Dobré tipy

Kontakt

Provozovatel zpravodajského portálu info KV: Bohuslav Smítka

E-mail: infokv@seznam.cz

Mobil: +420 736 687 050

 

Nabídka reklamních služeb

Manětín

Kategorie: Kam na výlet

Manětín – barokní perla západních Čech

Manětínký zámek - pohled z parku 2Manětín, ležící 40 km severně od Plzně, nabízí neuvěřitelnou spoustu barokních památek na malé ploše. Patří k nim rozlehlý zámek, kostel sv. Jana Křtitele, náměstí se sochami ctností a sousoším Nejsvětější Trojice, cesta osazená sochami světců, kostel sv. Barbory.

Město Manětín je poprvé písemně zmíněno v roce 1169, kdy jej daroval král Vladislav I. rytířskému řádu johanitů. Ti zde žili v malé komendě, jak bylo nazýváno středověké sídlo rytířského řádu, až do roku 1420. V roce 1560 získali Manětínsko Hrobčičtí, kteří kolem roku 1600 původní středověkou tvrz přestavěli a rozšířili na renesanční zámek.

Rod Lažanských vlastnil Manětín více než 300 let

Do historie Manětína a matětínského zámku se významně zapsal rod Lažanských, který zde žil od poloviny 17. století až do konce 2. světové války. Manětínské panství jim patřilo více než 300 let. Za jejich vlády prožil Manětín období rozkvětu a prosperity. Lažanští patřili k pobělohorské šlechtě, byli orientováni na umění, měli kontakty s významnými umělci tehdejší doby, přátelili se s Karlem Škrétou, Bohuslavem Balbínem.

freska s původním projektem přestavby zámkuMezi osobnosti, které se nejvíce zasloužily o rozvoj města, patří hrabě Václav Josef Lažanský a zejména jeho manželka Marie Gabriela Lažanská, rozená Černínová. Ti nastartovali znovuzrození Manětína po obrovském požáru v roce 1712, při kterém vyhořelo centrum města s měšťanskými domy, škola, původní kostel i velká část zámku. Manželé dbali o obnovu města, přispěli na stavbu nových domů a zahájili radikální přestavbu zámku do barokní podoby dle projektu tyrolského architekta Tomáše Hafeneckera. Jeho původním záměrem byla osově souměrná, rozlehlá  jednopatrová stavba, tak jak ji můžeme spatřit vymalovanou na fresce vstupní haly. Tento záměr se však zcela nenaplnil, neboť z finančních důvodů zámek nebyl nikdy úplně dostavěn. Lažanští na zámek získali řadu vynikajících umělců. Sochaře Štěpána Borovce a Josefa Herschera, řezbáře Jana Brokofa, malíře Petra Brandla a Václava Dvořáka, hudebníky Jaroslava Plánického, jeho syna Antonína Josefa a další. Ti všichni přispěli svým uměním k jedinečnému obrazu Manětína.

Pohřbena se srdcem manžela v náruči

Hraběnka Marie Gabriela byla výjimečná osobnost. Vdávala se ve Vídni velice mladá (snad jí bylo pouze 12 let), její manžel byl o více než 20 let starší. Čtyři děti se jim narodily rychle po sobě a ještě než se narodilo poslední, tak její manžel zemřel a ona v necelých 20letech ovdověla. Byla však silná žena, rezignovala na další sňatek a všechny své síly věnovala obnově zámku, města a umělecké výzdobě. Právě díky jí vzniklo v Manětíně velké množství barokních památek, které dodnes obdivujeme. Když předala panství synovi Maxmiliánovi, přesunula se z Manětína do Prahy, kde žila v Lažanském paláci. Získala titul Okněžněná abatyše Ústavu šlechtičen v Praze u Svatých andělů, kde byla představenou. Tam prožila poslední léta svého života. Je pohřbena v kostele sv. Jana Křtitele. Její muž byl, jako významný státní úředník, pohřben v Praze na Strahově. Jeho srdce mu bylo vyňato, uschováno a po smrti Marie Gabriely vloženo do její náruče.

