info KV

Městská knihovna KV – kontakty

MĚSTSKÁ KNIHOVNA KARLOVY VARY

I. P. Pavlova 7, 360 01 Karlovy Vary

tel.: 353 221 365

vedoucí:  Bc. Andrea Jandová

a.jandova@mestskaknihovnakv.cz

www.mestskaknihovnakv.cz

ČÍTÁRNA, tel. 353 221 365 (linka 23)

Eva Najmanová

e.najmanova@mestskaknihovnakv.cz

PŮJČOVNA PRO DOSPĚLÉ, tel. 353 221 365 (linka 20, 27)                    

Kateřina Krieglsteinová

k.krieglsteinova@mestskaknihovnakv.cz

PŮJČOVNÍ DOBA:

Půjčovna pro dospělé, čítárna

pondělí, úterý 9:00 – 17.00 hod.

středa 9:00 – 14:00 hod.

čtvrtek, pátek 9:00 – 17:00 hod.

sobota 9:00 – 12:00 hod. – pouze čítárna

Dětské oddělení

Bc. Ludmila Křivancová

l.krivancova@mestskaknihovnakv.cz

pondělí, úterý, čtvrtek 13:00 – 17:00 hod.

středa 12:00 – 15:00 hod.

pátek 12:00 – 16:00 hod.

Pobočky:

Všechny pobočky Městské knihovny mají stejnou otevírací dobu:

PO, ÚT, ČT 9:00 – 12:00 12:30 – 17:00 hodin

ST ZAVŘENO

PÁ 12:00 – 16:00 hodin

Platí od 1. února 2014

ČANKOVSKÁ

U koupaliště 854, Karlovy Vary,

tel. 353 565 085                                          

Martina Kubínová

m.kubinova@mestskaknihovnakv.cz

TUHNICE                                                 

Wolkerova 1, Karlovy Vary

tel. 353 227 747     

Hana Škoríková

h.skorikova@mestskaknihovnakv.cz

STARÁ ROLE                                          

Truhlářská 681/19, Karlovy Vary

areál základní školy

tel. 353 562 715

Hana Bartošová

h.bartosova@mestskaknihovnakv.cz

DRAHOVICE                                             

Vítězná 49, Karlovy Vary

tel. 353 226 346

Ing. Eva Vonková

e.vonkova@mestskaknihovnakv.cz

RŮŽOVÝ VRCH

Sedlecká 4, Karlovy Vary

tel. 353 564 844

Eva Vopálenská

e.vopalenska@mestskaknihovnakv.cz

VYHLÍDKA

Raisova 4, Karlovy Vary

tel. 353 224 203

Dagmar Bučková

d.buckova@mestskaknihovnakv.cz

Stránky Městské knihovny Karlovy Vary

Křišťálový Valentýn

KŘIŠŤÁLOVÝ VALENTÝN: DÁRKY, KTERÉ SI ZAMILUJETE
Romantická srdíčka nebo monogram? S konfigurátorem MyMoser přetvoříte elegantní vázu Diva
i legendární skleničky z kolekce Whisky set v originální valentýnský dárek. A pokud chcete ke svátku
zamilovaných věnovat naprostou novinku, má pro vás Moser předpremiéru skleniček na šampaňské
s příznačným názvem Šperk.
Diva, váza v dešti srdcí
Přestože je váze Diva už sto let, rozhodně nestárne. Její nadčasový tvar dokonale ladí i s těmi
nejnovějšími motivy. Tento rok zasypal svatý Valentýn Divu jemnými srdíčky. A když navíc
v konfigurátoru MyMoser zvolíte oblíbenou barvu své milé, váza se obratem promění v ideální dárek

Přípitek ve znamení lásky
Klasický Whisky set si díky svému jednoduchému, ale velmi působivému designu výborně rozumí
s nejrůznějšími dekory. Vloni umožnil konfigurátor MyMoser ozdobit skleničky z této kolekce rytým
motivem srdce, letos se nabídka rozšířila o zlatý piktogram srdce a šípu. Pokud chcete pro svého
partnera ještě víc, snadno doplníte i monogram či datum.

I když bude nápojová kolekce Šperk na trh uvedena až na jaře, už teď si mohou zamilovaní užít její
flétny na šampaňské. Stejně jako ostatní skleničky z tohoto nápojového souboru je zdobí prstýnek
z 24karátového zlata, který spojuje elegantní nožku a kalich s hrankovým brusem. Sklenice se tak
stávají skutečným šperkem pro romantický večer ve dvou.

Darujte nezapomenutelný zážitek, darujte Zlatou prohlídku do sklárny Moser

Společně strávený čas patří k těm nejdrahocennějším dárkům nejen o Vánocích. Pozvěte své blízké na cestu za českým křišťálem do Karlových Varů. Ve sklárně Moser si vychutnáte koncert zdejších mistrů, do kterého se budete moci zapojit.

Zlatá prohlídka, při které nahlédnete do zákulisí a tajů ruční výroby křišťálu, vede sklářskou hutí do brusičské i formařské dílny. Jejím doslova zlatým hřebem je možnost vyzkoušet si dvě z dekorativních technik. Motiv vypískovaný na připravenou sklenici si ozdobíte 24karátovým zlatem – oroplastikou, technikou, kterou si rodina Moserů nechala patentovat už na počátku minulého století. Kromě vzpomínek vám tak z této prohlídky zůstane i originální vlastnoručně dekorovaná sklenka.

Do sklárny je možné se vydat i na další typy okruhů – například Kreativní prohlídku, při které si vyzkoušíte řemeslo rytecké. Všechny dárkové poukazy je možné objednat na webové stránce sklárny.

Bezdružické parní léto

Bezdružické parní léto

www.bezdruzickalokalka.cz

Jízdy historických vlaků s parní lokomotivou „Kafemlejnek“ 310.072
a motorovým vozem „Hurvínek“ M131.1487

Přijďte se svést historickými vlaky a zažít neopakovatelnou atmosféru.

Fotografie jsou z Bezdružického parního léta 2011.

Počasí-Karlovarský kraj

Aktuální předpověď počasí pro Karlovy Vary

Aktuální předpověď počasí pro Sokolov

Aktuální předpověď počasí pro Ostrov

Aktuální předpověď počasí pro Cheb

Seznam.cz

ve stejném okně

Seznam.cz

V novém okně

Velikonoce

Velikonoce

Církevní velikonoční svátky

vznikly převzetím židovského svátku Pesach, ale promítly se do nich i některé prastaré pohanské zvyky oslavující vítězství světla nad tmou a tepla nad zimou. Velikonoční svátky nemají pevně stanovené datum, řídí se lunárním kalendářem a hlavní velikonoční svátek připadá vždy na neděli po prvním jarním úplňku (tedy mezi 21.3. a 26.4.).

Velikonoční svátky (Pašijový týden) mají tyto názvy:

Květná neděle

Škaredá (nebo i Sazometná) středa

Zelený čtvrtek

Velký pátek

Bílá sobota

Boží hod velikonoční

Velikonoční pondělí

Květná neděle

Na květnou neděli se v kostele světily větvičky jehněd (kočiček) a vrby, pletly se z proutí pomlázky, které se nechaly posvětit. Posvěcené větvičky se odnášely domů a zavěšovaly se na kříž nebo na obrazy svatých, aby chránily před nemocemi. Někdy se polykaly jednotlivé kočičky jako léčivé pilulky, ale jednalo se pouze o pověru a většinou to špatně dopadlo.

Škaredá středa

Byla dnem úklidu, přípravy na hlavní svátky. Po zimě bylo nutno vymést kamna a komíny, přičemž po začernění obličeje sazemi měly zmizet pihy. Název Škaredá středa prý pochází od toho, že se Jidáš škaredil na Ježíše, proto se podle lidové pověry nesmí nikdo toho dne mračit, jinak by se škaredil po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

Tento den vstávala rodina velice brzy, pomodlila se a pak se umyla rosou nebo vodou z pramene. Celý dům se pečlivě zametl a smetí se vyneslo na křižovatku, aby blechy netrefily zpátky. Pak se sel len nebo hrách, rozhodně se nemělo prát prádlo, protože se tím přitahovalo sucho. Název Zelený čtvrtek byl v Německu doložen již ve 12. století. Byl odvozen od barvy mešního roucha, jež se toho dne používalo. Tento den se měla v zájmu zdraví jíst jen zelená strava, například k obědu bylo naklíčené obilí, naklíčená čočka nebo hrách, zelí, pampeliškový nebo polníčkový salát, popřípadě “špenát” z kopřiv. Ten, kdo nechtěl být příliš zdráv, mohl si pochutnat na “jidáších” t.j. plackách pomazaných medem. Chudým se rozdávala oslazená ovesná kaše. Po obědě se již nepracovalo. V některých kostelech se konala zvláštní mše, komu se podařilo při posledním zvonění zacinkat penězi, ten jich měl po celý rok dostatek. Zvony zní tento den naposledy až do Bílé soboty a “odlétají do Říma”.

