Bezdružice 2014
Bezdružické parní léto 2014
Každý rok v létě se bezdružické nádraží stane na čtyři dny svátkem pro všechny milovníky vláčků, parních mašinek, dobových uniforem a výborné zábavy. V červenci a srpnu se zde koná Bezdružické parní léto, kdy v sobotu a v neděli jezdí na trati Bezdružice-Cebiv zvláštní vlak složený z historických dvounápravových dřevěných vozů tažených parní lokomotivou „Kafemlejnek“, vyrobenou v roce 1899. Ve stanici Bezdružice je připraven bohatý program, zájemci se mohou podívat do nově otevřeného železničního muzea, které se nachází v objektu původního drážního skladiště, kde najdou dokumenty týkající se tratě Pňovany–Bezdružice, repliku staniční dopravní kanceláře, staré jízdní řády, modely stanic, fotografie a dokumenty z historie železnice.
Muzeum vlakové pošty, umístěné přímo v budově stanice, ukazuje, jak se dříve třídila pošta ve vlacích, jak vypadal běžný pracovní den v poštovním voze. Venku můžeme vidět typický dvoukolák, který známe ze starých filmů. Vlaková pošta ukončila na českých drahách svoji činnost v roce 1999.
Pojízdné železničářské muzeum
V železničním voze na první koleji je pojízdné muzeum pana Václava Simbartla (bývalého strojvedoucího z Plzně), které mapuje historii i současnost železnice v západních Čechách. V tomto pojízdném muzeu je možno vidět jízdenky, odznaky, razítka, dobové fotografie, cedulky z lokomotiv i komunikační techniku používanou na železnici.
Iluze časů, které minuly, je dokonalá, na peróně hlídkují prvorepublikoví četníci, průvodčí mají historické uniformy, nechybí zdravotnická služba, prodavači tisku. Návštěvníci mohou nahlédnout do četnické služebny, jiní využijí možnosti svést se na historické šlapací drezíně. Děti určitě nevynechají zahradní dětskou železnici, kterou by si určitě přály mít na své zahradě. Vypucovaný „Kafemlejnek“ vypouští kouř a občas páru, za ním je na kolejích muzejní motorová lokomotiva z roku 1963 T 435.0145 zvaná “Hektor”.
Kafemlejnek jede
Hlavní atrakcí Bezdružického parního léta je jízda historického vlaku, který táhne parní lokomotiva řady 310.072 „Kafemlejnek“ z roku 1899. Této krasavici je letos 115 let, byla vyrobena firmou Krauss v Linci. Na různých tratích sloužila až do roku 1967, v roce 1972 ji získalo plzeňské depo a umístilo ji na pomník. V roce 1980 byla opravena a v letech 1993 až 1995 byla zprovozněna. Umístěna je v Plzni, kde o ni pečují členové spolku Plzeňská dráha. Lokomotivy „Kafemlejnek“ byly na lokálkách velice oblíbené, měly dostatečný výkon (250 k), který postačoval k tažení a vytápění až šesti osobních vozů, měly jednoduchou obsluhu, nenáročnou údržbu, levný provoz a vyhovovaly provozu na kopcovitých tratích českých lokálek. Tyto lokomotivy měly obdivuhodný výkon, často ujely až 200 km za den, jejich maximální rychlost byla 40 km/h.
Falešná vdova žebrala ve vlaku! Revizor jízdenek přeměřuje děti!
Jízda historickým vlakem z Bezdružic do Cebivu je neobyčejný zážitek. Vzhledem k obavám z přepadení doprovázejí vlak ozbrojené četnické hlídky, průvodčí cvaká jízdenky kleštičkami a navíc rozdává dobrou náladu, kterou ještě umocní kapela Švejk band s oblíbenými písničkami. Jenže potom přichází obávaná chvíle pro všechny cestující, do vagonu přichází nekompromisní revizor jízdenek s odznakem, který zkoumá jízdenky, přeměřuje děti, zda už neměří více než 100 cm a tudíž už by měly mít vlastní jízdenku. Tím však překvapení nekončí, objeví se černá vdova s dcerkou, která vypráví svůj smutný vymyšlený příběh a žebrá od cestujících peníze. Naštěstí přicházejí v uniformách členové Četnické pátrací stanice, zkontrolují doklady vdovy, přinutí ji vrátit vyžebrané peníze a orazítkují cestují, aby měli přehled. Do houkání vlaku houkají děti, kolem trati stojí mávající lidé, prostě pohoda. V Cebivi na peróně tančí dívky z taneční skupiny Althea, přidá se Švejk band, takže se ani nechce nastupovat na zpáteční cestu.
Přepadení lokálky u Kokašic!
