Dobré tipy

Kontakt

Provozovatel zpravodajského portálu info KV: Bohuslav Smítka

E-mail: infokv@seznam.cz

Mobil: +420 736 687 050

 

Nabídka reklamních služeb

Archív autorů

FK Baník Sokolov

Kategorie: Výrobky a služby

FK Baník Sokolov

FK Baník Sokolov získal v roce 2006 licenci pro mužskou profesionální soutěž, kterou je 2. fotbalová liga.

Hlavním cílem klubu je vybudovat fotbalové centrum Karlovarského kraje od kategorie přípravek až po kategorie mužů. Intenzivně se soustředíme na rozvoj dětí a mládeže a tímto chceme zajistit protidrogovou a sociální prevenci. Mládež je tedy naší prioritou a jako největší úspěch a výsledek naší práce bych chtěla zdůraznit sokolovského odchovance Petra Jiráčka, který právě v FK Baník Sokolov působil od svých 10 do 22 let.

V současné době má sokolovský fotbalový klub 13 kategorií, což představuje cca 300 členů a pracujeme s dětmi již od 5 let.

Podrobnější informace a termíny zápasů naleznete na www.fksokolov.cz .

Pomůže nám cibule?

Kategorie: Zpravodajství

Vyhrajeme nad chřipkou pomocí cibule?

Španělská, prasečí, ptačí, mexická … všechny tyhle druhy chřipky dokáží člověka pořádně potrápit. Dostal jsem mailem tip na levný a účinný lék proti chřipce a tak si ho nenechávám jen pro sebe. Nakonec vyzkoušet tuhle prevenci může opravdu každý…

cibuleLevný lék proti chřipce, zda působí, o tom se musíte přesvědčit sami. Na internetu jsem našel radu proti chřipce, která je údajně účinná a nestojí mnoho.

V roce 1919, kdy chřipka zabila víc než 40 milionů lidí, jeden lékař navštívil řadu rodin s dotazem, jestli potřebují pomoc proti chřipce. Mnozí už byli nakaženi, mnozí už zemřeli. Lékař jednou potkal sedláka a k jeho překvapení byli všichni z rodiny zdraví. Když se lékař zeptal, co dělají jinak než ostatní, selka mu odpověděla, že do místností dali nádoby s neoloupanou cibulí. Lékař jí pochopitelně nevěřil a ptal se, jestli by mu dali jednu jejich cibuli, aby si ji prohlédl pod mikroskopem. Dali mu ji a když ji prohlédl, našel na ní viry chřipky.
Cibule evidentně pohltila všechny bakterie a uchránila rodinu zdravou.
Slyšela to jedna kadeřnice a v provozovně postavila několik hrnků s cibulí a jako zázrakem nikdo z personálu se nenakazil chřipkou, ačkoliv byli nechráněni ve stálém ve styku se zákazníky. Protože je to laciná věc, vyplatí se zkusit to jak doma tak v zaměstnání a uvidí se, jestli to bude účinkovat. My jsme to udělali a chřipku jsme opravdu nedostali. Když to pomůže Vám a Vašim blízkým ke zdraví, je to pro vás nejlepší. Když náhodou někdo onemocní, stejně moc neztratíte, jen něco drobných za cibuli.




Citron jako lék

Kategorie: Zpravodajství

Velké využití citronu proti rakovině
a infekcím!

Citron je blahodárným bojovníkem proti rakovině

Citron je lepší než chemoterapie !!!

citronNejdříve vymačkejte citrón, přidejte ho do vody a k tomu med.
Je to výborné pro zdraví a jako prevence rakoviny.


Toto je poslední novinka v medicíně, efektivní v boji proti rakovině.

Čtěte pozorně tuto zprávu z medicíny, která byla právě publikována.

Citron je zázračný a blahodárný produkt přírody k likvidaci karcinogenních buněk.