Velký pátek (Den ukřižování Krista)

Den, který patřil zázrakům a kdy země otvírala skryté poklady. Místo, kde byl uložen poklad, bylo označen mihotavým světélkem nebo svítícím kapradím. Kapradí utržené bílým šátkem se poctivému a skromnému člověku proměnilo ve zlato. Velký pátek byl dnem pracovního klidu, ale i půstu od masa. Byl to den k zamyšlení. Den, kdy byl ukřižován Ježíš a v kostelech začínaly mše v 15 hodin (t.j. hodina smrti Ježíše). Z domácnosti se tento den nemělo nic půjčovat, protože s takovýmito předměty se dalo čarovat. Nesmělo se prát ani prádlo, protože pradleny říkaly, že by ho máchaly v krvi Kristově.

Bílá sobota

Byla dnem, kdy se konaly poslední přípravy před Božím hodem. Ve všech ohništích se musel uhasit oheň. Před kostel hospodyňky nosily polínka, kněz polínka požehnal, každá z hospodyněk si vzala to své, odnesla ho domů a teprve tehdy mohla zažehnout požehnaným polínkem oheň. Pak se peklo a vařilo. Jídlo se ukládalo do komory, aby se uleželo.

Boží hod velikonoční (Neděle velikonoční)

– vzkříšení Ježíše Krista

V rámci tohoto svátku se provádělo svěcení velikonočních pokrmů – beránka (dříve masového a později z piškotového těsta), mazance, ale i vajec, chleba a vína. Typickým jídlem pro tento den byl mazanec a beránek. Mazanec byl upečen z kynutého těsta a symbolizoval slunce, popřípadě byl na něj ještě vyříznutý kříž a ten měl povzbuzovat plodnost. Podobný symbolický význam měly i velikonoční koláče a jejich výzdoba. Děvčata zdobila vajíčka, která byla chápána jako symbol plodnosti, zdobilo se zpočátku pouze barvou červenou (symbol Kristovy krve), později se začaly používat ostatní barvy. V kostelech se rozezněly opět zvony, které se vrátily z Říma.

Pondělí velikonoční

Toho dne se odehrávala pomlázka, velikonoční hodování, mrskút. Zvyk je velice starého původu, stejně jako zdobení vajíček – kraslic. Při mrskání děvčat používali chlapci pomlázky (také dynovačky, mrskačky, šlehačky, binovačky, tatary), za mrskačku dostávali chlapci malovaná nebo jinak zdobená vajíčka. Stáří tohoto zvyku je doloženo například ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera, žijícího ve 14. století. S vajíčky provozovali chlapci o velikonočním pondělí různé hry (například sekání do vajec mincí, kutálení kudrny).

(Na fotografii jsou kluci s hrkadly a řehtačkami u Radošovského mostu.
Foto Josef Hofmann, kolem roku 1900, foto je z archivu KV muzea)

Velikonoční zajíček

Spojení obrázku zajíčka s velikonocemi nemá dlouhou tradici, ujalo se koncem 19. století a pochází z Německa a rychle se rozšířilo. Vychází z pověsti, že kraslice přináší mravným dětem zajíček v poli. Od této doby se začal zajíček jako symbol velikonoc objevovat v pekárnách, papírnictví a cukrárnách.

Velikonoční vajíčka

Velikonoční vajíčka byla zdobena jako symbol plodnosti. V dřívějších dobách se vajíčka barvila pouze červenou barvou a symbolizovala baryu krve a mnohem později se začaly kraslice (od staroslovanského slova “krasnyj”) zdobit dle oblasti různými technikami.

Pomlázka a polévání vodou

Dopoledne chlapci šlehali děvčata čerstvě nařezanými, sluncem ozářenými a napučenými proutky a na dívku se tímto přenášela plodnost a posilovalo se zdraví. Tento zvyk je pozůstatkem z pohanských dob, kdy se čerstvým proutkem šlehalo vše, co mělo rodit. Odpoledne děvčata na oplátku polévala chlapce vodou a i zde nacházíme podtext v pohanských dobách. Každá vegetace, která má být probuzena k životu, musí mít vláhu.

Firma roku 2013

Firma roku 2013 – Karlovarský kraj

Živnostník roku 2013 – Karlovarský kraj

Dne 19. září 2013 se v karlovarském Grandhotelu Pupp konalo slavnostní vyhlášení výsledků regionálního kola soutěží Vodafone Firma roku a GE Money Bank Živnostník roku 2013.

Finalisté Vodafone Firma roku Karlovarského kraje 2013

Auto Eder, s.r.o.

Ept Connector s.r.o.

GRANITEX NOVA, s.r.o.

LUKAS CZ spol. s r.o.

MAVISOFT, s.r.o.

NELAN, spol. s r.o.

Polypress s.r.o.

REALISTIC, a.s.

RVES BUBLAVA, s.r.o.

S.& W. Automobily s.r.o.

Výsledky:

1. místo  NELAN, spol. s r.o.
výroba a prodej plastových, hliníkových, obloukových a dřevěných oken, dveří a zimních zahrad, montáž žaluzií, rolet, garážových vrat, zasklívání balkónů

2. místo  ept connector s.r.o.
výroba a prodej elektronických a elektrotechnických součástek

3. místo  LUKAS CZ spol. s r.o.
výroba a prodej nástrojů pro ruční nářadí v oboru broušení, leštění a frézování

Vodafone Odpovědná firma Karlovarského kraje 2013:

NELAN, spol. s r.o.

___

Finalisté GE Money Bank Živnostník roku Karlovarského kraje 2013

Lenka Bierová

Šárka Bradáčová

František Dohnal

Bronislava Hánělová

Jan Kříž

Tomáš Michlík

Bohumil Oslík

Pavel Říha

Bohuslav Smítka

Martin Sobota

Výsledky:

1. místo  Lenka Bierová
výroba skleněných perel, bižuterie, kvetoucích čajů, náramků z perleti a mýdlových konfet

2. místo  MVDr. Martin Sobota
veterinář

3. místo  Jan Kříž
kleppířské a pokrývačské práce

Kultura v Karlových Varech

Kultura v Karlových Varech

Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary o.p.s.

Pohled ke hvězdám nás vzrušuje a láká odjakživa. Touha vznést se a poznat, ta je prostě člověku dána. Hvězdárna nám naše sny a touhy dokáže alespoň trochu naplnit. Hvězdárna připravuje spoustu akcí pro dospělé a děti, přináší poznání i dobrodružství.

Club Imperial

– to je páteční jazzová oáza, pravidelné koncerty našich i světových hudebníků v příjemném prostředí, kdy máte vystupující umělce úplně na dosah ruky. Máte-li rádi jazz, určitě se do Clubu Imperial v pátek vydejte.

Divadlo Dagmar

Pod touto hlavičkou pracuje Studio Divadla Dagmar (složené zejména ze studentů karlovarských středních škol) a Dětské studio dramatické výchovy. Název divadla je vzat z repliky Augusta Strindberga z Enquistovy Noci tribádek – z první inscenace Divadla Dagmar: “…tahle zavšivená blechárna, Divadlo Dagmar je moje jediná naděje…”

Galerie umění

v Karlových Varech má velice kvalitní stálou expozici, kde představuje obsáhlou sbírku českého umění, program krátkodobých výstav se zaměřuje především na českou tvorbu.
Další nabídkou Galerie umění jsou klasické přednášky a komentované prohlídky, vernisáže, setkání s výtvarníky a koncerty menšinových žánrů.

Divadlo Husovka

je scéna kde společně působí:

Divadlo v patře, DaD kvintet, Karlovarské hudební divadlo, Divadelní studio D3 a Klub Paderewski

Divadlo Husovka nabízí koncerty, divadelní představení, autorská čtení, posezení se zajímavými osobnostmi, přednášky, vlastní klubovou tvorbu, výstavy.  Divadlo Husovka představuje to nejlepší  z oblasti nekomerční kultury v K. Varech.

Karlovarské městské divadlo

začalo psát v roce 2009 další kapitolu své pestré a často pohnuté historie. Divadelní budova, která byla několik let pronajata soukromému subjektu, se vrátila zpět městu a činnost je provozována prostřednictvím obecně prospěšné společnosti.
V Karlovarském městském divadle se kromě klasických divadelních, operních a baletních představení pořádají koncerty vážné i populární hudby, jsou zde uváděny pohádky pro děti.

Kino Čas

– nově zrekonstruované kino přinese perfektní filmový zážitek, umocněný promítáním 3D. Kino Čas pořádá pravidelně promítání filmů pro seniory za snížené vstupné.

Kino Drahomíra

– to je zároveň kavárna, Filmový klub, nedělní Bijásek pro nejmenší, půjčovna DVD, místo kde jsou filmová představení pro seniory za snížené vstupné.
Kino Drahomíra připravuje i přímé přenosy operních představení z Metropolitní opery v New Yorku…

KV Arena

– sportovně kulturní a kongresové centrum, kde se kromě sportovních akcí konají koncerty, výstavy, zábavné a společenské programy nebo akce kongresového typu.

