Olbram Zoubek SOCHY
Olbram Zoubek SOCHY
Muzeum Karlovy Vary, Nová louka 23
2. 7. – 28. 9. 2014
„Dělám sochy letící, vznášející se a beztížné, se kterými rozehrávám trochu divadlo: každá v sobě nese určitou náladu, gesto nebo i neslyšitelný výkřik, jako by se spolu chtěly potkat a domluvit.“
Olbram Zoubek, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů současnosti, představuje výběr téměř třiceti soch, které vytvořil v letech 1982 – 2010. Všechny sochy byly vystaveny na jeho největší retrospektivní výstavě v Jízdárně Pražského hradu na přelomu loňského a letošního roku.
Zoubkova výstava v Karlových Varech představuje sice jen malou část sochařova díla, stejně jako výstava na Pražském hradě je ale ryze autorským konceptem – autor sochy sám vybral a sám je v prostorách muzea instaluje. Sochy jsou vydusány z cementu, autorova oblíbeného materiálu, z něhož vytvořil většinu svého sochařského díla. Dvě sochy autor vystavuje v bronzu – svou nejmilejší sochu Ifigenii z roku 1986 a sochu své ženy Marie z roku 2009.
Autorův osobitý styl integrálního figuralismu, který vyvinul, je charakteristický zredukovaným vytvarováním plastik, výraznou vertikalitou, rozrušeným povrchem a Zoubkovou spřízněností a reakcí na antické dědictví. Dílo Olbrama Zoubka se řadí mezi nejzajímavější projevy českého moderního sochařství, srovnatelné se soudobou evropskou plastikou.
Olbram Zoubek se narodil v Praze 21. dubna 1926. V době 2. světové války byl v letech 1944 – 1945 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání. V roce 1945 se hlásil na AVU v Praze, ale nebyl přijat. Absolvoval tedy kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze a v letech 1945 – 1952 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesora Josefa Wagnera.
Kromě sochařské tvorby se začal od roku 1951 věnovat restaurátorské praxi, k níž získal průpravu u profesora Josefa Wagnera a kterou definitivně ukončil v roce 1994.
V roce 1969 sejmul posmrtnou masku Jana Palacha. O rok později vytvořil a osadil bronzový náhrobek na Palachův hrob, Státní bezpečnost jej však nechala zničit. Náhrobek, znovu vyrobený podle původního modelu, se na místo vrátil až za dalších dvacet let.
Od začátku sedmdesátých let zakázal Zoubkovi komunistický režim vystavovat, umělec se živil jako restaurátor a v 70. a 80. letech patřil mezi opory kulturní opozice.
Do nejširší známosti vstoupilo sochařovo dílo typické vzezřením jeho soch po sametové revoluci. Jeho plastiky jsou často zvýrazněny barvením a zlacením, polychromovat sochy začal v roce 1984. Nejznámějšímí díly Olbrama Zoubka jsou Náhrobek Jana Palacha a Pomník obětem komunismu na pražském Újezdě. V roce 1996 byl Olbram Zoubek oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně.
Součástí expozice v karlovarském muzeu jsou rovněž fotografie Zoubkových realizací, jeho tvorbu a život přiblíží návštěvníkům výstavy také filmy z archivu České televize.
Výstava začíná 2. července 2014 v 17 hodin za přítomnosti autora a potrvá do konce září.