  • Je 10 000krát účinnější než samotná chemoterapie.
  • Proč nejsme o tomto fenoménu už dávno informováni? Protože existují laboratoře, které vyrábějí syntetické léky a které těmto firmám dodávají tučné zisky.
  • Nyní můžete pomoci nejen sobě ale i svým blízkým a přátelům touto důležitou informací: citron je výborný prostředek pro prevenci nemocí.
  • Jeho chuť je příjemná a neprodukuje hrozivé vedlejší účinky jako chemoterapie. Pokud máte možnost, pěstujte citrusovité plody na své zahradě.
  • Kolik lidí umírá jenom proto, že toto tajemství je uchováno jenom proto, aby korporace vydělávali na lidském neštěstí….?
  • Existuje mnoho variant citronů a limetek, můžete si vybrat.
  • Můžete jíst dužinu, vymačkat si šťávu, sorbety, přidat do pečiva. Citron má mnoho atributů, nejzajímavější je však účinek působící na cysty a nádory.
  • Tato plodina zabraňuje vzniku rakoviny. Někteří tvrdí, že má velké užití proti všem typům rakoviny.
  • Pokládá se také za antimikrobiální, antibakteriální, antimyotický protiparazitární prostředek, reguluje vysoký krevní tlak, má andidepresivní účinky, ovlivňuje příznivě neklidné nervy.
  • Pramen těchto informací je fascinující: pochází z největších medicínských laboratoří na celém světě, kde bylo učiněno mnoho dokazujících pokusů už od roku 1970. Tyto pokusy, dnes již podložené, dokazují:

– likvidaci kancerogenních buněk u dvanácti typů rakoviny – hlavně rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, plic a slinivky břišní.

– složky citronu vykazují 100x lepší účinnost než jaký má lék Adriamycin, což je chemoterapeutický prostředek používaný běžně ve světě ke snižování růstu rakovinných buněk.

  • A ještě něco překvapivého: rakovinné buňky mizí, ale zdravé zůstávají.

Institut de Sciences de la Santé, L.L.C. 819 N. Causez Street, Baltimore, MD 1201 ENVOYER LE A TOUT LE MONDE… ! ! ! ! !

P.S.: pokud budete užívat citrusové plody nebo šťávy, poté si vypláchněte ústa čistou vodou. Kyselina citronová má totiž ráda zubní sklovinu.

Každopádně čerstvě natočená voda do které se vymačká citron je vynikající nápoj, který předčí všechny nápoje, které si můžeme koupit v PET lahvích a které mají za sebou dlouhou cestu.


Přes všechna tato nadějná zjištění nezapomeňte všechny své problémy konzultovat s lékařem a vždy dbejte jeho pokynů!!!


Hvězdárna a radioklub

znak_hvezdarna_infoHvězdárna a radioklub
lázeňského města
Karlovy Vary o.p.s.

K Letišti 144, P. O. Box 175

360 01 Karlovy Vary

tel.: 777 95 34 21

 

e-mail: hvezdarna@astropatrola.cz

www.astropatrola.cz

 

Objednávky večerních pořadů pro veřejnost (jednotlivci i skupiny):

357 07 05 95, e-mail: hvezdarna@astropatrola.cz

 

Program Hvězdárny Františka Krejčího:

www.astropatrola.cz

 


info KV – zpravodajství z karlovarského regionu

 

Zámek Bečov – víkendy

Kategorie: Tip na víkend

Kulturní akce na zámku a hradu Bečov

becovsky-hrad-a-zamekV průběhu roku 2018 se mohou návštěvníci Státního hradu a zámku v Bečově nad Teplou těšit na několik zajímavých kulturních akcí, které jim přiblíží dosud nepříliš známé aspekty dějin tohoto místa.

www.zamek-becov.cz

 

Bližší informace o zámku a hradu Bečov

 

KULTURNÍ AKCE na zámku Bečov v roce 2018

najdete na www.zamek-becov.cz

 

 

26. dubna 2018

TISKOVÁ ZPRÁVA

 

Setkání s Beaufort-Spontin – potomky posledních šlechtických majitelů hradu a zámku Bečov

 

Státní hrad a zámek Bečov přivítal dne 25. dubna 2018 potomky posledních šlechtických majitelů hradu a zámku Bečov – rodinu Beaufort-Spontin.

 

První oficiální návštěva bečovského hradu a zámku v poválečném období, proběhla již v listopadu předchozího roku, kdy Bečov na pozvání správy hradu a zámku navštívil zástupce rodiny Christian Friedrich Walter Beaufort-Spontin. Dvoudenní program zahájilo oficiální uvítání na městské radnici za přítomnosti zástupců správy zámku, zástupců města Bečov nad Teplou a zdejší botanické zahrady. Christian Beaufort-Spontin si prohlédl areál hradu a zámku včetně interiérů a došlo k výměně podstatných a cenných informací, materiálů a fotografií, jež nám umožnují zaslepit bílá místa, jež v historii poznání rodu Beaufort-Spontin dosud máme. Kromě rodinných portrétů jsme získali také několik dosud neznámých fotografií z interiérů zámku. Zachycují a potvrzují podobu interiérů a mobiliáře, jakou jsme dosud znali pouze z dochovaných stručných zámeckých inventářů. Tyto fotografie jsou nám velice nápomocny při tvorbě nově plánované zámecké expozice, jež bude zaměřena právě na dobu posledních majitelů zámku – rodinu Beaufort-Spontin. Jako první vlaštovky nové zámecké expozice se do zámecké haly v letošním roce navrátí dvojice brnění, jež v hale, na základě dochovaných inventářů a nově získané fotografie, skutečně stála. Velké poděkování patří panu Janu Kocisekovi, jež návštěvu zprostředkoval a i nadále je vzájemné spolupráci vstřícně nakloněn.