Když už se zdá, že cesta proběhne bez problémů, dojde k přepadení vlaku. Na odlehlém místě, kde vlak musí zpomalit, čeká ozbrojená skupina lupičů, která donutí vlak zastavit, ozývá se střelba, z otevřených oken vagonů sledují cestující urputný zápas. Nejprve se zdá, že vzhledem k početní převaze, lupiči zvítězí a cestující budou obráni o vše, ale nakonec dobře vycvičení četníci s vojáky lupiče přemohou, zneškodní a jede se zpět do Bezdružic. Tam je možno zajít na občerstvení, koupit si spoustu upomínkových předmětů, pro děti je připravené divadelní představení.
Historické autobusy Škoda
V Bezdružicích však nejsou jen vlaky, nabízí se jízda historickými autobusy Škoda bus klubu, které zájemce svezou do stanice Teplá, kde si mohou prohlédnou klášter. Mezi Bezdružicemi a Teplou není totiž vlaková doprava. Prodloužení trati z Bezdružic do Teplé by umožnilo přímé železniční spojení Plzně a Karlových Varů. Tato vize se objevila již před více než 100 lety a byly zpracovány dílčí studie, které potvrdily realizovatelnost stavby. Pro podporu této myšlenky se koná tradičně pochod Teplá–Bezdružice.
V Bezdružicích kraluje dobrá nálada
Hlavním pořadatelem Bezdružického parního léta je spolek Plzeňská dráha ve spolupráci s a.s. České dráhy. Spolek Plzeňská dráha je patronem lokálky Pňovany-Bezdružice a aktivně se účastní záměru na dostavbu tratě z Bezdružic do Teplé. Cílem spolku je prezentace regionu v oblasti cestovního ruchu prostřednictvím železnice. Celá akce se může uskutečnit jen díky nezměrnému nadšení fanoušků železnice a dobových kostýmů. Průvodčí vlaku a zdravotní sestry jsou z okolí Blanska, četníci z Prahy, revizor dokonce až z Košic. Všichni tuto akci připravují s nadšením, jak říká jeden z průvodčích, jezdíme do Bezdružic rádi, protože si zde vyhrajeme jako malé děti. Dobrá nálada je nakažlivá, takže si návštěvníci její díl odvážejí s sebou domů.
Bezdružice leží asi 40 km od Plzně a 70 km od Karlových Varů, dominantou města je zámek, který je však pro veřejnost uzavřen. V blízkosti Bezdružic se nachází Konstantinovy Lázně s Prusíkovým pramenem, krásnými parky, Muzeem historické hasičské techniky.
Lokálka Pňovany–Bezdružice, na které je stanice Cebiv, do níž jezdí historický vlak, je odbočka z trati Praha–Plzeň–Cheb a provoz na ní začal 6. června 1901. Lokálka mohla být vybudována až díky novému zákonu o místních železničních drahách z roku 1880, který poskytl místním drahám technické úlevy v podobě nižší maximální povolené rychlosti, možnosti použití lehčích kolejnic, levnějších pražců, na trati mohly být menší poloměry oblouků. Na konci 19. století totiž skončila v Rakousku-Uhersku výstavba hlavních železničních tratí, kdy nejdůležitější centra průmyslu, obchodu a těžby byla již propojena. Zbývalo postavit místní železniční tratě, čemuž však bránily vysoké finanční náklady. Nový zákon umožnil výstavbu těchto tratí, kde bude rychlost i zátěž tratě podstatně nižší. Dle dobových vtipů byla rychlost dopravy na trati Pšovany–Bezdružice tak nízká, že zdatnější chodec vlak lehce překonal a školáci se bavili předbíháním vlaku v zatáčkách. Doprava byla provozována systémem smíšený vlak, tj. nákladní doprava plus přeprava cestujících.
V sedmdesátých letech 20. století byla však tato trať již ve velice špatném technickém stavu, naštěstí došlo k její kompletní obnově, takže může stále sloužit místním obyvatelům i turistům. Trať je dlouhá 24 km a dnes ji absolvujete za 43 minut. Pro zajímavost: dle jízdního řádu z roku 1930 trvala tato cesta smíšenému parnímu vlaku 90 minut a osobnímu vlaku 46 minut.
Bezdružické parní léto bývá vždy v červenci a v srpnu, průběh celé akce bývá obměňován, takže vždy zažijete nějaké překvapení. Termíny Bezdružického parního léta najdete na stránkách www.karlovarskyregion.cz.
Máte-li rádi vláčky a dobrou zábavu, udělejte si výlet do Bezdružic. A pokud to letos nevyjde, přijeďte určitě za rok.
Text a foto Bohuslav Smítka
(Článek vyšel v červenci 2014 v příloze VÍKEND deníku Právo)