info KV

Horní Blatná, bývalé centrum těžby cínu

Krušné hory, dříve nazývané též Rudohoří, jsou významným nalezištěm mnoha vzácných nerostů. Ostatně už název tohoto pohoří je odvozen od staročeského slova krušec, což znamená rudný kámen. Odedávna se zde těžily rudy obsahující měď, stříbro, cín, olovo, uran a další vzácné kovy.

Mezi nejvýznamnější centra těžby cínu patřila obec Horní Blatná, která byla založena v roce 1522 saským kurfiřtem Johanem Friedrichem zcela účelově právě pro hornické účely. Cín byl důležitou surovinou ceněnou pro svoji nízkou tavicí teplotu, snadnou zpracovatelnost, stříbrnou barvu, odolnost proti povětrnostním vlivům. Používal se k výrobě cínového stolního náčiní, odlévala se z něho písmena pro knihtisk, slitina cínu mědi a bronzu se používala k výrobě zvonů i kanónů. Nejstarší písemný údaj o zdejším cínovém dolu je již z roku 1380. Cín se v této oblasti těžil nejen hlubinným způsobem, ale rovněž se rýžoval z usazenin ve všech místních potocích.

Horní Blatná, ležící v nadmořské výše 888 metrů, se nachází zhruba 15 km od Božího Daru. Dostanete se do ní nejen po silnici, ale rovněž železnicí, která vede z Karlových Varů do Potůčků. Pokud přijedete autem, určitě pohodlně zaparkujete na prostorném náměstí, kterému dominuje kostel sv. Vavřince. Doporučuji zastavení u meteorologické skříňky, kde vám panáček či panenka napoví, jaké počasí vás během výletu čeká. Potom už se dejte Bezručovou ulicí po červené turistické značce, která vás dovede až na Blatenský vrch.

V nádherném hrázděném domě č. 127 se nachází Muzeum cínu. Stálá expozice je věnována dějinám těžby a zpracování cínové rudy v okolí Horní Blatné a Božího Daru. Určitě vás velice zaujme velkoplošný model Horní Blatné. Záleží jen na vašem rozhodnutí, zda muzeum navštívíte hned nebo až při zpáteční cestě při návratu z vycházky. Cesta na Blatenský vrch vede stále do kopce, ovšem i méně zdatný turista ji lehce zvládne. Určitě potkáte Vavřince, který vás bude lákat ke společné fotografii. Pokud poslechnete, uděláte radost jemu i sobě.

 Vlčí a Ledová jáma

Zhruba po půlhodině chůze dojdete k přírodní památce Vlčí jáma, což je 120 metrů dlouhá a 20 metrů hluboká povrchová propadlina po těžbě cínu. Jde o zbytky starých zřícených chodeb a komor dolu Wolfgang, byl to jeden z největších místních dolů. Dosahoval hloubky až 85 metrů, což bylo na tehdejší dobu unikátní.

Jen o kousek dále se při cestě nachází úzká a hluboká propadlina po dolu Jiří, nazvaná Ledová jáma. Vzhledem k profilu štěrbiny zde dochází k nepatrnému pohybu vzduchu a na dně jámy se nalézá celoročně tzv. jeskynní led. Ve starých spisech je uvedeno, že zde bylo v roce 1813 vytěženo 18 vozů ledu na ošetření raněných vojáků v bitvě u Lipska. U obou zastávek dbejte na zvýšenou opatrnost, rozhodně respektujte zákaz vstupu do jam.

Blatenský vrch

Během dalších deseti minut dojdete na Blatenský vrch, na němž stojí Blatenská vyhlídka. Je vysoká 21 metrů a na kruhový výhled, ze kterého spatříte vrcholy Krušných hor, vede 85 schodů. Blatenský vrch se nachází v nadmořské výšce 1 043 metrů a vyhlídka, původně nazvaná Zitina, na počest rakouské císařovny a poslední české královny Zity Bourbonsko-Parmské, byla postavena v roce 1913 hornoblatenským Spolkem pro zimní sporty. Dříve zde stál i hotel s restaurací, ale pro havarijní stav musel být zbourán. Z vrchu, kde si můžete během sezóny koupit malé občerstvení, se dejte na další cestu po naučné stezce Blatenský příkop označené žlutým trojúhelníčkem.

Blatenský vodní příkop

Zhruba po 20 minutách dojdete k zastávce č. 5 – Železná cesta a po pravé ruce budete mít Blatenský vodní příkop. Byl vybudovaný v letech 1540 až 1554 a jeho úkolem bylo přivádět vodu k důlním zařízením v okolí Horní Blatné. Je dlouhý 12 km a vede vodu z říčky Černá u Božího Daru.

Můžete přejít cestu a jít dále po jeho břehu, kde vede pohodlná pěšina. Vzhledem k dlouhotrvajícímu suchu je příkop téměř vyschlý, třeba to však následující období změní. Poté co vyjdete z lesa, se před vámi otevře kouzelný pohled na horskou krajinu s malými pahorky, což jsou tzv. sejpy, hromady hlušiny po středověkém rýžování cínové rudy.

Některé z nich jsou registrovány a chráněny jako významný krajinný prvek.

Jedna z posledních zastávek je u dědičné štoly Vavřinec dlouhé 1 600 metrů, jejímž úkolem bylo odvodnit doly Wolfgang a Vavřinec. Parta nadšenců obnovila v roce 2015 ústí této štoly, vchod dovnitř je však pro velké nebezpečí zakázán.

Těžba cínu v okolí Horní Blatné probíhala v mnoha rozdílných etapách.  Zpočátku město velice prosperovalo, uvádí se průměrná roční těžba ve výši 15 tun cínu, třicetiletá válka a následné morové epidemie však těžbě nepřály. Přesto byla v následujícím období snaha důlní práce obnovit, takže v roce 1660 zde bylo v provozu 11 dolů s 31 horníky a 11 rýžovišť s 50 dělníky. V té době žilo v Horní Blatné téměř 2 000 obyvatel. Další rozkvět těžby nastal díky státní podpoře v 18. století, kdy v dole Konrád, hlubokém 120 metrů, pracovalo 125 horníků. Udává se, že v průměru se vytěžilo ročně 10 tun cínu. Definitivní konec těžby nastal kolem roku 1850. Dnes je Horní Blatná významné centrum turistiky a zimních sportů. Najdete zde mnoho zajímavých míst pro pěší turistiku i výlety na kole, v zimě můžete využít blízké Krušnohorské lyžařské magistrály nebo sáňkařské dráhy Blatenský vrch.

Milovníci piva mohou na náměstí v Horní Blatné ochutnat 13° pivo Rapl, pojmenované po stejnojmenném televizním seriálu.

Text a foto: Bohuslav Smítka