Celé setkání se neslo v přátelském duchu a bylo zakončeno společenskou večeří s příslibem další vzájemné spolupráce. Ta byla realizována ve dnech 25. – 26. dubna 2018, kdy do Bečova znovu zavítal Christian Friedrich Walter Beaufort-Spontin a jeho starší bratr Friedrich Christian Albrecht Beaufort-Spontin (stávající „hlava“ rodu) společně s manželkami.

Hosté byli tentokrát přivítáni přímo v prostorách hradu a zámku Bečov, kde došlo k další vzájemné výměně cenných informací, materiálů, fotografií a následně se odebrali na společnou prohlídku areálu. Prohlídka byla zakončena koncertem žáků místní hudební školy v zámecké rodinné kapli sv. Petra. Večer gradoval společnou večeří rodiny Beaufort-Spontin se zástupci zámku, města Bečov nad Teplou, botanické zahrady atd. Dnešní den  hosté stráví v botanické zahradě, kde byl připraven program ke 100. výročí jejího založení a nad oslavami založení zahrady převzali Beaufort-Spontin také záštitu.

Navázané kontakty s rodinou Beaufort-Spontin náš velice těší na profesní i osobní úrovni a doufáme, že se nám i nadále díky vzájemné spolupráci podaří poodkrývat roušku místy dosud nejasné rodové historie, stejně tak jako historie spjaté se samotným hradem a zámkem a budeme moci tyto poznatky předávat i nadále našim návštěvníkům.

Hrad a zámek Bečov představuje jedinečný soubor historických budov, z nichž nejvýznamnější je gotický hrad, renesanční palác a barokní  zámek. Od roku 2002 je zde trvale vystavována unikátní ostatková schránka – relikviář sv. Maura, který je spolu s korunovačními klenoty nejcennější zlatnickou památkou České republiky.

 

 

Cheb – Západočeské divadlo

Západočeské divadlo v Chebu

Divadelní nám. 10, Cheb

tel.: 354 432 522

Rezervace vstupenek: obchodní oddělení ZDCH – 354 432 522, 354 430 041 či prostřednictvím www.divadlocheb.cz.

Předprodej vstupenek: Infocentrum, nám.Krále Jiřího, denně 9.00-17.00 hodin.

e-mail: obchodni@divadlocheb.cz

 

 

Program Západočeského divadla v Chebu najdete na webu:

www.divadlocheb.cz

 

Letohrádek Ostrov

Kategorie: Tiskové zprávy

TISKOVÁ ZPRÁVA

Den otevřených dveří v Letohrádku Ostrov

28. května 2011, 13 – 20 hodin


Letohrádek Ostrov, pobočka Galerie umění Karlovy Vary

Zámecký park, 363 01 Ostrov nad Ohří

tel: 353 842 883, 737 072 522, e-mail: letohradek@galeriekvary.cz


Srdečně Vás zveme na Den otevřených dveří Letohrádku Ostrov.
Den otevřených se v Letohrádku koná každé dva roky, v letošním roce je tento den spojen s padesátiletým výročím Letohrádku Ostrov jakožto galerie umění. Své padesátileté narozeniny oslaví Letohrádek červnu, oslavy vyvrcholí dne 23. června, kdy začnou výstavy 1 x 50 Grafické listy 20. století ve sbírkách galerie, dále výstava Půlstoletí umění v Letohrádku Ostrov /1961 – 2011, a také výstava Jiřího Zavorala s názvem Malování pro radost.

Den otevřených dveří bude zahájen ve 13 hodin a jeho předpokládaný konec bude ve 20 hodin. Na úvod zatančí Taneční obor Základní umělecké školy v Ostrově. Pro malé, ale i starší návštěvníky jsou připraveny výtvarné dílny a workshopy. Výtvarná dílna plzeňské sochařky Mirky Nové, která se věnuje také pedagogické činnosti, bude zaměřena na práci se sochařskou hlínou a nalezenými kamínky, dílna nese název Stopy kamínků. V dílně malířky Dany Raunerové s názvem Každý máme svýho anděla strážnýho, i ta zvířátka si návštěvníci vytvoří koláže s motivem andělů či čertů z různého barevného materiálu. V nově vzniklém dětském ateliéru bude připraven workshop s názvem Čím se zdobily princezny, který povede módní designérka Zdeňka Bílková. Na tomto workshopu si budou moci především mladé slečny vyrobit různé oděvní doplňky, brože, náušnice či náhrdelníky s motivem květin.

