info KV

Rabštejn nad Střelou

Rabštejn nad Střelou býval údajně nejmenším městem Čech i celé Evropy. Dnes má už jen 21 stálých obyvatel, většina domů a objektů ve městě slouží k rekreačním účelům. Ovšem dodnes toto místo nic neztratilo ze své přitažlivosti. Nabízí příjemné spojení historických památek a přírody a je vyhledávaným cílem turistických výletů.

Pověst vypráví, že Rabštejn vznikl pomocí kouzelného prstenu, který měl v zobáku havran zastřelený při lovu. Jeden z lovců si navlékl na prst kouzelný prsten, otočil jím a v ten okamžik stál na skále překrásný hrad. Lovec hrad věnoval českému králi a ten přikázal dát novému hradu jméno Havraní kámen. Vzhledem k tomu, že se v té době mluvilo v Čechách německy, říkalo se hradu Rabenstein, prostě Rabštejn. První písemná zmínka o Rabštejně je z roku 1269, kolem roku 1320 jej koupil královský podkomoří Oldřich Pluh, který se svým synem přestavěl zpustlý zámek na významné šlechtické sídlo a založil opevněné městečko. Oldřich Pluh také Rabštenu vymohl pražské městské právo. Pro další rozvoj byla důležitá listina, kterou král Karel IV. udělil městečku právo vybírat clo na obchodní cestě z Prahy do Chebu. Majitelé panství se střídali, významně se do historie Rabštejna zapsali Lazanští, kteří sídlili v blízkém Manětíně a kterým Rabštejn patřil až do roku 1945.

Naučná stezka
Naučná stezka Rabštejn nad Střelou začíná poblíž autobusové zastávky, kde je i vhodné místo pro zaparkování auta. Stezka je dlouhá 8 km, má 15 zastávek, na kterých jsou informační tabule. Cesta není příliš náročná, větší převýšení je jen při stoupání na vyhlídku.

Hned na začátku naučné stezky čeká na návštěvníky historická záhada. Přes silnici proti sobě stojí torza dvou věží. Původně se předpokládalo, že obě věže patří k jednomu hradu, že jde o části opevnění. V posledních letech se však objevila teorie, že nejde o dvě věže jednoho hradu, ale o dva nezávislé hrady, které se proti sobě měly bránit vysokými věžemi. Mezi hrady byla rozsedlina, kterou dnes prochází silnice. Druhý rabštejnský hrad se údajně jmenoval Sychrov a byl založen za vlády Karla IV. rabštejnským purkrabím Jindřichem. Hrad Sychrov byl později připojen k Rabštejnu, brzy byl opuštěn a již v roce 1560 je zmiňován jako hradiště.

Obávám se, že tuto historickou záhadu již definitivně nerozluštíme, doporučuji pro jistotu vylézt k pozůstatkům obou věží, je od nich hezký rozhled. Cesta kolem kláštera nás dovede ke kostelu Panny Marie Sedmibolestné. Kostel byl postavený v letech 1766 až 1768 podle projektu Anselma Lugara a se svými sedmi oltáři býval cílem řady poutí z okolí. K jeho průčelí vede mohutné půlkruhové schodiště, po něm se vydejte dolů a přes bránu si prohlédněte rabštejnský zámek. V 18. století ho z renesanční podoby nechal do nynější barokní přestavět František Karel Pötting. Zámek je nyní v soukromém vlastnictví a není přístupný. Další cesta vede na Pluhovské náměstí, kde byly započaty práce na záchraně objektu budoucího muzea. Pokud budete mít štěstí, bude už otevřené infocentrum Četnická stanice, kde nabízejí rabštejnské hrnky, rukodělné prsteny, náušnice i malé občerstvení.

Jdeme na vyhlídku
Cesta směrem dolů k mostu je lemována sochami světců sv. Vavřince a sv. Barbory, je zde socha Ježíše Krista, smírčí a morový kříž. V této části Rabštejna je řada architektonických památek. Určitě vás zaujmou roubené i hrázděné domy. Za kamenným mostem, o kterém se tvrdí, že je starší než pražský Karlův most a přes který vedla zemská stezka z Chebu na Loket, Žlutice, Rakovník a Prahu, odbočíte doprava do údolí řeky Střely. Řeka zde protéká romantickým údolím. Tady si užijete nádherný klid a plíce se Vám naplní vůní lesa smíšeného s vůní peřejí. Nejdříve Vás čeká klidná procházka podél vody, poté výrazné stoupání do stráně až na Skalní vyhlídku u kříže.

Vynaložená námaha bude brzy zapomenuta, neboť odměnou je překrásný pohled na Rabštejn. Na vyhlídce je postavený kříž jako symbol vděčnosti člověka k věrnému zvířeti. Legenda praví, že na tomto místě, za tmy a husté mlhy, odmítl hraběti Lažanskému poslušnost jeho věrný kůň. Hrabě zde vyčkal do rozednění a ráno u nohou spatřil obrovskou propast. Jako dík za záchranu svého života dal na skále postavit dřevěný kříž.

Následující cesta Vás dovede k betonovému bunkru. Tyto pevnosti lehkého typu byly stavěny ve 30. letech 20. století v době ohrožení Československa fašistickým Německem.

Poblíž je Horův mlýn, který je pravděpodobně jedním z nejstarších středověkých mlýnů. Nejstarší písemnost, dokládající existenci tohoto mlýna, je z roku 1330, kdy se jeho novým vlastníkem stal Oldřich Pluh z Rabštejna. Ve své historii byl dvakrát vypálen, zajímavé je, že se nikdy žádný z vlastníků nejmenoval Hora. Mlýn je opuštěný od roku 1957.

Brodit se už není třeba
Po krátké cestě přes louku se dostanete k lávce Frankovka, díky které se dostanete na levý břeh řeky Střely. Nebylo to vždy tak samozřejmé, jarní velká voda a ledy původní lávky dost často strhly a tak bylo někdy nutné řeku prostě přebrodit. Dobře si pamatuji, jak je jarní Střela studená. Dnešní lávka je ocelová, postavena vysoko nad hladinou, takže ji snad už žádná velká voda neohrozí.

Další zastávka Naučné stezky je na Židovském hřbitově, který byl založený již v roce 1654. Od 16. století museli Židé opouštět velká města a nacházeli nová bydliště v malých obcích, kde rovněž zakládali své hřbitovy. Zajímavé je, že se v židovských hřbitovech dávají na náhrobky místo květin malé kamínky na památku židovského putování v poušti.

Na tomto místě se můžete rozhodnout o dalším pokračování cesty. Ti více unavení mohou jít vlevo po zkratce rovnou k výchozímu místu, ti zdatnější pokračují k dalším zastávkám naučné stezky, která je přivede pod klášter k místům, kde se dříve lámala kvalitní pokrývačská břidlice. O kus dále Vás zaujme roubený mlýn u Lišáka, který je postavený na kamenné podezdívce, která chránila stavení proti povodním. Cestou dále podél Střely se v plné kráse předvedou roubené domky. Ještě pár kroků a octnete se zase na silnici pod Pluhovským náměstím.

Zdá se, že kouzelný prsten ani po staletích neztratil svoji moc, Rabštejn nad Střelou stále okouzluje a určitě si podmaní i Vás.

Text a foto:

Bohuslav Smítka