Kostel Sv. Anny v Sedleci u Karlových Varů

Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci pořádá benefiční koncerty ve prospěch jeho záchrany. Vstupné je dobrovolné, výtěžek z koncertů je použit na opravy kostela.

Krajská knihovna Karlovy Vary

– místo pravidelného setkávání s knihou.
V Krajské knihovně jsou rovněž pořádány výstavy, přednášky, autorská čtení, besedy, počítačové kurzy, soutěže, působí zde herní klub pro přátele deskových her.

Městská knihovna Karlovy Vary

nabízí nejen možnost vypůjčení knížek, ale pořádá rovněž přednášky, výstavy, vystoupení. Zcela určitě se tam můžete sejít s nejlepším přítelem člověka – knihou.

Muzeum Karlovy Vary

pod sebou sdružuje muzea v městech Karlovy Vary, Jáchymov, Nejdek, Horní Blatná a Žlutice. Kromě stálých expozic, které jsou věnovány místním památkám, můžete v muzeu navštívit tematické výstavy zaměřené na zábavu i poučení.

Galerie SUPERMARKET wc

galerie / internetová kavárna / veřejné WC se stálou sbírkou fotografií toalet, kterou můžete obohatit i vy / designový krámek, kde  najdete dárek pro sebe i Vaše blízké

Záhadné objekty na obloze

Záhadné objekty

Na některých místech České republiky se pravidelně objevují záhadné objekty nad hlavou. Objekty jsou průsvitné, pomalu se pohybují a najednou zmizí.

Bohužel nás v tomto případě nenavštěvují mimozemské civilizace, ale tyto objekty jsou vytvořené lidským přičiněním a jejich vytvážení si můžeme sami vyzkoušet.

Našel jsem doporučenou směs pro velké bubliny:

150 ml tekutého mýdla

1,5 l vody

200 ml glycerinu

Množství lze samozřejmě v poměru upravit.

Iva Hüttnerová – Obrázky

Iva Hüttnerová – Obrázky

Výstava představuje výběr z bohaté tvorby této herečky a malířky. Známá je rovněž jako moderátorka televizních pořadů Domácí štěstí a Barvy života speciál.

V oblasti výtvarného umění nevytváří jen své půvabné obrazy s osobitým výtvarným stylem, ale navrhovala rovněž kostýmy, jevištní dekorace a plakáty pro různá divadla a televizní pořady.

S malováním koketovala již během studií na DAMU, kdy začínala surrealismem. Tento styl jí však neseděl. Skutečně malovat začala v roce 1973 v Karlových Varech, kde získal své první angažmá v tehdejším Divadle Vítězslava Nezvala. Ve foyeru divadla měla v roce 1974 rovněž svou první výstavu. V Karlových Varech vystavovala později ještě jednou – v galerii U dvou čápů, dnešní Městské galerii.

Dnes má na kontě na dvěstě autorských výstav v Čechách, na Moravě, na Slovensku, ve Stockholmu a v New Yorku. Její obrazy jsou součástí stálých expozic naivního umění v Paříži a Hamburku a je evidována v zahraničních encyklopediích, například v Japonsku, Francii a Švédsku. Iva Hüttnerová vydala pět autorských knih knihy, ilustrovala řadu dalších knížek od různých autorů a pravidelně vydává oblíbené nástěnné kalendáře.

„Hodně mých obrázků je z časů dávno minulých, kdy jezdilo jen pár aut, dámy nosily klobouk i do mlékárny, cídily rodinné stříbro a větraly pruhované duchny… A jejich jediným cílem bylo učiniti manžela šťastným. Asi bych takhle žít nechtěla a neuměla, ale zdá se mi, že tenkrát čas utíkal pomaleji. Pánové byli galantnější, dámy elegantnější a lidé slušnější. Kousek téhle poklidné atmosféry mi uvízl v duši z dětství u babičky. Možná proto se do téhle doby tak ráda vracím ve svých obrázcích,“ vysvětluje autorka.

Velkou inspirací jsou Ivě Hüttnerové divadlo, kabarety, cirkusy, klauni i herecké kočující společnosti. Jak říká, zkouší občas namalovat také své literární a jiné lásky, lidi, kteří ji zaujali svým dílem i osudem – Boženu Němcovou, Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Emu Destinnovou a další.

„Stejně ráda maluji i uličky staré Prahy s malebnými obchůdky, hospody, nevěstince, hřbitovy, babičky a dědy, osamělé holky, anděly a lásku ve všech jejích podobách. Prostě maluji, co znám, o čem jsem jen slyšela nebo četla, na co myslím, o čem sním a jak nejlíp umím. Možná proto, že nemám výtvarné vzdělání, je pro mě dodnes vzrušující hledat způsob, jak na to. Když se někomu mé obrázky nelíbí, tak nezoufám a pochvala mně i dnes dělá stejnou radost, jako když jsem začínala. Malování dalo mému životu řád, naučilo mě trpělivosti, pečlivosti a často mi pomohlo vymalovat se z trápení a starostí. Maluji jen tehdy, když se mi chce a to je prakticky každý den. Není to pro mě povinnost, ale práce, na kterou se těším,“ vyznává se malířka.

Olbram Zoubek SOCHY

Olbram Zoubek SOCHY

Muzeum Karlovy Vary, Nová louka 23

2. 7. – 28. 9. 2014

„Dělám sochy letící, vznášející se a beztížné, se kterými rozehrávám trochu divadlo: každá v sobě nese určitou náladu, gesto nebo i neslyšitelný výkřik, jako by se spolu chtěly potkat a domluvit.“

Olbram Zoubek, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů současnosti, představuje výběr téměř třiceti soch, které vytvořil v letech 1982 – 2010. Všechny sochy byly vystaveny na jeho největší retrospektivní výstavě v Jízdárně Pražského hradu na přelomu loňského a letošního roku.

Zoubkova výstava v Karlových Varech představuje sice jen malou část sochařova díla, stejně jako výstava na Pražském hradě je ale ryze autorským konceptem – autor sochy sám vybral a sám je v prostorách muzea instaluje. Sochy jsou vydusány z cementu, autorova oblíbeného materiálu, z něhož vytvořil většinu svého sochařského díla. Dvě sochy autor vystavuje v bronzu – svou nejmilejší sochu Ifigenii z roku 1986 a sochu své ženy Marie z roku 2009.

Autorův osobitý styl integrálního figuralismu, který vyvinul, je charakteristický zredukovaným vytvarováním plastik, výraznou vertikalitou, rozrušeným povrchem a Zoubkovou spřízněností a reakcí na antické dědictví. Dílo Olbrama Zoubka se řadí mezi nejzajímavější projevy českého moderního sochařství, srovnatelné se soudobou evropskou plastikou.

Olbram Zoubek se narodil v Praze 21. dubna 1926. V době 2. světové války byl v letech 1944 – 1945 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání. V roce 1945 se hlásil na AVU v Praze, ale nebyl přijat. Absolvoval tedy kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze a v letech 1945 – 1952 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesora Josefa Wagnera.

Kromě sochařské tvorby se začal od roku 1951 věnovat restaurátorské praxi, k níž získal průpravu u profesora Josefa Wagnera a kterou definitivně ukončil v roce 1994.

V roce 1969 sejmul posmrtnou masku Jana Palacha. O rok později vytvořil a osadil bronzový náhrobek na Palachův hrob, Státní bezpečnost jej však nechala zničit. Náhrobek, znovu vyrobený podle původního modelu, se na místo vrátil až za dalších dvacet let.

Od začátku sedmdesátých let zakázal Zoubkovi komunistický režim vystavovat, umělec se živil jako restaurátor a v 70. a 80. letech patřil mezi opory kulturní opozice.

Do nejširší známosti vstoupilo sochařovo dílo typické vzezřením jeho soch po sametové revoluci. Jeho plastiky jsou často zvýrazněny barvením a zlacením, polychromovat sochy začal v roce 1984. Nejznámějšímí díly Olbrama Zoubka jsou Náhrobek Jana Palacha a Pomník obětem komunismu na pražském Újezdě. V roce 1996 byl Olbram Zoubek oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně.

Součástí expozice v karlovarském muzeu jsou rovněž fotografie Zoubkových realizací, jeho tvorbu a život přiblíží návštěvníkům výstavy také filmy z archivu České televize.

Výstava začíná 2. července 2014 v 17 hodin za přítomnosti autora a potrvá do konce září.

Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

Kostel sv. Lukáše nabízí k prohlídce své interiéry i hvězdy showbusinessu

Tisková zpráva, dne 7.7.2014

Anglikánský kostel sv. Lukáše v Karlových Varech se po letech otevřel veřejnosti. Lidé nyní mají možnost osobně navštívit dlouhodobě uzavřený kostel, prohlédnout si jeho interiér a proniknout do jeho historie. Jako bonus je pro návštěvníky připravena velmi originální a jedinečná výstava voskových figurín.