Po 17 hodině je připraven program pro dospělé návštěvníky – nejprve taneční vystoupení skupiny S-PRAY-LAY (street dance) pod vedením Oliny Ratajové a poté koncert kapely Swing Studio Karlovy Vary.

Program bude také doplněn odbornými přednáškami a komentovanými prohlídkami výstav V 15 hodin a v 19 hodin se můžete těšit na komentovanou prohlídku výstavy 1 x 50 Grafické listy 20. století ve sbírkách galerie. Výstavou návštěvníky provede kurátorka galerie Božena Vachudová. V 18.30 si návštěvníci budou moci poslechnout přednášku Zdeňky Čepelákové, která bude hovořit o historii letohrádku a zvláště pak o freskové výmalbě centrální haly letohrádku.

Den otevřených dveří se uskutečňuje za finanční podpory města Ostrova.


/napsala Zdenka Bílková/


Interaktivní galerie Becherova vila

Interaktivní galerie Becherova vila Karlovy Vary

becherova_vila_logo

pobočka Galerie umění Karlovy Vary, příspěvkové organizace Karlovarského kraje
360 01 Karlovy Vary

Krále Jiřího 1196/9

tel: 606 928 844, 354 224 111

www.becherovavila.cz

vstupné 40, – 20, –

otevírací doba: úterý – neděle 10 – 17 hodin; programy je nutno rezervovat na tel. 354 224 111, 606 928 844, nebo na mail vargova@galeriekvary.cz

 

Program Interaktivní galerie Becherova vila najdete na webových stránkách:

www.becherovavila.cz

 

becherova-vila-dobova-pohledniceBecherova vila byla původně projektována jako rodinný palác továrníka Johanna Gustava Bechera, někdejšího majitele světoznámé likérky. Vila byla postavena roku 1914 na základě projektu známého karlovarského architekta Karla Hellera. Představuje příklad rodinné vily z počátku 20. století.

Po roce 1948 patřila nejdéle Becherova vila Domu pionýrů a mládeže, který budovu užíval 36 let, což je pětkrát delší časový úsek, než který v budově strávili původní majitelé.

Po roce 1987 byla budova zcela nevyužívaná a devastovaná. Záchranou byl pro Becherovu vilu až počátek 21. století, kdy ji do své správy včetně pozemků získal Karlovarský kraj. Ten inicioval a zafinancoval v letech 2009 – 2011 kompletní rekonstrukci, která citlivě respektovala původní stav z roku 1914. Od počátku bylo programovým záměrem zřídit v budově kulturní centrum pro občany regionu. V budově dnes sídlí Interaktivní galerie Becherova vila, která je pobočkou Galerie umění Karlovy Vary.

Objekt je i se zahradou součástí památkově chráněného území, navíc je i zapsanou kulturní památkou. V interiéru objektu se dochovaly vyjímečné becherova-vila-3zbytky malířské výzdoby ve stylu Art Deco.

Becherova vila je multifunkčním prostorem, kde se odehrávají výstavy současného výtvarného umění, workshopy a umělecké dílny či mezinárodní umělecké projekty. V suterénu vily jsou ateliéry pro malbu, keramickou tvorbu a grafiku, dále společenský sál a výstavní prostory.

Becherova vila byla otevřena pro veřejnost 1. července 2011.

becherova-vila-1becherova_vila-vnitrekbecherova_vila-vitraze

 

 

 

info KV – zpravodajství z karlovarského regionu

 

Poznámky ze žákovských knížek

Kategorie: Tiskové zprávy

Poznámky ze žákovských knížek


Erotické

– Znehodnotil nástěnný výtisk Mendělejevovy soustavy prvků vymyšleným prvkem Spermium.

– Ruší spolužáky svými vzdechy!

– O hodině přírodopisu strká ptáka do topení.

– Při hodině onanuje, prý za světový mír.

– Celou hodinu si přerovnává pytlík. Takhle se nic nenaučí!

– Nevhodně nosí do vyučování žvýkací a jiné gumy.

– Při slohové práci „Nejhezčí zážitek z prázdnin“ popsal soulož.

– Byl přistižen ve školní jídelně, jak líbá spolužačku, máme podezření na lásku.


