Karlovarská galerie umění
Galerie umění Karlovy Vary
příspěvková organizace Karlovarského kraje, Goethova stezka 6,
360 01 Karlovy Vary, tel: 353 224 387, e-mail: info@galeriekvary.cz
Tisková zpráva
100 let hlavní budovy karlovarské galerie
Pořadatel Galerie umění Karlovy Vary, přísp. organizace Karlovarského kraje
Místo konání Goethova stezka 6, 360 01 Karlovy Vary
Termín 14.9. – 31.12.2012;
vernisáž v pátek 14.9. v 17 hodin v rámci zahájení EHD
Autoři výstavy Mgr. Lubomír Zeman, Mgr. Lenka Tóthová
Otevírací doba otevřeno denně mimo pondělí 10 – 17 hodin
Doprovodné akce Komentovaná prohlídka Mgr. L.Zemana, 22.11.2012 v 17 hodin
Hlavní budova karlovarské galerie umění, jedna z nejvýraznějších staveb nového klasicismu a tzv. klasického lázeňského stylu počátku 20. století, slaví letos své sté výročí. K tomuto jubileu galerie připravila výstavu soustřeďující dostupný obrazový a textový materiál týkající se historie objektu.
Budova galerie stojí v místě kdysi zvaném Dorotiny nivy (podle nedalekého nejstaršího karlovarského altánku) a posléze známém jako výletní cesta Goetheweg. Ta bývala již od konce 19. století i živým obchodním korzem s mnoha krámky řemeslníků a obchodníků (butiky), které vedly od Puppu až k Poštovnímu dvoru. Dvacet osm nesourodých drobných obchodních stavbiček karlovarského Spolku živnostníků bylo považováno za provizorium. Již roku 1905 vznikl první projekt na jejich přestavbu, ale až v říjnu 1910 město rozhodlo vybudovat na tomto místě novou budovu zahrnující butiky a také uměleckou Kunsthalle, sloužící k prezentaci produktů karlovarských umělců a především řemeslníků.
Prvotní projekt nové budovy vypracoval v červenci roku 1911 arch. Rudolf Mimler ze stavebního úřadu v Karlových Varech. Navrhl dlouhou rozložitou hmotu dvou zalomených přízemních křídel s dvěma krajními vyššími a prosklenými pavilóny. Dominantou měla být patrová centrální Umělecká hala zastřešená nízkou střechou završenou majestátní kupolí. Architektonické řešení vycházelo z dekorativismu pozdní secese a inspirovalo se i novým klasicismem a vídeňskou wagnerovskou modernou. Výběrové řízení, jehož se zúčastnily nejvýznamnější stavební firmy z Karlových Varů, vyhrál osvědčený karlovarský stavitel Friedrich Seitz. Objekt nakonec získal odlišnou podobu než přepokládal Mimlerův projekt (boční křídla s butiky završovaly terasy, portály butiků doplnily široké markýzy, střední pavilón byl ukončen sedlovou střechou a trojúhelnou atikou, uměleckou halu místo kupole zastřešila mansardová střecha). Přesto bylo jeho moderní architektonické pojetí přijato kladně. V květnu 1912 byly nové krámky předány nájemníkům a poté také započaly výstavní aktivity Kunsthalle. První sezóna v Umělecké hale byla slavnostně zahájena 27. července roku 1912 výstavou Spolku německých výtvarných umělců žijících v Čechách, následující rok zde uspořádala výstavu významná vídeňská galerie Miethke. V květnu 1914 však město na tři roky pronajalo Uměleckou halu Chebské obchodní a živnostenské komoře, která zde začala provozovat průmyslovou vzorkovnu. Během 1. světové války byla zdejší činnost přerušena, poté sloužily prostory Umělecké haly opět Obchodní a živnostenské komoře v Chebu.
Na přelomu let 1929-1930 došlo k navýšení bočních křídel o patro s galerijními sály a k přístavbě střední části centrálního pavilónu (opět podle projektu arch. Rudolfa Mimlera). Od roku 1930 začal takto rozšířené výstavní prostory využívat umělecký spolek Metznerbund, který zde prezentoval moderní evropské umění. Druhá polovina 30. let pak přinesla období ideologicky ovlivněné výstavní činnosti trvající až do roku 1944.
Po válce bylo v galerii představováno nejen české výtvarné umění. Objekt totiž v letech 1948–1952 stále patřil Obchodní a živnostenské komoře v Chebu a hostil vzorkovnu krajského národního výboru s prezentací zdejších řemeslných a průmyslových výrobků. V roce 1948 došlo k výrazné úpravě výstavních sálů podle návrhu Ing. Karla Pokorného. V přízemí byly odstraněny některé vnitřní příčky a vznikly tak dva prostorné a prosvětlené podélné sály, které podstatně vylepšily výstavní možnosti, čehož bylo v následujících letech bohatě využíváno. Rok 1952 totiž znamenal zásadní mezník v historickém vývoji užívání objektu – vzorkovnu průmyslu nahradila jedna z prvních státních galerií, které tehdy u nás začaly vznikat. Ustavena byla k 1.1.1953 a příští rok zde galerijní instituce oslaví 60 let svého trvání.
60. léta 20. století přinesla výrazný rozvoj činnosti galerie, potřebu zvětšení výstavních ploch a zlepšení vnitřních dispozic a vybavení galerie. To vše naplnily až rozsáhlé úpravy exteriéru i interiéru probíhající v letech 1974-1975 podle projektů Ing. Davida a arch. Marcela Šulce (hliníkové výkladce a markýzy, mříže, podhledy, osvětlení, vybudování depozitáře, knihovny a dalších prostor). Tato rekonstrukce uvedla budovu galerie téměř do současné podoby – výraznější interiérovou změnou bylo v letech 1992-1995 odstranění podhledů a nainstalování nových osvětlovacích ramp.
V téže podobě objekt karlovarské galerie umění letos slaví významně kulaté jubileum (obdobně jako nedaleký hotel Imperial či most arcivévody Karla). Výstava prostřednictvím odborného textu historika Mgr. Lubomíra Zemana (z něhož čerpá i tato zpráva) přibližuje zajímavý architektonický vývoj stavby. Neméně zajímavý je doprovodný obrazový, projektový i textový materiál nalezený ve Státním okresním archivu v Karlových Varech, ve Stavebním archivu Magistrátu města, v Muzeu Karlovy Vary, v archivu Galerie umění Karlovy Vary i mezi soukromými sběrateli. K vidění budou i původní projekty a např. skleněné fotografické negativy ze 30. let.
Lenka Tóthová