Kuriózní obrazy sloužících

Kostel sv. Jana KřtiteleNa severní zdi barokního zámku, blíže ke kostelu sv. Jana Křtitele, můžete spatřit obrazy tří dívčích postav – s knihou, s kružítkem a s bubnem, to jsou zbytky původní renesanční výzdoby. Po vstupu do zámku vás zaujme nově zrestaurovaná freska nad schodištěm, znázorňující původní projekt přestavby manětínského zámku. Ani ve středověku však nebyly vždy plány dodržovány, všimněte si, že na fresce má zámek tři věžičky, ovšem ve skutečnosti má o jednu věžičku méně. V zámku je unikátní sbírka 13obrazů zámeckého služebnictva, například Zámečtí úředníci při vybírání dávek, Pradleny, Zámecká kuchyně, Klíčnice, Číšníci a stolníci. Zobrazování služebnictva nebylo běžné, ve sbírkách jsou sice ojedinělé portréty sloužících, ovšem zde jde o ucelený soubor, ze kterého si můžeme udělat představu o životě tehdejší doby.

jídelní servis - svatební darUrčitě vás okouzlí kompletní jídelní servis, který v roce 1916 věnovala Ida Lažanská svému zaměstnanci – lesnímu Josefu Kocandovi jako svatební dar. Celý tento neporušený soubor s humornými lesnickými motivy nabídla v roce 2008 manětínskému zámku jeho vnučka. Na závěr prohlídky se projděte zámeckým parkem, který nabízí nádherné pohledy na zámek a příjemné osvěžení u fontán.

Zázračné Palládium

Kostel sv. Jana Křtitele, který je se zámkem spojený chodbou, byl přestavěn do dnešní podoby v vnitřek kostela sv. Jana Křtitele s obrazem Petra Brandla Křest Kristůvletech 1712 – 1717 podle projektu Tomáše Hafeneckera. Na jednoduchém hlavním oltáři je umístěn proslulý obraz Petra Brandla Křest Kristův. Na boční stěně kostela visí Manětínské palládium, které bylo přivezeno v roce 1700. Jde o uctívaný ochranitelský obraz, na kterém je Panna Marie s Ježíškem. Když v roce 1712 vypukl velký požár, běžel farář do kostela zachránit tělo Krista a chtěl odnést i Palládium, umístěné na faře. Ovšem nepodařilo se mu sundat ho ze stěny. Drželo jako přibité. Farář musel utéci před požárem, stačil však poprosit Pannu Marii aby místo uchránila. Fara byla po požáru naprosto neporušená. Rok poté dostala hraběnka i její synové neštovice, což byla velice nebezpečná nemoc. Farář přinesl obraz do zámku, modlil se u něj za uzdravení a doopravdy se všichni uzdravili.

Procházka po městečku

Sousoší Nejsvětější trojiceManětín je vlastně barokní galerie pod širým nebem. V městě je přes 30 barokních soch a sousoší. Ve středu náměstí stojí sousoší Nejsvětější trojice od Štěpána Borovce, které patří k jeho vrcholným dílům. Představuje žehnajícího Boha Otce po pravici s Ježíšem Kristem, nad nimiž se vznáší Duch Svatý v podobě holubice. Z teras na náměstí vzhlížejí k zámku 4 obecné a 3 křesťanské ctnosti, dílo sochaře Josefa Herschera. Představují Spravedlnost, Statečnost, Víru, Lásku, Naději, Opatrnost, Mírnost a Štěstěnu. Uprostřed stojící sousoší Láska, nazývané též Kolébka. Představuje mladou ženu obklopenou čtyřmi dětmi, údajně byla modelem sama hraběnka Marie Gabriela Lažanská a její děti.

Vysoká cesta Manětínská vede z náměstí ke kostelu sv. Barbory, který v současné době prochází rekonstrukcí. Cesta je osazena 14sochami světců z dílny Josefa Herschera. Zhotovení soch si objednávali Lažanští, dvořané nebo měšťané u příležitosti různých výročí, na ochranu před nemocemi či ze zbožnosti. Kostel byl postavený v roce 1697 na místě předchozího dřevěného kostela a svým zasvěcením patronce horníků pravděpodobně připomíná dávné dolování na Manětínsku.

Rod Lažanských dále pokračoval v rozvoji Manětínska. Otevřeli například továrnu na sukno, uvedli do provozu minerální hutě, začali s těžbou uhlí, provozovali pivovar. Po druhé světové válce bylo manětínské panství a zámek zestátněno. Zámek byl přidělen státním statkům a lesům, stal se sídlem ředitelství, byly v něm i byty zaměstnanců. Díky „Kruhu přátel Manětínska“ byla v zámku otevřena v roce 1959 expozice místního muzea, v roce 1988 byla zahájena obnova zámku. Od 1. ledna 2002 byl manětínský zámek s parkem vyhlášen za Národní kulturní památku.

Text a foto: Bohuslav Smítka

Poloha Manětína na Mapy.cz



Počasí na výlet




.