Poetické

– Plive kuličky z železné trubičky.

– Na zem plival. Josef Dibal

– Močí do výše očí.


Rozvratné

– Při hodině dějepisu troubil stočeným sešitem státní hymnu!

– Nosí do školy příliš krátké sukně, takže vzbuzuje u spolužáků větší pozornost než já se svým výkladem, prosím o prodloužení.


Jak tohle dokázali …?

– Mlátí lavicí o strop.

– Lezl do pětimetrové výšky na třímetrový strom.

– Vyndala při hodině tělesné výchovy bez dovolení kozu a celá třída přes ní skákala.

– Jezdí nosem po lavici, aby to pískalo.

– Rozbila spolužákovi svačinu.


Všem se holt nezavděčíš

– Maže tabuli příliš mokrou houbou.

– Při mé hodině se snažil být hodný. Až moc.

– Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu hudební výchovy.

– Pořád se hlásí.

– Nechá se od spolužáků osahávat a nehlásí to učiteli.

– Usmívá se jako jelimánek, ale určitě něco provedl.


Když musíš, tak musíš

– V hodině tělesné výchovy si odešel zakouřit.

– Při výletě do Terezína se nechal zavřít do plynové komory.

– Honza zakřičel: „Ticho!“, třída ho vyslyšela a on ze sebe vypustil toxické plyny, což bylo slyšet po celé třídě.

– Při hodině hraje piškvorky a pak buď nadává, nebo se hlasitě raduje.

– Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.

– Váš syn považuje za samozřejmé se při hodině matematiky procházet po lavicích.


Žádná úcta k autoritám

– Žák o hodině žvýká žvýkačku, já mu ale jen povolil sníst chléb.

– Neměl žákovskou knížku a odmítl mi ji dát.

– Vešel jsem do třídy a on se mi nepostavil.

– Směje se mi za zády do očí.

– Když jsem odstartoval přespolní běh, utekl domů.

– Nesdělil své jméno s tím, že je tu inkognito.

– Kdykoliv je vyvolán, kouká na mě jako na idiota a ptá se, jestli to myslím vážně.

– Bez dovolení padá ze židle.

– Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.


Škola není holubník

– Pravidelně chodí do školy nepravidelně.

– Na hodinu fyziky přišel o 45 minut později.


Roste pro kriminál

– Přinesl do hodiny prášek na pečení a předstíral prodej drog. Odmítal vše vydat a nyní i přiznat.

– Sebral třídní knihu, nechce ji vrátit a žádá výkupné.

– Vyhrožuje mi smrtí.

– Žádá od učitele lepší známku se železnou tyčí v ruce.

– Při hodině dějepisu zapálil lavici a naváděl zbytek třídy, aby mě upálili.


Nezařazené

– Když jsem vašeho syna vyvolala k tabuli, opáčil mi: „Piš pět, svačím!“

– Váš syn mi dnes začal tykat, skákal mi do výkladu a chtěl vidět můj diplom.

– Simuloval zvonění školního zvonku budíkem a když se mu na to přišlo, ještě tvrdil, že ho o to školník požádal.

– Váš syn při vyvolání k tabuli zakřičel, že chybí, vyskočil oknem a zavřel se na záchodě.

– Běhá po třídě a zvrací židličky.

– Váš syn rozkopal venkovní odpadkový koš a mé auto, když se dozvěděl, že propadá z chemie.

– Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí hodinu.

– Váš syn snědl učební pomůcku (až později se vysvětlilo, že šlo o zátiší jablka s mrkví), a tak si učitel místo výtvarné výchovy s žáky povídal o životě.

– Poznámka: Váš syn nic neumí !

Odpověd otce: A proto chodí do školy !


Jazz na Karlovarsku

Jazz na Karlovarsku

Pravidelné páteční jazzové večery jsou v Clubu Imperial.

 

Cena barona Schoenecka 2017

Cenu obdržel Ladislav Gerendáš.doc
LADISLAV GERENDÁŠ

*16. 12. 1946, Karlovy Vary

Od mládí se věnuje hudbě. Jako trumpetista působí od mládí v kapelách hrajících tradiční jazz. Ve svém rodném městě stál u zrodu legendárního amatérského souboru profesionální úrovně – Karlovarského dixielandu bez kapelníka = KDBC. Ten se stal na několik desetiletí symbolem špičkového souboru v celostátním měřítku.

