku výstavy 1 x 50 Grafické listy 20. století ve sbírkách galerie. Výstavou návštěvníky provede kurátorka galerie Božena Vachudová. V 18.30 si návštěvníci budou moci poslechnout přednášku Zdeňky Čepelákové, která bude hovořit o historii letohrádku a zvláště pak o freskové výmalbě centrální haly letohrádku.

Den otevřených dveří se uskutečňuje za finanční podpory města Ostrova.

/napsala Zdenka Bílková/

Jablotron v Karlových Varech

Otevření Partnerského centra firmy Jablotron

v Karlových Varech.

Firma Jablotron je výrobcem zařízení pro elektronické zabezpečení objektů, požárních detektorů a GSM komunikace. Nabízí rovněž dálkové ovládání světel, dveří a garáží.

Ve čtvrtek 10. října otevřela firma Jablotron v Karlových Varech-Rybářích na náměstí 17. listopadu vedle prodejny Bernard Partnerské centrum. Na tomto místě je možno získat podrobné informace o produktech a službách firmy Jablotron, dále je možno přímo si vyzkoušet alarmové systémy.

Poznámky ze žákovských knížek

Poznámky ze žákovských knížek

Erotické

– Znehodnotil nástěnný výtisk Mendělejevovy soustavy prvků vymyšleným prvkem Spermium.

– Ruší spolužáky svými vzdechy!

– O hodině přírodopisu strká ptáka do topení.

– Při hodině onanuje, prý za světový mír.

– Celou hodinu si přerovnává pytlík. Takhle se nic nenaučí!

– Nevhodně nosí do vyučování žvýkací a jiné gumy.

– Při slohové práci „Nejhezčí zážitek z prázdnin“ popsal soulož.

– Byl přistižen ve školní jídelně, jak líbá spolužačku, máme podezření na lásku.

Poetické

– Plive kuličky z železné trubičky.

– Na zem plival. Josef Dibal

– Močí do výše očí.

Rozvratné

– Při hodině dějepisu troubil stočeným sešitem státní hymnu!

– Nosí do školy příliš krátké sukně, takže vzbuzuje u spolužáků větší pozornost než já se svým výkladem, prosím o prodloužení.

Jak tohle dokázali …?

– Mlátí lavicí o strop.

– Lezl do pětimetrové výšky na třímetrový strom.

– Vyndala při hodině tělesné výchovy bez dovolení kozu a celá třída přes ní skákala.

– Jezdí nosem po lavici, aby to pískalo.

– Rozbila spolužákovi svačinu.

Všem se holt nezavděčíš

– Maže tabuli příliš mokrou houbou.

– Při mé hodině se snažil být hodný. Až moc.

– Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu hudební výchovy.

– Pořád se hlásí.

– Nechá se od spolužáků osahávat a nehlásí to učiteli.

– Usmívá se jako jelimánek, ale určitě něco provedl.

Když musíš, tak musíš

– V hodině tělesné výchovy si odešel zakouřit.

– Při výletě do Terezína se nechal zavřít do plynové komory.

– Honza zakřičel: „Ticho!“, třída ho vyslyšela a on ze sebe vypustil toxické plyny, což bylo slyšet po celé třídě.

– Při hodině hraje piškvorky a pak buď nadává, nebo se hlasitě raduje.

– Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.

– Váš syn považuje za samozřejmé se při hodině matematiky procházet po lavicích.

Žádná úcta k autoritám

– Žák o hodině žvýká žvýkačku, já mu ale jen povolil sníst chléb.

– Neměl žákovskou knížku a odmítl mi ji dát.

– Vešel jsem do třídy a on se mi nepostavil.

– Směje se mi za zády do očí.

– Když jsem odstartoval přespolní běh, utekl domů.

– Nesdělil své jméno s tím, že je tu inkognito.

– Kdykoliv je vyvolán, kouká na mě jako na idiota a ptá se, jestli to myslím vážně.

– Bez dovolení padá ze židle.

– Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.

Škola není holubník

– Pravidelně chodí do školy nepravidelně.

– Na hodinu fyziky přišel o 45 minut později.