Kostel sv. Lukáše svým vzhledem patří mezi architektonické skvosty Karlových Varů. Jeho historie sahá do poloviny 19. století. Jen málo který karlovarský rodák měl možnost se podívat do nitra kostela, který byl zavřen několik dlouhých let. Tato nemovitá kulturní památka svou tajuplností láká návštěvníky z celého světa na návštěvu kousku své historie.

Navíc je od června v roce 2014 v kostele umístěno muzeum voskových figurín. To je svou rozsáhlostí velmi jedinečným muzeem světového měřítka.

„Návštěvníci muzea voskových figurín mohou kromě trochy historie zažít i příběh samotného kostela. Chceme poukázat na jedinečnost této památky, která nemá v K. Varech obdoby, a chceme, aby o této stavbě obyvatelé města věděli“ uvedl Marek Sattler, který dal kostelu současnou tvář a umožnil jeho zpřístupnění. Unikátnost kostela, kromě jeho samotné vizuální stránky červeného zdiva dodává jedinečný prvek dřevěného stropu kostela, který se ve své době měl možnost mechanicky otevírat jako rozkrojený pomeranč a nechával pronikat denní světlo do svého interiéru. Kromě unikátního stropu si návštěvníci mají možnost prohlédnout originální okenní vitráže a další církevní propriety. K dokreslení atmosféry Karlových Varů na přelomu století pak je každému návštěvníkovi umožněno sledovat dobový němý film, který byl natočen v srdci samotného lázeňského města.

„Velmi zajímavé je spojení historického kostela a muzea voskových figurín. Dle mého názoru to v návštěvníkovi vyvolá pocit jakéhosi tajemna. Muzea jsou často samostatnými budovami, ale tady na Vás padá kromě množství slavných osobností a jejich životních příběhů i ta historie a tajemno“ Sdělila Alisa Judina, která expozici navštívila.

Cílem vytvoření tohoto muzea bylo ukázat, že i staré budovy, kterých si příliš nikdo nevšímá, mají své místo a využití. Muzeum voskových figurín navíc nabízí velmi jedinečnou expozici světového měřítka. Při prohlídce figurín je návštěvník vybídnut k detailnímu prohlédnutí jednotlivých exponátů, které jsou všechny vytvářeny ručně. „Navíc nabízíme nejstarší voskové figuríny, resp. voskové hlavy, které pochází už z r. 1850. Tyto exponáty nemají ve světě obdoby!“ Dodal Sattler.

Návštěvníci mají možnost si muzeum prohlédnout na v kostele sv. Lukáše na Zámeckém vrchu denně od 9 do 18h (v době Mezinárodního filmového festivalu do 21h).

Vstupné do muzea je pak 150,- Kč pro dospělého, děti, senioři, ZTP – 95,- Kč a zavedeno je i rodinné vstupné (2+2) za 395,- Kč.

Do budoucna jsou zde plánovány i další programy pro děti, výukové programy pro školy a další zajímavé akce pro návštěvníky.

Bližší informace poskytne: Marek Sattler tel.: +420 602 286 458 e-mail: marek.sattler@marttel.cz nebo Mgr. Dominika Kožešníková tel.: +420 725 820 306 e-mail: Dominika.Kozesnikova@seznam.cz

Český západ o.p.s.

Český západ o.p.s.

Posláním Českého západu je zmírňovat sociální vyloučení v Karlovarském kraji a zvyšovat schopnost obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách uspět ve většinové společnosti. Naším cílem je budovat občanskou společnost, kterou charakterizuje zájem občanů o řešení věcí veřejných, a kde mají všichni.s. stejná práva a přístup ke službám. Český západ svého poslání dosahuje především:

– poskytováním sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., a to sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a terénních programů,

– zplnomocňováním sociálně vyloučených obyvatel prostřednictvím metody komunitní práce

– podporou vzděláván a organizováním volnočasových aktivit pro děti a mládež

– podporou dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím veřejně a obecně prospěšných prací.

Český západ a jeho pracovníci podporují svou činností jak jednotlivce, tak v rámci komunitní práce v Dobré Vodě a na Nové Farmě. Směřujeme lidi, se kterými pracujeme, aby své obtížné životní situace řešili svépomocí a měli život ve svých rukou.

Naší činnost a aktuální projekty naleznete : www.cesky-zapad.cz, facebook.com/ceskyzapad

Tisková mluvčí Českého západu o.p.s. Dagmar Forstová

Dobrá Voda, Toužim

mobil 606 431 042

email: dforstova@seznam.cz

Voskovec, Werich, Ježek

Voskovec, Werich, Ježek – Osvobozené divadlo

Tihle tři pánové mi učarovali už před mnoha lety, dokonce jsem v mládí litoval, že jsem se narodil pozdě a nemohl jsem vidět představení Osvobozeného divadla, sbíral jsem články o nich, četl všechny jejich hry, dodnes poslouchám jejich písničky (a žasnu jak jsou stále aktuální).

Tuším že to bylo v roce 2010 kdy připravili Zuzana a Eugen Brikciusovi a Linhartova nadace pouliční výstavu Voskovec a Werich slovem a obrazem.
Na výstavu poskytlo dotaci Ministerstvo kultury České republiky a hlavní město Praha společně s Městskou částí Praha 1 poskytlo grant.

Výstava byla umístěna na 4 sloupech v centru Prahy, určitě už tam není, ovšem Vy si vše můžete prohlédnout na níže uvedených webových stránkách. Pusťte si k tomu písničky V+W+J a vraťte se v čase zhruba o 80 let zpět

Voskovec a Werich

Ještě časem přidám své vzpomínky a fotografie, ale to až příště.

Sluneční hodiny – Krašov u Bezvěrova

Největší sluneční hodiny v ČR byly odhaleny u Bezvěrova

Bezvěrov, 20. března 2018 – V den jarní rovnodennosti, tedy 20. března, byly nedaleko obce Bezvěrov na jejím katastru odhaleny největší sluneční hodiny v ČR a na světě. V porovnání s těmi u nás dosud největšími působí jako obr.
Stín, který určuje čas, zde do krajiny vrhá vysílač Krašov tyčící se do výšky 342 metrů. Obec na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje, která se nachází v Manětínské oblasti tmavé oblohy, tak chce přilákat nejen zájemce o astronomii, ale i další návštěvníky.

Záběr z výšky byl natočen dronem Správy informační ch technologií města Plzně, sekce drony.

Využít stínu stožáru jako „rafičky“ (odborně gnómonu) slunečních hodin, o tom uvažoval Václav Sidorjak již delší dobu. Jako vášnivý fotograf a pilot motorového padáku si až několik kilometrů dlouhého stínu prostě nemohl nevšimnout. „Myšlenka vytvořit obří sluneční hodiny z televizního vysílače Krašov mne napadla ve chvíli, kdy jsem poprvé spatřil tuto velkolepou stavbu z ptačí perspektivy,“ popisuje zrod myšlenky obřích slunečních hodin Václav Sidorjak. S nápadem oslovil starostu Bezvěrova pana Jana Matouška, kterému se myšlenka líbila. „Dnešní společnost hledá originalitu. Tyto obří sluneční hodiny ji nabízejí a to se mi na nich líbí,“ říká starosta Jan Matoušek.

„Sluneční hodiny na katastru obce Bezvěrov jsou největší v České republice. Dosud držely rekord sluneční hodiny na náměstí T.G. Masaryka v Třešti s gnómonem v délce 8,21m. Bezvěrovské sluneční hodiny jsou větší i než dosud největší známé sluneční hodiny na světě Samrat Yantra v prostorách královské observatoře v indickém Džájpúru,“ uvádí Robert Zauer, komisař České knihy rekordů, který se slavnostního odhalení hodin zúčastnil, aby mohl stvrdit jejich rekordní rozměry předáním certifikátu starostovi Bezvěrova.

„Krašovský vysílač je významná krajinná dominanta a to jsme chtěli využít,“ dodává starosta Bezvěrova Jan Matoušek o novém lákadlu do obce. O slunečních hodinách i historii vysílače Krašov se zájemci mohou dočíst ze dvou infotabulí na nové odpočívce u vysílače. Bezvěrovské sluneční hodiny vznikly jako astronomická zajímavost v Manětínské oblasti tmavé oblohy založené na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje na rozloze 346 km2 v září 2014. Na jejich přípravě a realizaci se podíleli členové Západočeské pobočky České astronomické společnosti.