Postupem doby se vypracoval Ladislav Gerendáš samostudiem z hráče zaměřeného čistě na tradiční jazz na stoupence a vyznavače swingu. Jako výtečný improvizátor a oblíbený spoluhráč dává přednost a nalézá uplatnění v malých komornějších seskupeních (viz např. Jazzíček, Okresní národní jazzový výbor), kde hraje na trubku i bastrubku.

I když působení v Praze přineslo Ladislavu Gerendášovi všeobecnou celostátní popularitu, nezapomínal se vytrvale vracet do Karlových Varů a neúnavně vytvářet a podporovat aktivně kvalitní kulturu ve svém milovaném městě. To činí do dnešní doby, kdy se do rodného města vrátil natrvalo.

Ladislav Gerendáš se stal nepřehlédnutelnou uměleckou osobností se širokým žánrovým rozptylem a je ozdobou současných Karlových Varů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Karlovarský symfonický orchestr

kso-logoKarlovarský symfonický orchestr,
příspěvková organizace, Karlovy Vary

 

 

 

 

 

Husovo náměstí 2

360 01 Karlovy Vary

tel. + 420 353 228 707-8

fax + 420 353 223 064

e-mail: kso@kso.cz

 

Program Karlovarského symfonického orchestru najdete na webových stránkách

www.kso.cz

 

 

Karlovarský symfonický orchestr byl v roce 1835 založen Josefem Labickým jako sezónní lázeňské těleso. Labického syn August je o 40 let později proměnil ve stálý symfonický orchestr s rozsáhlou působností a všestranným repertoárem. V roce 1894 řídil v Poštovním dvoře kontinentální premiéru Dvořákovy Novosvětské symfonie.

V dramaturgii KSO jsou všechna základní díla klasického a romantického repertoáru a vybraná díla hudby XX. století. Bohatě je zastoupena česká tvorba, především Dvořákova (vrcholné symfonie), Smetanova Má vlast, skladby Janáčkovy, Sukovy, Martinů a mnoha jiných. Schopnost navázat vstřícný vztah s dirigenty, sólisty a pěveckými sbory, umělecká odpovědnost a profesionální přístup činí z Karlovarského symfonického orchestru (hraje v obsazení 50 – 70 členů) vyhledávaného reprezentanta české hudby i kulturní tradice lázeňského města Karlovy Vary.

(Převzato z www.kso.cz)

 

 

Cheb – Kulturní centrum Svoboda

kulturní centrum svobodaKulturní centrum Svoboda

Za mostní branou , Cheb

tel. 354 423 311

 

Program kulturního centra Svoboda najdete na níže uvedených stránkách:

www.kcsvoboda.cz

 

info KV – zpravodaj karlovarského regionu

 

Galerie SUPERMARKET wc

galerie SUPERMARKET wc Karlovy Vary

multifunkční prostor, který Vás kulturně obohatí

galerie / internetová kavárna / veřejné WC se stálou sbírkou fotografií toalet, kterou můžete obohatit i Vy / designový krámek, kde  najdete dárek pro sebe i Vaše blízké

Nám. Republiky 1, Karlovy Vary (podchod u Dolního nádraží)

Vstup zdarma, otevřeno každý všední den od 13 do 18 hodin

www.supermarketwc.cz
facebook: SUPERMARKET wc
email: pro@tebe.cz
tel. 774 232 048

Galerie vznikla v roce 2008 přeměnou prostor bývalých veřejných toalet a úschovny zavazadel v centru Karlových Varů. Občanské sdružení PROTEBE live vytvořilo z chátrajícího objektu multifunkční bezbariérový společenský prostor, který slouží nejen k vystavování, ale i k setkávání mládeže, představitelů různorodých organizací a veřejnosti.
Galerii SUPERMARKET wc tvoří kromě nově zrekonstruovaného objektu i přilehlý podchod, který je netradiční výstavní plochou bezprostředně komunikující s kolemjdoucími.

 

Aktuální akci najdete na www.supermarketwc.cz

 

 

 

Chléb náš dnešní

Kategorie: Zpravodajství

Co možná nevíte o chlebu, který jste si koupili.

Enzymy, éčka a rychlá zkáza.

chlebSchválně nedopečené bochníky chleba, pytle nacpané enzymy a přídavnými látkami (tzv. éčka) a starý chléb rozemletý do těsta.
Tohle všechno najdete v průměrné české pekárně. Za posledních dvacet let došlo k dramatickému úpadku kvality tradičního českého chleba. Tuzemští pekaři hromadně opustili tradiční způsob výroby a místo z kvásku, mouky a vody pecny připravují z předchystaných směsí a umrtvených průmyslových kvasů. Původní receptury se drží už jen malé procento podniků.