Roste pro kriminál

– Přinesl do hodiny prášek na pečení a předstíral prodej drog. Odmítal vše vydat a nyní i přiznat.

– Sebral třídní knihu, nechce ji vrátit a žádá výkupné.

– Vyhrožuje mi smrtí.

– Žádá od učitele lepší známku se železnou tyčí v ruce.

– Při hodině dějepisu zapálil lavici a naváděl zbytek třídy, aby mě upálili.

Nezařazené

– Když jsem vašeho syna vyvolala k tabuli, opáčil mi: „Piš pět, svačím!“

– Váš syn mi dnes začal tykat, skákal mi do výkladu a chtěl vidět můj diplom.

– Simuloval zvonění školního zvonku budíkem a když se mu na to přišlo, ještě tvrdil, že ho o to školník požádal.

– Váš syn při vyvolání k tabuli zakřičel, že chybí, vyskočil oknem a zavřel se na záchodě.

– Běhá po třídě a zvrací židličky.

– Váš syn rozkopal venkovní odpadkový koš a mé auto, když se dozvěděl, že propadá z chemie.

– Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí hodinu.

– Váš syn snědl učební pomůcku (až později se vysvětlilo, že šlo o zátiší jablka s mrkví), a tak si učitel místo výtvarné výchovy s žáky povídal o životě.

– Poznámka: Váš syn nic neumí !

Odpověd otce: A proto chodí do školy !

Rezidence Moser v Karlových Varech

Otevření Rezidence Moser Karlovy Vary

V listopadu 2016 byla v Karlových Varech-Dvorech slavnostně otevřena Rezidence Moser.

Nabízí mimořádně kvalitní bydlení s nepřetržitou službou na recepci. K dispozici je celkem 108 bytů v uspořádání 2+kk a 3+kk o velikosti 35 až 116 metrů čtverečních. Byty v posledním patře jsou kompletně zařízené a slouží k pronájmu. Obytný komplex má šest nadzemních podlaží a jedno podzemní, kde jsou umístěny sklepní kóje a parkovací místa.

Pro majitele bytů jsou připravena krytá i venkovní parkovací místa. Součástí bytového komplexu je privátní bazén, wellness centrum, relaxační koutek, několik saun, vše v mimořádné kvalitě. Rezidence Moser je v městské části Dvory, odkud je dobré spojení do centra města, ať už městskou dopravou nebo vlastním autem. V těsné blízkosti je sportovní areál Meandr Ohře, nákupní centrum Varyáda, KV arena. Rezidenci Moser postavila teplická firma JTH Group a.s.

Centrum pro zdravotně postižené

Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje

Jste po úrazu? Čekáte, až se Vám vrátí rozbitá pomůcka z opravny? Čekáte, než se vyřídí poukaz na potřebnou kompenzační pomůcku? V Centru pro zdravotně postižené Karlovarského kraje si můžete půjčit vybranou pomůcku, na jak dlouho budete potřebovat. Právě v těchto případech se Vám vyplatí výpůjčka dané pomůcky, protože není nutné si hned kupovat novou. Je dobré si nejprve na pár dní vyzkoušet pomůcku, o kterou byste měli zájem, než si jí pořídíte a poté zjistíte, že Vám plně nevyhovuje a byla by lepší jiná. Díky zapůjčení přijdete na to, jaká kritéria jsou pro Vás důležitá a co konkrétněji hledáte a my Vám poté můžeme lépe poradit a vybrat pro Vás vyhovující pomůcku. Ceník půjčovného je k dispozici na www.sluzbypostizenym.cz. Pro doplňující informace nás neváhejte kontaktovat na tel.čísle: 353 236 666, 602 340 549 nebo na adrese Sokolovská 54, Karlovy Vary, 360 05 (Rybáře).