Bezvěrovské sluneční hodiny v číslech:

342m výška gnómonu („rafičky“) slunečních hodin tvořeného vysílačem Krašov

197m nejkratší vzdálenost číslice ciferníku od gnómonu

266m nejdelší vzdálenost číslice ciferníku od gnómonu

2,8 ha plocha slunečních hodin vymezená gnómonem a číslicemi ciferníku

20. března 2017 započetí prací na vytvoření slunečních hodin
21. září 2017 dokončení slunečních hodin

140 tis. Kč celkové náklady na realizaci vč. odpočívky

70 tis. Kč …z toho dotace Plzeňského kraje z Programu pro podporu rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji

 

 

KONTAKTY:  Jan MATOUŠEK, starosta Bezvěrova, tel. 724 288 491, bezverov-starosta@volny.cz

Kontakty pro média: Radka ŽÁKOVÁ, tel. 777 093 290, cykloradka@seznam.cz
Pavel SUCHAN, tisk. mluvčí a místopředseda České astronomické společnosti, tel. 737 322 815, suchan@astro.cz

 

 

Obec Bezvěrov se nalézá v nejsevernější části okresu Plzeň-sever. K obci byly připojeny také Krašov, Služetín, Buč, Vlkošov, Potok, Žernovník, Chudeč, Dolní Jamné a Světec. Aktuálně zde žije 681 obyvatel. V Bezvěrově byla roku 1867 založena sklářská huť Kavalier, která vyráběla křišťálové sklo až do r. 1923. Najdete zde také několik starších usedlostí s hrázděnými štíty. www.bezverov.cz

 

Manětínská oblast tmavé oblohy byla vyhlášena 15. září 2014 na území 10 obcí Plzeňského a Karlovarského kraje – Manětína, Nečtin, Štichovic, Hvozdu, Štědré, Pšova, Bezvěrova, Krs, Dražně a Toužimi. Jejími zakladateli je kromě uvedených obcí ještě dalších pět nejen astronomických neziskových organizací: Hvězdárna a planetárium Plzeň, Česká astronomická společnost, ČSOP Manětínsko, občanské sdružení Cesta z města a občanské sdružení Pod střechou. Cílem zakladatelů je zachovat noční oblohu, ale i noční přírodu v této oblasti ve stávající kvalitě, která je ve srovnání s jiným obydleným územím ČR výjimečná. www.manetinskatma.cz

 

Západočeská pobočka je součástí České astronomické společnosti a sdružuje astronomy profesionály a amatéry a další zájemce o astronomii především z Plzeňského kraje. V současné době má více než 50 členů. Vedení pobočky se snaží vytvořit prostor a podmínky hlavně pro aktivní zájemce o astronomii. Organizuje klubová setkání, pořádá exkurze na výstavy a putování po zajímavých místech spojených s astronomií. Pod hvězdnou oblohou mají členové možnost se setkávat při pozorovacích víkendech a mnoha dalších pozorovatelských aktivitách. Při akcích určených pro veřejnost se pobočka snaží propagovat Českou astronomickou společnost a popularizovat astronomii v západních Čechách. http://www.zpcas.cz/

 

Vysílač Krašov začal šířit televizní signál po svém dokončení v roce 1960. V srpnu 1968 byl ale rozstřílen sovětskou okupační armádou a po opravě sloužil k vysílání prvního a od roku 1974 i druhého programu Československé televize a to až do ledna 1979, kdy musel být po přetržení kotevního lana odstřelen. Nový vysílač je v provozu od roku 1981 a se svou výškou 342 metrů je nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a druhou nejvyšší stavbou v ČR. Vysílač patří Českým radiokomunikacím.

Chléb náš dnešní

Co možná nevíte o chlebu, který jste si koupili.

Enzymy, éčka a rychlá zkáza.

Schválně nedopečené bochníky chleba, pytle nacpané enzymy a přídavnými látkami (tzv. éčka) a starý chléb rozemletý do těsta.
Tohle všechno najdete v průměrné české pekárně. Za posledních dvacet let došlo k dramatickému úpadku kvality tradičního českého chleba. Tuzemští pekaři hromadně opustili tradiční způsob výroby a místo z kvásku, mouky a vody pecny připravují z předchystaných směsí a umrtvených průmyslových kvasů. Původní receptury se drží už jen malé procento podniků.

Chléb tak sice vypadá stále stejně jako dřív, ale tvar, barva i chuť bochníků jsou vyhnané enzymy a různými “éčky”. Díky nim se výroba chleba zkrátila o víc než polovinu času.

“Když uberete z výroby chleba čas, ubíráte i všechny jeho kvality včetně vůně a chuti,” říká Josef Příhoda, který se na Vysoké škole chemicko-technologické věnuje výrobě chleba většinu svého života. “Dnes pekaři nahrazují čas enzymy a dalšími přídavnými látkami.”

Kromě toho, že se z chleba vytratila přirozená chuť a vůně, mnohem rychleji podléhá zkáze. Plesnivá střída není nijak výjimečná už po třech dnech. Ještě před dvaceti lety přitom potravinářské normy určovaly, že chleba musí vydržet poživatelný čtyři dny. Dnes se “záruční lhůta” u většiny chlebů smrskla na čtyřiadvacet hodin od upečení.

“Každý chleba je dobrý, když je čerstvý. Ale jde taky o to, aby byl k jídlu ještě druhý nebo třetí den. A to už je dnes řada chlebů plesnivá anebo úplně ztvrdlá,” říká docent Josef Příhoda z VŠCHT.

Běžnou praxí je v českých pekárnách přidávání rozmočených neprodaných pecnů do nového těsta. “Starý chleba může tvořit klidně desetinu objemu toho nového,” potvrzuje Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity.

Nijak výjimečné není ani úmyslné nedopékání chleba. Ten je pak měkčí a zákazníci jej považují za čerstvější. “Hodně lidí vybírá chleba tak, že ho ohmatají a vyberou ten měkký, protože to je pro ně synonymum čerstvého. No, a když necháte chleba místo padesáti minut péct pětačtyřicet, tak je měkčí na omak. A právě tohle někteří pekaři dělají,” vysvětluje používané postupy Jaromír Dřízal z pekařského svazu.

Pekaři s pytli předmíchaných směsí a pecny, co plesnivějí za tři dny, ale nepředstavují jediné záporné hrdiny tohoto příběhu. Dalšími jsou supermarkety. Tlačí pekárny k co nejnižším cenám, vybírají od nich různé poplatky a smlouvami nutí pekaře k dost nevšednímu počínání. Český chléb schází na úbytě…

A co Vy? Máte tip na dobrý chléb, který můžete doporučit?

STARÁ ROLE MĚSTO PORCELÁNU

Upozornění na zcela novou regionální publikaci !!!

ANTONÍN FOGLAR: STARÁ ROLE MĚSTO PORCELÁNU

V červnu 2019 vyšla zajímavá kniha. Jmenuje se Stará Role město porcelánu a její autor, badatel a sběratel karlovarské historie Antonín Foglar v ní spojil dva pojmy: Historii Staré Role a historii výroby porcelánu. Je to vůbec poprvé, co kniha s tímto tématem vychází. Kniha nabídne na 224 stranách 350 historických fotografií malíren a porcelánek i města Staré Role. Představí rovněž významné obyvatele jako byli Waldemar Fritsch, Thomas Seidan, Josef Mayer a další.

Cena výtisku je 330 Kč

 Velice zajímavá a vyčerpávající publikace o historii Staré Role a výrobě porcelánu od roku 1810 do roku 2018, s velikým množstvím úžasných fotografií, která určitě zaujme každého, kdo se ve Staré Roli narodil, pracoval tam nebo nebo jen přechodně pobýval, tak jako já. Dnes už je Stará Role součástí Karlových Varů, takže věřím, že její historie zaujme i širší karlovarskou ataké regionální veřejnost. Možná by nebylo marné si s panem autorem obejít ve Staré Roli alespoň ta místa, která se ještě dochovala.Vřele doporučuji a zdravím všechny turisty!

Majka Pötzlová

Osobní odběr, cena 300,- v hotovosti.

Prodejní místo: Antonín Foglar, Stará Role, Fibichova 770 / 12 (3. poschodí).

Prozatím prodej v bytě : PO – PÁ 9 – 11 hod. a 14 – 17 hod.

telef. : 608 640 333

odvolat se na Majku Pötzlovou

Pomůže nám cibule?

Vyhrajeme nad chřipkou pomocí cibule?

Španělská, prasečí, ptačí, mexická … všechny tyhle druhy chřipky dokáží člověka pořádně potrápit. Dostal jsem mailem tip na levný a účinný lék proti chřipce a tak si ho nenechávám jen pro sebe. Nakonec vyzkoušet tuhle prevenci může opravdu každý…

Levný lék proti chřipce, zda působí, o tom se musíte přesvědčit sami. Na internetu jsem našel radu proti chřipce, která je údajně účinná a nestojí mnoho.