Chléb tak sice vypadá stále stejně jako dřív, ale tvar, barva i chuť bochníků jsou vyhnané enzymy a různými “éčky”. Díky nim se výroba chleba zkrátila o víc než polovinu času.

“Když uberete z výroby chleba čas, ubíráte i všechny jeho kvality včetně vůně a chuti,” říká Josef Příhoda, který se na Vysoké škole chemicko-technologické věnuje výrobě chleba většinu svého života. “Dnes pekaři nahrazují čas enzymy a dalšími přídavnými látkami.”

Kromě toho, že se z chleba vytratila přirozená chuť a vůně, mnohem rychleji podléhá zkáze. Plesnivá střída není nijak výjimečná už po třech dnech. Ještě před dvaceti lety přitom potravinářské normy určovaly, že chleba musí vydržet poživatelný čtyři dny. Dnes se “záruční lhůta” u většiny chlebů smrskla na čtyřiadvacet hodin od upečení.


“Každý chleba je dobrý, když je čerstvý. Ale jde taky o to, aby byl k jídlu ještě druhý nebo třetí den. A to už je dnes řada chlebů plesnivá anebo úplně ztvrdlá,” říká docent Josef Příhoda z VŠCHT.


Běžnou praxí je v českých pekárnách přidávání rozmočených neprodaných pecnů do nového těsta. “Starý chleba může tvořit klidně desetinu objemu toho nového,” potvrzuje Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity.

Nijak výjimečné není ani úmyslné nedopékání chleba. Ten je pak měkčí a zákazníci jej považují za čerstvější. “Hodně lidí vybírá chleba tak, že ho ohmatají a vyberou ten měkký, protože to je pro ně synonymum čerstvého. No, a když necháte chleba místo padesáti minut péct pětačtyřicet, tak je měkčí na omak. A právě tohle někteří pekaři dělají,” vysvětluje používané postupy Jaromír Dřízal z pekařského svazu.


Pekaři s pytli předmíchaných směsí a pecny, co plesnivějí za tři dny, ale nepředstavují jediné záporné hrdiny tohoto příběhu. Dalšími jsou supermarkety. Tlačí pekárny k co nejnižším cenám, vybírají od nich různé poplatky a smlouvami nutí pekaře k dost nevšednímu počínání. Český chléb schází na úbytě…


A co Vy? Máte tip na dobrý chléb, který můžete doporučit?


Středisko výchovné péče

Kategorie: Zpravodajství

Středisko výchovné péče v Karlových Varech

Kontakt:

Středisko výchovné péče Karlovy Vary
Sportovní 28
360 01 Karlovy Vary – Dolní Drahovice
Mob. ambulance: + 420 774 715 266
Mob. Internát: + 420 774 715 268
e-mail: svp@svpkvary.cz

www.svpkvary.cz

Středisko výchovné péče Karlovy Vary přesídlilo v roce 2017 z Myslbekovy ulice v Tuhnicích do Sportovní ulice v Drahovicích. Jeho působnost je regionální, je jediným zařízením tohoto druhu v Karlovarském kraji – poskytuje ambulantní péči a dobrovolné terapeuticky zaměřené pobyty dětem s výchovnými problémy a poruchami chování. Velmi intenzivně se věnuje i práci s rodinami těchto dětí. Cílem je prevence rizikového chování a minimalizace problémů již vzniklých.

 

Středisko výchovné péče v Karlových Varech je jediné speciální zařízení pro děti s výchovnými obtížemi v Karlovarském kraji, které poskytuje kromě ambulantní i pobytovou péči.

Toto středisko je součástí Dětského diagnostického ústavu v Plzni.

Základem péče střediska je poskytování speciálně pedagogických a psychologických služeb dětem, u kterých je značné riziko poruch chování, i dětem s již rozvinutými poruchami chování, přičemž u těchto dětí není nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova.

Středisko výchovné péče (SVP) je školské, preventivně výchovné zařízení a je v podstatě poslední institucí, která dětem – a jejich rodičům – může pomoci odvrátit hrozící nařízení ústavní výchovy či uložení výchovy ochranné.

Jako specifické zařízení poskytujeme ambulantní odbornou péči speciálně pedagogickou a psychologickou a můžeme doporučit i internátní péči formou dobrovolných dvouměsíčních pobytů ve svých prostorách.

Ambulantní oddělení poskytuje komplexní poradenské služby od informativní jednorázové konzultace až po komplexní vyšetření (psychologické, speciálně pedagogické a sociální) a dlouhodobé výchovné a terapeutické vedení klientů a jejich rodičů. Dále poskytuje krátkodobou a střednědobou terapeutickou péči, terapie individuální i skupinové, relaxaci, reedukaci i péči u dětí, které absolvovaly dobrovolný pobyt.