29. března 2014 od 20.00 hodin se v slavnostním sále GH Pupp koná

XXI. PLES  HARMONIE

Hrad Hartenberg

Hrad Hartenberg znovu hostí dobrovolníky z celého světa

HARTENBERG (9. 7. 2018): V druhé polovině července bude na hradě Hartenberg opět rušno. Z celého světa sem přijedou dobrovolníci, aby se podíleli na obnově hradu a jeho okolí. Krátkodobý dobrovolnický projekt, workcamp, bude probíhat od 14. do 28. 7. pod záštitou neziskové organizace INEX-SDA a místního Spolku Hartenberg, z.s. Cílem celého projektu není pouze obnova hradu Hartenberg, ale také mezikulturní poznávání a vzdělávání.

Účastníci na projektu nebudou vozit pouze kolečka se sutí. Neodmyslitelnou součástí workcampů je také poznávání rozdílných kultur, volnočasové vzdělávání jedinců všeho věku, seznámení se s místní komunitou a překonávání vzájemných bariér. Mnoholetá dobrovolnická zkušenost na Hartenbergu dokazuje rostoucí oblibu takto stráveného času.

Hrad Hartenberg se nachází severně od vsi Hřebeny – Josefov. V 80. letech 20. století byl
hrad téměř srovnán se zemí, následně se jej v roce 1997 ujal soukromý majitel. Od té doby se na obnově hradu podílelo přes 1000 účastníků z víc jak 70 zemí světa, kteří přijeli v rámci dobrovolnických projektů, tzv. workcampů. Hrad tak již více než 15 let nabývá na své zašlé kráse, mimo jiné také díky podniku, který školí a zaměstnává sociálně vyloučené občany.

Nezisková organizace INEX-SDA se mezinárodním dobrovolnictvím a mezikulturním vzděláváním zabývá již od roku 1991. INEX-SDA přijímá zahraniční dobrovolníky na workcampy (dobrovolnické projekty), které organizuje ve spolupráci s místními partnery v České republice, a zároveň vysílá české dobrovolníky na obdobné projekty v zahraničí. Do České republiky každoročně přijíždí přibližně tři sta mezinárodních dobrovolníků, kteří se věnují ekologickým projektům, pomoci místním komunitám nebo obnově kulturně-historických památek. Do zahraničí pak během sezony vyjíždí průměrně pět set českých dobrovolníků.

Kontaktní osoba:

INEX-SDA, z. s.
Rebeka Hengalová, vedoucí workcampu
Telefon: 777 809 681
E-mail: rebeka.hengalova@gmail.com
Web: www.inexsda.cz

Tajemství hradu Bečov

Tajemství hradu Bečov

TISKOVÁ ZPRÁVA

Hrad Bečov, vydal další ze svých tajemství

Společná tisková zpráva Bečov nad Teplou, 25. 9. 2012

Během realizace společného projektu správy SHZ Bečov a specializované firmy STRIX Chomutov a.s. došlo k nečekanému objevu.

Hrad Bečov se díky svému založení na exponovaném skalním výběžku nad ohybem řeky Teplá stal jedním z modelových památkových objektů, na kterém byly v pilotním projektu NEMOTON podporovaném Ministerstvem průmyslu ČR aplikovány analýzy a revize sklaních masivů,včetně historických kamenných zdí. Konkrétním cílem projektu “Výzkum a Vývoj -vytvoření systematizace a finanční optimalizace sanačních opatření pro zemní sesuvy” je systematizovat odborné poznatky získané na základě dlouholeté praxe a odborných znalostí spolupříjemců do integrované databáze obsluhované softwarem. Tento software poskytne zdarma různým skupinám uživatelů relevantní informace k dané problematice. Snahou je vytvoření ideální metodiky pro projektování a následné provádění sanace, a to na základě provázání geologicko-geotechnických charakteristik s přednostmi i nedostatky jednotlivých sanačních metod.