V roce 1919, kdy chřipka zabila víc než 40 milionů lidí, jeden lékař navštívil řadu rodin s dotazem, jestli potřebují pomoc proti chřipce. Mnozí už byli nakaženi, mnozí už zemřeli. Lékař jednou potkal sedláka a k jeho překvapení byli všichni z rodiny zdraví. Když se lékař zeptal, co dělají jinak než ostatní, selka mu odpověděla, že do místností dali nádoby s neoloupanou cibulí. Lékař jí pochopitelně nevěřil a ptal se, jestli by mu dali jednu jejich cibuli, aby si ji prohlédl pod mikroskopem. Dali mu ji a když ji prohlédl, našel na ní viry chřipky.
Cibule evidentně pohltila všechny bakterie a uchránila rodinu zdravou.
Slyšela to jedna kadeřnice a v provozovně postavila několik hrnků s cibulí a jako zázrakem nikdo z personálu se nenakazil chřipkou, ačkoliv byli nechráněni ve stálém ve styku se zákazníky. Protože je to laciná věc, vyplatí se zkusit to jak doma tak v zaměstnání a uvidí se, jestli to bude účinkovat. My jsme to udělali a chřipku jsme opravdu nedostali. Když to pomůže Vám a Vašim blízkým ke zdraví, je to pro vás nejlepší. Když náhodou někdo onemocní, stejně moc neztratíte, jen něco drobných za cibuli.

Tajemství výroby Becherovky

Za tajemstvím výroby Becherovky

Tajemství výroby Becherovky, která bývá nazývána 13. léčivým pramenem Karlových Varů, se až na jednu výjimku vždy dědilo z otce na syna. Dnes ho znají ve firmě pouze dva lidé, provozní ředitel a manažer výroby, kteří z bezpečnostních důvodů spolu nemohou jet autem, ani cestovat letadlem.

Becherovka a Karlovy Vary k sobě patří již více než 210 let. V červnu 2019 bylo otevřeno nové Návštěvnické centrum Becherovka, které návštěvníky provede celou historií výroby Becherovky. Jde o moderní interaktivní expozici, která zaujme opravdu každého. Nachází se v historické budově „Steinberky“, kde se Becherovka až do roku 2010 vyráběla.

Na úvod návštěvníci uvidí krátký film o vzniku a výrobě Becherovky a potom se vydají po časové ose sledovat historii světoznámého nápoje, který byl už od počátku pojat jako nápoj nesmrtelnosti. Však také půvabná hostesky uvítá návštěvníky s tím, že letos jí bude už 150 let, pravděpodobně pouze díky kalíšku Becherovky, který vypije každé ráno.

Becherovka obsahuje okolo 20 různých druhů bylinek a koření, dříve se většinou sbíraly v okolí Karlových Varů, dnes se dovážejí z Ameriky a střední Evropy. Pro zachování tajemství se objednávají navíc byliny a koření, které do likéru nepatří. Manažer výroby každou středu namíchá o samotě 1,5 tuny sušených bylin. Směs se vkládá do pytlů a následuje týdenní macerace v alkoholu, čímž vznikne digerát. Ten se dále smíchá s vodou, cukrem, vinným destilátem, pomerančovou silicí a směs se nechá 14 dní v tancích zrát. Následně se filtruje a vymražuje a potom už putuje k zákazníkům do více než 35 zemí světa.

Interaktivní expozice

Návštěvníci mohou vnímat expozici naplno všemi smysly, ucítí vůni 20 druhů bylinek přivezených z celého světa, uvidí sbírku lahví, do kterých se v minulosti Becherovka stáčela (i sbírku napodobenin Becherovky). Nechybí historické listiny, ukázky reklamy, vyznamenání. Díky 3D brýlím se ocitnou přímo ve výrobním závodě a poznají atmosféru dnešní výroby v novém závodě v Karlových Varech-Bohaticích, kam byla výroba Becherovky přesunuta v roce 2010. Jsou zde k vidění nádherně zrestaurovaná původní křesla rodiny Becherů, model závodu, každý se může osvěžit vodou ze které se Becherovka vyrábí a která pochází z nádrže Stanovice u Karlových Varů.
Zážitkem je setkání s téměř skutečným Bohuslavem Pichem, jedním ze dvou lidí, kteří znají tajemství výroby tohoto lahodného nápoje a který pravidelně míchá směs bylin pro maceraci. O úspěšnosti nápoje každého přesvědčí počitadlo vypitých drinků Becherovky na celém světě od začátku roku. Na závěr přichází degustace pěti druhů Becherovky. Za příplatek dokonce obdrží návštěvník unikátní mix, stvořený přímo pro návštěvnické centrum.

Návštěvnické centrum Becherovky s firemní prodejnou přináší jedinečný zážitek a určitě osloví každého karlovaráka i všechny návštěvníky lázeňského města Karlovy Vary.

Historie Becherovky
V roce 1805 přijel do Karlových Varů na léčení kníže Maxmillian Friedrich von Plettenberg. Zároveň s ním přijel i jeho osobní lékař Dr. Christian Frobrig z Anglie. Ubytovali se na Tržišti v domě U tří skřivanů, patřícímu Josefu Vitusovi Becherovi, který měl v domě obchod s kořením a koloniálním zbožím. Dr. Christian Frobrig a Josef Becher se brzy velice spřátelili, spojovala je totiž společná vášeň pro pokusy s mícháním bylinek a alkoholu. Při odjezdu daroval Dr. Frobrig Josefu Becherovi jako dar za pohostinnost recept na údajný elixír života. Josef Becher darovaný recept ještě 2 roky zkoušel a vylepšoval, nejspíše však byl s účinky nápoje spokojen a tak v roce 1807 začal ve svém obchodě likér vyrábět a prodávat jako žaludeční kapky. Správně předpokládal, že ve městě, kam se lidé jezdí léčit se žaludečními problémy, bude mít jeho léčivý nápoj nazvaný původně Carlsbader English Bitter patřičný úspěch. Jeho představa se vyplnila, o likér byl velký zájem.

V roce 1838 převzal jeho živnost syn Johan (Jan) Nepomuk Becher, který rozvíjel výrobu Becherovky téměř 40 let. Postavil novou továrnu na okraji tehdejších Karlových Varů zvaném Steinberky, továrna byla v průběhu let postupně rozšiřována. Karlovy Vary se od té doby podstatně rozrostly, takže původní továrna se dnes nalézá téměř v centru města. V roce 1866 navrhl Janův švagr Karel Laube novou láhev pro Becherovku. Svým plochým tvarem se výrazně odlišovala od ostatních nápojů, od roku 1907 se láhve vyráběly z tmavě zeleného skla. Podpis Jana Bechera najdete dodnes na každé láhvi Becherovky jako potvrzení pravosti.

Dalším vedením podniku byl pověřen v roce 1871 Jan Gustav Becher, který se projevil jako zdatný a prozíravý obchodník. Protože se začaly na trhu objevovat padělky Becherovky, nechal zaregistrovat obchodní značku a zavedl dodnes oblíbené porcelánové kalíšky. Do nové ochranné známky zakomponoval kryptogram, skládající se z iniciál JB a tzv. Merkurovy hole, která symbolizuje poznání a životní moudrost. V roce 1907, v době kdy Becherovka slavila 100 let své existence, měla 12 tisíc pravidelných odběratelů a při této příležitosti jí byl udělen titul dvorní dodavatel. Na císařský dvůr totiž Becherovka dodávala měsíčně 50 litrů zlatavého nápoje.

Gustav Becher v roce 1910 prodal svůj podíl ve firmě nevlastním bratrům Rudolfovi Alfredovi a Johanu Michaelovi. Důvodem mohl být jeho vztah ke krásné a o 40 let mladší italské dívce, s níž se ve svých 64 letech oženil. Podle projektu známého architekta Karla Hellera si nechal postavit nádhernou vilu v dnešní třídě Krále Jiřího. Přestože byla Vila Becher navržena jako rodinné sídlo, nikdy v něm rodina Becherů nebydlela. Po sedmi letech stálého zařizování Gustav Becher zemřel a vilu získal Spolek pro chemickou a hutní výrobu z Ústí nad Labem. Za druhé světové války pak bylo ve vile Gustava Bechera umístěno krajské velitelství SS, po roce 1945 byla znárodněna a až do roku sloužila jako Dům pionýrů a mládeže. Dnes v budově sídlí Interaktivní galerie, která je pobočkou Galerie umění Karlovy Vary. Doporučuji návštěvu, jsou zde zajímavé výstavy a samotná vila je ukázkou komfortního a reprezentačního bydlení.

Rozšíření továrny a nové trhy

Michael a Rudolf Becherovi se zaměřili se na nové trhy a rozšířili továrnu na Steinberkách. Zvýšili hlavní budovu továrny o další patro s věžičkami, v podstatě tak vypadá stavba dodnes. V roce 1917, krátce před svou smrtí, rozdělil Michael Becher svůj podíl ve firmě rovným dílem mezi syna Alfreda a zetě Hanse Klapku. Alfred firmu i výrobu zmodernizoval, zřídil pobočný závod v Drážďanech a rozšířil sortiment Becherovky. Za první světové války byl raněn a v průběhu druhé světové války zemřel. Vedení firmy se po něm ujala jeho dcera Hedda Becher, která už za jeho života, jako jediná žena v celé historii, znala tajemství Becherovky a míchala unikátní bylinnou směs. Po válce došlo ke znárodnění Becherovky, Heda Becher byla donucena vydat původní recepturu a byla odsunuta do Německa. V Německu začala vyrábět svoji Becherovku, (znalci však tvrdili, že se úplně stejná nebyla) ovšem po roce 1972 svoji firmu prodala, s novým majitelem došlo k dohodě a od roku 1999 existuje jen jedna jediná Becherovka, ta která se vyrábí v Karlových Varech. Po privatizaci je vlastníkem firmy francouzský koncern Pernod Ricard, jeden ze tří největších světových výrobců lihovin a vín.