Během prováděných expertních prací byly geology Ing. Kateřinou Hládkovou a Pavlem Lidmilou ze společnosti ARCADIS spolupracující s firmou STRIX, v objektu středověkého hradu na provizorním úložišti kamene zřejmě objeveny zapomenuté zbytky věhlasné mineralogické a paleontologické sbírky Beaufort -Spontinů. Tato sbírka je mimo jiné dokumentována materiály vzniklými těsně po II. světové válce, v době kdy správu bečovského památkového areálu přebíral stát. V této době došlo k vytvoření soupisů dokumentujících stav areálu v roce 1946 (záznam z jednání Národníku kulturní komise) a seznam předmětů odvezených na jiné objekty (Soupis odvezeného mobiliáře). V obou těchto dokumentech je zmíněna existence sbírky minerálů, v jednom z nich se specifikací, že se jedná o minerály krušnohorské. V průběhu vytřiďování mobiliáře došlo pravděpodobně k rozdělení sbírky, jejíž část byla odvezena, část poté ponechána v provizorním depotu na Bečově. Že je možné nález z letošního roku ztotožnit se sbírkou rodiny Beaufort-Sponitů dokazuje především původ nalezených exemplářů. Ty pocházejí především z okolních mineraologických lokalit (křemen, rudní minerály). Paleontologické vzorky poté reprezentují například tercierní sedimenty Sokolovské pánve či vzorky zeolitů z Mariánské skály v Ústí nad Labem.

Důvody zapomenutí a rozchvácení mineralogické sbírky mají své příčiny v poválečném uspořádání majetkovým poměrů v areálu hradu a zámku Bečov. Po druhé světové válce byl areál na základě tzv. dekretů prezidenta republiky odebrán bývalým majitelům a předán do majetku státu. Na základě vyhodnocení Národní kulturní komise však nakonec nebyl bečovský památkový areál pravděpodobně z geopolitických důvodů vybrán do souboru hradů a zámků určených ke zpřístupnění veřejnosti. Mezi lety 1945 až 1975 pak sloužily jednotlivé části areálu a vybavení různým společenským institucím, mezi jinými i Národní kulturní komisi, Jáchymovským dolům n. p., Státním lesům n. p., Státní památkové správě, Památníku národního písemnictví, Základní škole v Bečově nad Teplou, Veřejné bezpečnosti, odboru ONV Karlovy Vary, MNV v Bečově nad Teplou a dalším. Od roku 1969 byl areál převeden do péče Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni (dnešní Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti).

Zpravidla hodnotný movitý majetek se v tomto období komisionálně vyčleňoval a odvážel do tzv. sběren. Předměty pak sloužily k budování tématických památkových či muzejních expozic na jiných památkových objektech, či v muzeích a galeriích. Další původně sbírkové či vybavovací předměty byly v průběhu desetiletí vyřazeny z evidence pro dožití, či rozpad materiálu, jiné padly za oběť realizaci státní akce „vytřiďování“, u některých předmětů nebyla rozpoznána jejich skutečná hodnota a dostaly se zcela mimo jakoukoli evidenci.

Z rozsáhlého fondu mobilií zůstala proto na Bečově pouze relativně malá část. Pečlivou a časově náročnou prací odborníků se v devadesátých letech 20. století podařilo dohledat několik stovek předmětů odvezených z Bečova, které se nacházely v majetku mnoha jiných kulturních institucí. Díky pochopení některých představitelů těchto zařízení se většina z dohledaných předmětů vrátila po několika desetiletích zpět na zámek Bečov. Tento projekt opětovného scelování původního vybavení opět ožívá a cílem je pokusit se dohledat i další předměty, včetně proslulé mineralogické a numismatické sbírky.

Význam kvality nezvěstné sbírky minerálů podtrhují nejen dostupné kusé písemné zprávy, ale také fakt, že zájem o přírodovědné obory vévody Beaufort-Spontina prakticky realizoval mimo jiné ve spolupráci se svým tchánem Sylva-Taruccou zřízením Bečovského alpinia, ve své době přezdívaného „druhé Průhonice“.

Po objevu a základní identifikaci hornin byly všechny kameny zaevidovány správcem sbírek J. Rozinkem a uloženy do depozitáře SHZ Bečov, kde bude celé torzo sbírky odborně vyčištěno a dále určeno. V budoucnu bude mít správa SHZ Bečov snahu zjistit více informací k unikátní geologické sbírce vévody Beaufort -Spontina, popř. dohledat její stopu a v ideálním případě pak, po dokončení památkové a stavební obnovy hradu (po roce 2015), využít vše k expozičním účelům v nově připravované edukativní a interaktivní prohlídkové trase.

Kontakty a bližší informace:

Tomáš Wizovský, kastelán

kastelan@zamek-becov.cz, mob. 606 666 423

Dušan Dufka,Předseda představenstva společnosti STRIX

dufka@strixchomutov.cz, mob. 602 473 239

Pavel Lidmila, ARCADIS

lidmila@arcadisgt.cz, mob. 602 342 431

Státní hrad a zámek Bečov nad Teplou, 364 64 Bečov nad Teplou

Tel./Fax: 353 999 394; GSM: 606 659 637; E-mail: info@zamek-becov.cz

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně jsou nejoblíbenější destinací v České republice

Tisková zpráva

Letos poprvé uděluje nezávislý portál HolidayCheck cenu Destination Award 2012 městům, ve kterých se turisté cítili nejvíce vítáni. Ocenění je postaveno na hodnocení ubytovacích zařízení. Smyslem je odměnit města za mimořádné úsilí vynaložené při péči o své hosty a za angažovanost hoteliérů, která se promítá v hodnocení jejich zařízení na HolidayCheck.cz.

V České republice zvítězily Mariánské Lázně, které porazily dalších téměř 700 měst a obcí.

Mariánské Lázně jsou vítězem ceny HolidayCheck Destination Award 2012. Mezi téměř 700 městy a obcemi z celé České republiky se tato turistická destinace prosadila jako nejoblíbenější město roku 2012. Nikde jinde v České republice se hosté necítili vítanější než v Mariánských Lázních.

Více než 450.000 turistů napsalo v uplynulých dvanácti měsících svůj názor na navštívené hotely v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Rusku, České republice, Španělsku a Itálii. Host přidělil hotelu podle své spokojenosti hodnocení jedno (špatné) až šest sluníček (velmi dobré). Zároveň také uvedl, zda by hodnocený hotel doporučil i dalším návštěvníkům. Na základě těchto recenzí byla vybrána města, ve kterých se turisté cítili nejlépe. V České republice zvítězily Mariánské Lázně, které se staly nejpohostinnějším městem s nejlepšími hotely a penziony. V obci s 13.500 obyvateli se návštěvníkům nabízí mimořádné pozornosti, kvalitního ubytování a služeb.

Georg Ziegler, vedoucí oddělení B2B: „Celková oblíbenost destinace je silně ovlivňována kvalitou ubytovacích zařízení, které se v ní nacházejí. My v HolidayCheck jsme velice rádi, že díky mnoha spokojeným hostům můžeme Mariánským Lázním udělit toto ocenění. Je to především odměna za mimořádné úsilí Mariánských Lázní vynaložené při péči o své hosty a za angažovanost hoteliérů, která se promítá v hodnocení jejich zařízení na HolidayCheck.cz.

Ocenění HolidayCheck Destination Award obdrží na konci října příslušní zástupci města v oblasti cestovního ruchu a propagace Mariánských Lázní.

HolidayCheck je vedoucí evropský, nezávislý a bezplatný portál pro sdílení turistických informací s 25 mil. návštěv měsíčně. Operuje v devíti jazycích ve dvanácti zemích světa. 330 000 hotelů po celém světě, více než 10 mil. recenzí hotelů a turistických cílů, fotografií a videí. Cestovatelská komunita pro turisty a cestovatele, programy pro hoteliéry a poskytovatele turistických služeb.

Pavel Šeda

HolidayCheck Czech Republic

E-mail: pavel.seda@holidaycheck.com

HolidayCheck, 330 000 hotelů po celém světě, více než 10 mil. recenzí hotelů a turistických cílů, fotografií a videí.

Nejoblíbenější turistické cíle v Mariánských Lázních

Cestovatelé se ve svých recenzích na portále HolidayCheck shodli, že Mariánské lázně jsou jejich nejoblíbenějším městem v České republice a že právě zde se cítili nejvíce vítáni. Je nám proto ctí, že můžeme Mariánské Lázně vyznamenat cenou HolidayCheck Destination Award 2012! Město ale disponuje nejen velice kvalitními hotelovými a lázeňskými službami, ale i mnoha historickými památkami a volnočasovými aktivitami. HolidayCheck Vám proto představuje pět nejoblíbenějších turistických cílů v Mariánských Lázních.