Dr. Christian Frobrig, který v roce 1805 daroval původní recept na bylinný nápoj Josefu Vitusovi Becherovi, se do Karlových Varů už nikdy nevrátil a nikdy se už nesetkali. Protože první láhve Becherovky se do Anglie dostaly až v roce 1938, pravděpodobně se ani nedozvěděl, že jeho recept na elixír života se velice osvědčil. Nápoj připravený dle starého pergamenu stále žije.

Becherové v Karlových Varech

Rod Becherů patří společně s rodem Puppů, Knollů a Mattoni ke čtyřem nejznámějším rodům v Karlových Varech. Navzdory původu svého jména, které je odvozeno od německého Pecher-Smolař, byl rodem velice úspěšným.

Předky rodu opravdu provázela smůla a po právu se jmenovali Pecherové-Smolaři. Historek, že jejich jméno je pravdivé, měli spoustu. Kolem roku 1490 pracoval Josef Pecher jako horník na šachtě v Jindřichovicích u Sokolova. Když kvůli útlumu těžby začali horníky propouštět, odstěhoval se do Lokte a začal se věnovat ševcovskému řemeslu. Tam se také seznámil s dcerou mlynáře, se kterou se oženil a měl několik dětí. A právě tady se na radnici stala chyba, zapisovatel se přeslechl a prvorozeného syna zapsal jako Jiří Becher. Ostatní děti se jmenovali Pecherové. Na chybu se přišlo až později a kvůli neochotě úřadů a nutným poplatkům už to tak zůstalo. Jiří Becher trávil spoustu času u dědečka v mlýně a dobře znal vše kolem tohoto řemesla. A tak bylo logické, že když se v 19 letech vydal do Karlových Varů, postavil v místech, kde je dnes divadlo, na řece Teplé mlýn. Nejprve mlel jen obilí, později přistavěl katr a začal řezat dřevo. Město se rozvíjelo, stavěli se nové domy a bylo třeba hodně dřeva na stavbu. Tím začala historie rodu Becherů v Karlových Varech. Becherové se uplatnili jako lékaři, stavitelé, politici i lékárníci.

Karlovarský Hippokratés

Nejznámějším byl lázeňský lékař Dr. David Becher, přezdívaný karlovarský Hippokratés, který se narodil v roce 1725. Vystudoval medicínu na Karlově univerzitě v Praze, asi 4 roky byl na vídeňské klinice, aby se potom vrátil do Karlových Varů. Prozkoumal složení karlovarských pramenů a stanovil novou metodu pitné kúry. Doporučil pít vodu přímo u pramenů, zároveň doporučoval pohyb. Jeho léčebné postupy jsou dodnes uplatňovány. Zasadil se o povolení výroby a exportu vřídelní soli. Z výnosů prodeje vřídelní soli bylo postaveno karlovarské Becherovo divadlo. Vývoz soli byl totiž v roce 1738 zakázán z důvodu obav o pokles návštěvnosti lázní. Dr. David Becher sám navrhl technologii získávání soli odpařováním vřídelní vody v měděných kotlích. Právě on se jako bezdětný ujal svého synovce Josefa Vituse Bechera a naučil ho základům práce v laboratoři. Dr. David Becher zemřel v roce 1792 v domě U otrokyně, který stával na dnešním Divadelním náměstí. Až do roku 1939 stála na Vřídelní kolonádě jeho busta.

Historii rodu Becherů popsal velice zevrubně Luděk Jaša v knize: Becherové – Zrození 13. pramene.
Víte že Beton – mix Becherovky s tonikem, je nejznámějším českým koktejlem? Tento oblíbený nápoj byl poprvé představen na slavné Světové výstavě Expo´67 v Montrealu.
Návštěvnické centrum Becherovky

T. G. Masaryka 282/57, Karlovy Vary
Adresa: T. G. Masaryka 282/57, Karlovy Vary
Otevírací doba: úterý až neděle od 9 do 17 hodin

www.becherovka.cz

Text a foto: Bohuslav Smítka

Citron jako lék

Velké využití citronu proti rakovině
a infekcím!

Citron je blahodárným bojovníkem proti rakovině

Citron je lepší než chemoterapie !!!

Nejdříve vymačkejte citrón, přidejte ho do vody a k tomu med.
Je to výborné pro zdraví a jako prevence rakoviny.

Toto je poslední novinka v medicíně, efektivní v boji proti rakovině.

Čtěte pozorně tuto zprávu z medicíny, která byla právě publikována.

Citron je zázračný a blahodárný produkt přírody k likvidaci karcinogenních buněk.

• Je 10 000krát účinnější než samotná chemoterapie.

• Proč nejsme o tomto fenoménu už dávno informováni? Protože existují laboratoře, které vyrábějí syntetické léky a které těmto firmám dodávají tučné zisky.

• Nyní můžete pomoci nejen sobě ale i svým blízkým a přátelům touto důležitou informací: citron je výborný prostředek pro prevenci nemocí.

• Jeho chuť je příjemná a neprodukuje hrozivé vedlejší účinky jako chemoterapie. Pokud máte možnost, pěstujte citrusovité plody na své zahradě.

• Kolik lidí umírá jenom proto, že toto tajemství je uchováno jenom proto, aby korporace vydělávali na lidském neštěstí….?

• Existuje mnoho variant citronů a limetek, můžete si vybrat.

• Můžete jíst dužinu, vymačkat si šťávu, sorbety, přidat do pečiva. Citron má mnoho atributů, nejzajímavější je však účinek působící na cysty a nádory.

• Tato plodina zabraňuje vzniku rakoviny. Někteří tvrdí, že má velké užití proti všem typům rakoviny.

• Pokládá se také za antimikrobiální, antibakteriální, antimyotický protiparazitární prostředek, reguluje vysoký krevní tlak, má andidepresivní účinky, ovlivňuje příznivě neklidné nervy.

• Pramen těchto informací je fascinující: pochází z největších medicínských laboratoří na celém světě, kde bylo učiněno mnoho dokazujících pokusů už od roku 1970. Tyto pokusy, dnes již podložené, dokazují:

– likvidaci kancerogenních buněk u dvanácti typů rakoviny – hlavně rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, plic a slinivky břišní.

– složky citronu vykazují 100x lepší účinnost než jaký má lék Adriamycin, což je chemoterapeutický prostředek používaný běžně ve světě ke snižování růstu rakovinných buněk.

• A ještě něco překvapivého: rakovinné buňky mizí, ale zdravé zůstávají.

Institut de Sciences de la Santé, L.L.C. 819 N. Causez Street, Baltimore, MD 1201 ENVOYER LE A TOUT LE MONDE… ! ! ! ! !

P.S.: pokud budete užívat citrusové plody nebo šťávy, poté si vypláchněte ústa čistou vodou. Kyselina citronová má totiž ráda zubní sklovinu.

Každopádně čerstvě natočená voda do které se vymačká citron je vynikající nápoj, který předčí všechny nápoje, které si můžeme koupit v PET lahvích a které mají za sebou dlouhou cestu.

Přes všechna tato nadějná zjištění nezapomeňte všechny své problémy konzultovat s lékařem a vždy dbejte jeho pokynů!!!

Náš region

10_NasREGION_KARLOVYVARY

Středisko výchovné péče

Středisko výchovné péče v Karlových Varech

Kontakt:

Středisko výchovné péče Karlovy Vary
Sportovní 28
360 01 Karlovy Vary – Dolní Drahovice
Mob. ambulance: + 420 774 715 266
Mob. Internát: + 420 774 715 268
e-mail: svp@svpkvary.cz

www.svpkvary.cz

Středisko výchovné péče v Karlových Varech je jediné speciální zařízení pro děti s výchovnými obtížemi v Karlovarském kraji, které poskytuje kromě ambulantní i pobytovou péči.

Toto středisko je součástí Dětského diagnostického ústavu v Plzni.

Základem péče střediska je poskytování speciálně pedagogických a psychologických služeb dětem, u kterých je značné riziko poruch chování, i dětem s již rozvinutými poruchami chování, přičemž u těchto dětí není nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova.

Středisko výchovné péče (SVP) je školské, preventivně výchovné zařízení a je v podstatě poslední institucí, která dětem – a jejich rodičům – může pomoci odvrátit hrozící nařízení ústavní výchovy či uložení výchovy ochranné.

Jako specifické zařízení poskytujeme ambulantní odbornou péči speciálně pedagogickou a psychologickou a můžeme doporučit i internátní péči formou dobrovolných dvouměsíčních pobytů ve svých prostorách.