Kolonáda Maxima Gorkého

Kolonáda je jednou z významných dominant města, která láká návštěvníky z celého světa. Nechal ji postavit opat kláštera Teplá v letech 1888-1889. Tato novobarokní historická stavba je vnímána jako symbol českého lázeňství. Budova získala své jméno podle slavného ruského básníka, spisovatele a revolucionáře, který byl jedním ze zdejších významných hostů minulého století.

Zpívající fontána

Koncertní fontána se nachází na kolonádě v centru města. Jejím architektem je Pavel Mikšík, který umožnil, aby se mohla v roce 1986 poprvé rozeznít. Fontána má podobu dvanáctidílného kamenného květu s deseti střikovými systémy, přičemž nejvyšší střik dosahuje výšky až šesti metrů. Diváci si zde mohou vychutnat skladby světoznámých autorů J. Strausse, G. Verdiho, L. v. Beethovena a dalších.

Park Boheminium

Brány parku se poprvé otevřely svým návštěvníkům v roce 1999. Turisté zde naleznou, jak sám název napovídá, miniatury významných českých staveb a technických památek v měřítku 1:25. K vidění je např. maketa hradu Karlštejn, nedalekého zámku Kynžvart nebo také zmenšenina chaloupky Starého bělidla či telekomunikační věže Ještěd.

Křížový pramen

První zmínka o podchycení pramene je z roku 1749, kdy lékárník Damián Schultz ohraničil pramen kameny, zastřešil ho a přistavil k němu velký dřevěný kříž. Od té doby se pramenu namísto “Slaný” začalo říkat “Křížový”. Pramen je silně mineralizovaný a má projímavé účinky. Používá se proto především při onemocnění zažívacího ústrojí.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jde o církevní římskokatolickou děkanskou stavbu, která se nachází na Goethově náměstí v centru Mariánských Lázní. Tuto neobvyklou novobyzantskou budovu zde nechal postavit v letech 1844-1848 opat Marian J. Heinl, který ji zároveň vysvětil. Ke vchodu kostela záměrně vede 33 schodů, které znázorňují život Ježíše Krista.

Josef Lada

Galerie umění Karlovy Vary

příspěvková organizace Karlovarského kraje, Goethova stezka 6,

360 01 Karlovy Vary, IČO 66362768, č. ú. 5165900237/0100

tel: 353 224 387, e-mail: info@galeriekvary.cz

Tisková zpráva

Svět Josefa Lady

Pořadatel                                                 Galerie umění Karlovy Vary,
přísp. organizace Karlovarského kraje

Místo konání                                           Goethova stezka 6, Karlovy Vary

Termín                                                    8. 11. 2012 – 21. 1. 2013;
vernisáž ve čtvrtek 8. 11. 2012 v 17 hodin

Koncepce výstavy, text katalogu           PhDr. Eva Neumannová

Otevírací doba                                       
otevřeno denně mimo pondělí 10 – 17 hodin; vstupné 40,-/20,- Kč

Doprovodný program                           
Interaktivní programy pro ZŠ, 14. 11. – 11. 12. 2012

Povídání s Josefem Ladou, vnukem autora, leden 2013

Galerie umění Karlovy Vary připravila pro vánoční čas výstavu jednoho z nejznámějších kreslířů  a ilustrátorů dětských knih – JOSEFA LADY. Obsáhlá expozice téměř 150 děl prezentuje část umělcovy pozůstalosti zapůjčené od umělcova vnuka, další díla především z raného období jsou z Památníku národního písemnictví a několik děl z Národní galerie v Praze.

Tvorba Josefa Lady (17. 12. 1887 – 14. 12. 1957), který pocházel z vesnice, z Hrusic, má své kořeny právě v dětství prožitém na venkově, v přírodě. Lada vychází sice z reality, z reálného prostředí, avšak zobrazuje své touhy, sny, představy o idylickém venkovském životě. S nadsázkou a dávkou laskavého humoru zachycuje dětské hry různých ročních období, lidové zvyky a slavnosti, které dávno vyvanuly, krajinu s bílým kostelíkem nad vsí, rybníčky s vodníkem i polidštěná zvířata. Ladovské scenérie, které dávno neexistují, jsou uloženy hluboko v každém z nás.

Ladovy kreslířské začátky jsou úzce spojeny s ilustracemi a karikaturami pro časopisy. Jeho kresby se objevovaly na stránkách Veselé Prahy, Klíčení, Chuďase, Humoristických listů, Besídky mladých,
v Karikaturách, v časopise Kopřivy, později v Šibeničkách a Českém slovu, patnáct let přispíval do nedělní přílohy Kvítko z čertovy zahrádky.

Ještě před 1. světovou válkou se Lada zapojil do knižní ilustrace, z níž se později stalo těžiště jeho práce. Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal: Moje abeceda (1911), Veselý přírodopis (1917), O Mikešovi (1934-36), O chytré kmotře lišce (1937 a 1948), Bubáci a hastrmani (1939, 1953), Nezbedné pohádky (1946), Josef Lada dětem (1952), doprovázel kresbami i knihy jiných autorů (K.J. Erbena, J. Mahena, J. Haška, J. Seiferta, V. Říhy, ad.) Proslavil se zejména ilustracemi Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka (1923-25, byly vydány ve více než 40 zemích), ale i děl K. H. Borovského – Křtu sv. Vladimíra (1923), Tyrolských elegií či Krále Lávry (obě 1947).

Ladovo kresebné dílo tvoří okolo 15 tisíc ilustrací a asi 400 volných obrazů, spolupracoval s kresleným, loutkovým i hraným filmem, navrhoval divadelní výpravy. Velkou část svého mimořádně rozsáhlého díla věnoval dětem. Josef Lada byl nejen malířem, kreslířem, ilustrátorem, ale i spisovatelem, jevištním výtvarníkem, karikaturistou, scénografem. Svým nezaměnitelným kreslířským stylem vytvořil laskavý obraz české vesnice a jejích obyvatel, na který i v dnešní době hledíme s obdivnou nostalgií.

Eva Neumannová

O divadle Dagmar

Divadlo Dagmar

Divadlo Dagmar vzniklo jako otevřené společenství profesionálních divadelních umělců na podzim r. 1993 kolem režiséra Michala Przebindy. Pod hlavičkou Divadla Dagmar pracuje Studio Divadla Dagmar (složené zejména ze studentů karlovarských středních škol) a Dětské studio dramatické výchovy.

Komorní scéna “U”

“U” …jako uvádět, užasnout, utěšit, usmiřovat, ulehčit, usnout.

“U” …jako U NÁS DOMA.

Název divadla je vzat z repliky Augusta Strindberga z Enquistovy Noci tribádek – z první inscenace Divadla Dagmar:
“…tahle zavšivená blechárna, Divadlo Dagmar je moje jediná naděje…” – a platí to pořád.

Drama současného švédského literáta Per Olova Enquista je dalším z jeho pseudodokumentárních her popisující životy slavných. Tentokrát jde o dramatika Augusta Strindberga.

Jeho dílo je charakteristické tím, že autor čerpá z autentického dokumentárního materiálu a seznamuje čtenáře nebo diváka s životními osudy konkrétní historické osobnosti. Enquistovy texty nejsou pouhou literaturou nebo dramatem faktu. Jím zachycené lidské příběhy v toku historických skutečností se stávají metaforou o člověčím hledání odpovědí na všeplatné otázky mimo prostor a čas.

Ješitný žárlivec, excentrická alkoholička a manželka herečka aneb rodinný život Augusta Strindberga. Základem divadelní hry Noc tribádek je událost ze života tohoto slavného kontroverzního spisovatele, konkrétně okolnosti rozpadu jeho prvního manželství s herečkou Siri von Essen. (Toto období vylíčil Strindberg s brutální otevřeností ve francouzsky psaném románu Bláznova zpověď.)

A kdo jsou tribádky? Tribádka je starším výrazem, který se používal pro ženu, jež má milostný vztah se ženou.