Ambulantní oddělení poskytuje komplexní poradenské služby od informativní jednorázové konzultace až po komplexní vyšetření (psychologické, speciálně pedagogické a sociální) a dlouhodobé výchovné a terapeutické vedení klientů a jejich rodičů. Dále poskytuje krátkodobou a střednědobou terapeutickou péči, terapie individuální i skupinové, relaxaci, reedukaci i péči u dětí, které absolvovaly dobrovolný pobyt.

Služby jsou samozřejmě poskytované i zákonným zástupcům nezletilých klientů, středisko spolupracuje se školami, se školskými poradenskými zařízeními, s orgány sociálně právní ochrany dětí, se zdravotnickými zařízeními a dalšími orgány podílejícími se na prevenci a řešení rizikového chování klientů.

Internátní oddělení především zajišťuje diagnosticko-terapeutické pobyty, které jsou určené především pro děti a mládež od druhého stupně školní docházky s výchovnými problémy různého charakteru. Rodiče hradí náklady spojené se stravou a ubytováním. Součástí pobytů je pravidelná školní docházka přímo v prostorách SVP, školní výuku vede zkušený speciální pedagog podle individuálního výukového plánu klienta.

Po vyučování mají děti bohatý odpolední program, součástí jsou volnočasové aktivity (např. střílení z luku, míčové hry, posilovna), zátěžová turistika (celodenní výlety), kulturní aktivity (poznávání nejen Karlových Varů), relaxace, psychosociální hry, preventivní programy (návštěva ekofarmy, hasičského sboru, psího útulku, výchovného ústavu), arteterapie.

Součástí pobytů jsou společné aktivity rodičů s dětmi – společně strávený víkendový den formou zážitkové pedagogiky. Rovněž rodičovské skupiny, které jsou pro všechny rodiče povinné, jsou pro práci na pobytovém oddělení i pro následnou post péči velmi významné.

Internátní oddělení nabízí také víkendové pobyty, které jsou zážitkově orientované. Cílovou skupinu tvoří děti prvního i druhé stupně základní školy. Jednotlivé víkendy jsou tematicky zaměřené a vytváří se tak například skupina starších dívek, kdy cílem víkendu je hlubší sebepoznání, zprostředkování většího náhledu na svou situaci nebo je tématem vztah matka – dcera. Nutnou částí programu je také relaxace či naučné výlety do okolí. Jinou skupinu pak tvoří děti mladšího školního věku, v tom případě je pak víkend orientován více na sport, soutěže a psychosociální hrátky.

Křest zvonu Leo ve sklárně Moser

Ve zvonici sklárny Moser bude opět znít zvon

Tisková zpráva PHOENIX COMMUNICATION a.s.

Dne 15. června 2022 byl na náměstí Ludwiga Mosera v Karlových Varech pokřtěn zvon nesoucí jméno syna zakladatele sklárny, Leo Mosera. Slavnostního setkání se kromě vedení společnosti MOSER zúčastnili také zástupci města i kraje. Zvon, na který prostřednictvím sbírky přispěli významně i zaměstnanci sklárny, bude připomínat 165letou historii značky i její naději pro budoucnost. „Věříme, že zvon Leo bude stejně jako jeho jmenovec Leo Moser symbolem rozkvětu sklářského odvětví a dneškem počínaje bude nám všem zvonit na lepší časy,“ komentoval slavnostní příležitost Pavel Mencl, generální ředitel sklárny Moser.
V dobách dávno minulých oznamoval zvon sklářům, bydlícím v těsné blízkosti hutě, že pece jsou dostatečně rozžhavené, že je čas foukat sklo. Dnes technologie umožňují načasování aktivit, o jakém se minulým generacím ani nesnilo, přesto základ zůstává stejný. Stejně jako před 165 lety i dnes vše závisí na zručnosti mistrů sklářů, na trpělivosti brusičů, rytců i malířů skla. Teprve, když se všem všechno podaří, spatří světlo světa výrobek ze sklárny Moser. Druhý nejmladší syn jejího zakladatele – Leo – pro ni byl a zůstává symbolem pokroku a jejího etablování v odvětví ruční výroby skla mezi značky světoznámé.
Zvon Leo pokřtěný knězem Romualdem Štěpánem Robem za přítomnosti emeritního plzeňského biskupa Františka Radkovského byl vyroben v přední italské zvonárně ECAT Campane, založené v roce 1404. Dnes pokřtěný exemplář má tóninu B2, spodní průměr 373 mm a hmotnost bez závěsu 31 kg. Jeho zdobení znázorňuje oroplastiku, techniku, která je pro sklárnu Moser charakteristická. V roce 1911 to byl právě Leo Moser, kdo ji nechal patentovat.
„Sklo Moser je synonymem mistrovství mnoha generací sklářů a dalších profesí spojených s touto jedinečnou výrobou. Přejeme sklárně Moser, aby zvon Leo symbolizoval propojení silné a věhlasné tradice s dalším úspěšným rozvojem firmy v nadcházejících letech. Značka Moser je od nepaměti spjata s Karlovarským krajem a patří k tomu nejcennějšímu, čím se náš region pyšní po celém světě,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Leo Moser
Druhý nejmladší syn zakladatele sklárny Ludwiga Mosera byl v roce 1908 jmenován technickým ředitelem rodinné firmy. Ta pod jeho cílevědomým vedením v následujících dvou dekádách vzkvétala a získala si světové renomé. V roce 1932 pak odešel do Prahy a pracoval jako technický a umělecký ředitel skláren v Poděbradech a Nových Dvorech společnosti Inwald. Kvůli blížícímu se nebezpečí se v roce 1938 přestěhoval do Paříže, odkud po pobytu v koncentračním táboře emigroval do USA.
Odborné i praktické zkušenosti vstřebával Leo Moser již od mládí. Vyučil se sklářskému řemeslu, byl odborníkem ve sklářské technologii a prošel obchodní praxí ve firemních prodejnách. Vlastními návrhy pozdvihoval uměleckou stránku skla, byl schopen vnímat výtvarné a estetické hodnoty tohoto materiálu. Ve spolupráci s chemiky se soustředil také na vývoj nových barev (Heliolit, Prasemit a Alexandrit). Zasloužil se o rozvoj sklárny a významně přispěl k její přeměně na moderní podnik 20. století.
Zvon Leo
Byl vyroben v přední Italské zvonárně ECAT Campane, dědice tradiční zvonárny Mazzola Achille z Valduggia, založené v roce 1404. V novodobé zvonařské historii odlévá tato značka zvony do celého světa, především ale do Itálie, Argentiny a Brazílie. V České republice je v tuto chvíli více než 70 zvonů z této dílny. Její zvonařští mistři spojují tradiční techniky lití s novodobou technologií, což zaručuje vysokou kvalitu výrobků.
Materiál, ze kterého je Leo vyroben, zvonovina, je tradiční slitinou čistého bronzu, cínu a dalších přísad. Jeho přesný poměr a složení si každý výrobce pečlivě chrání, přibližně se ale jedná o 70 % bronzu, 29 % cínu a 1 % přísad. Velikost, tvar a tón každého zvonu jsou výsledkem ruční práce. Zvonařský mistr musí vytvořit nejprve formu, zdobení a teprve poté se zvon odlévá. Celý proces trvá 3-4 týdny a zvon musí být ulit tak, aby měl požadovaný tón ihned, poté se již nijak neupravuje.
Zvon Leo má tóninu B2, spodní průměr 373 mm a hmotnost bez závěsu 31 kg. Dubový závěs a kované srdce byly vyrobeny v České republice jemu na míru. Tím bylo docíleno vyvážení celé soustavy tak, aby bylo zapotřebí co nejmenší síly pro houpání
a zároveň byla zaručena čistota zvuku. Elektrické houpání tohoto zvonu zajišťuje nejmodernější technologie vytvořená na základě dlouhodobého výzkumu také v ČR.
O značce Moser
Již 165 let nesou výrobky karlovarské sklárny jméno svého zakladatele, rytce a obchodníka Ludwiga Mosera. Společnost MOSER, a.s., se sídlem v Karlových Varech pokračuje v jeho stopách a tradiční ruční výrobu dále rozvíjí. Její díla, která jsou vyráběna z kvalitního bezolovnatého křišťálu, směřují na český trh stejně jako na ten mezinárodní. Díky tomu dnes firma patří mezi přední české exportéry a reprezentuje tak celosvětově umění českých sklářů. Moser je členem společenství Comité Colbert, které si klade za cíl udržet a rozvíjet tradiční rukodělnou výrobu luxusních výrobků.

Koncert skupiny Roháči u sv. Anny

Koncert skupiny Roháči u sv. Anny

V úterý 11. května 2010 se konal v kostele sv. Anny v Sedleci u K. Varů benefiční koncert loketské skupiny Roháči, který pořádalo Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci.

Koncert měl báječnou atmosféru a 280 návštěvníků si poslechlo (a také zazpívalo) staré i nové písničky této nestárnoucí skupiny. Byla to příjemná hodinka a určitě i další benefiční koncerty budou mít velkou návštěvnost.