Služby jsou samozřejmě poskytované i zákonným zástupcům nezletilých klientů, středisko spolupracuje se školami, se školskými poradenskými zařízeními, s orgány sociálně právní ochrany dětí, se zdravotnickými zařízeními a dalšími orgány podílejícími se na prevenci a řešení rizikového chování klientů.

Internátní oddělení především zajišťuje diagnosticko-terapeutické pobyty, které jsou určené především pro děti a mládež od druhého stupně školní docházky s výchovnými problémy různého charakteru. Rodiče hradí náklady spojené se stravou a ubytováním. Součástí pobytů je pravidelná školní docházka přímo v prostorách SVP, školní výuku vede zkušený speciální pedagog podle individuálního výukového plánu klienta.

Po vyučování mají děti bohatý odpolední program, součástí jsou volnočasové aktivity (např. střílení z luku, míčové hry, posilovna), zátěžová turistika (celodenní výlety), kulturní aktivity (poznávání nejen Karlových Varů), relaxace, psychosociální hry, preventivní programy (návštěva ekofarmy, hasičského sboru, psího útulku, výchovného ústavu), arteterapie.

Součástí pobytů jsou společné aktivity rodičů s dětmi – společně strávený víkendový den formou zážitkové pedagogiky. Rovněž rodičovské skupiny, které jsou pro všechny rodiče povinné, jsou pro práci na pobytovém oddělení i pro následnou post péči velmi významné.

Internátní oddělení nabízí také víkendové pobyty, které jsou zážitkově orientované. Cílovou skupinu tvoří děti prvního i druhé stupně základní školy. Jednotlivé víkendy jsou tematicky zaměřené a vytváří se tak například skupina starších dívek, kdy cílem víkendu je hlubší sebepoznání, zprostředkování většího náhledu na svou situaci nebo je tématem vztah matka – dcera. Nutnou částí programu je také relaxace či naučné výlety do okolí. Jinou skupinu pak tvoří děti mladšího školního věku, v tom případě je pak víkend orientován více na sport, soutěže a psychosociální hrátky.

 

 

Městská knihovna KV – kontakty

Kategorie: Zpravodajství

MĚSTSKÁ KNIHOVNA KARLOVY VARY

I. P. Pavlova 7, 360 01 Karlovy Vary

tel.: 353 221 365

vedoucí:  Bc. Andrea Jandová

a.jandova@mestskaknihovnakv.cz

www.mestskaknihovnakv.cz


ČÍTÁRNA, tel. 353 221 365 (linka 23)

Eva Najmanová

e.najmanova@mestskaknihovnakv.cz


PŮJČOVNA PRO DOSPĚLÉ, tel. 353 221 365 (linka 20, 27)                    

Kateřina Krieglsteinová

k.krieglsteinova@mestskaknihovnakv.cz


PŮJČOVNÍ DOBA:

Půjčovna pro dospělé, čítárna

pondělí, úterý 9:00 – 17.00 hod.

středa 9:00 – 14:00 hod.

čtvrtek, pátek 9:00 – 17:00 hod.

sobota 9:00 – 12:00 hod. – pouze čítárna


Dětské oddělení

Bc. Ludmila Křivancová

l.krivancova@mestskaknihovnakv.cz

pondělí, úterý, čtvrtek 13:00 – 17:00 hod.

středa 12:00 – 15:00 hod.

pátek 12:00 – 16:00 hod.


Pobočky:

Všechny pobočky Městské knihovny mají stejnou otevírací dobu:

PO, ÚT, ČT 9:00 – 12:00 12:30 – 17:00 hodin

ST ZAVŘENO

PÁ 12:00 – 16:00 hodin

Platí od 1. února 2014


ČANKOVSKÁ

U koupaliště 854, Karlovy Vary,

tel. 353 565 085                                          

Martina Kubínová

m.kubinova@mestskaknihovnakv.cz

TUHNICE                                                 

Wolkerova 1, Karlovy Vary

tel. 353 227 747     

Hana Škoríková

h.skorikova@mestskaknihovnakv.cz

STARÁ ROLE                                          

Truhlářská 681/19, Karlovy Vary

areál základní školy

tel. 353 562 715

Hana Bartošová

h.bartosova@mestskaknihovnakv.cz

DRAHOVICE                                             

Vítězná 49, Karlovy Vary

tel. 353 226 346

Ing. Eva Vonková

e.vonkova@mestskaknihovnakv.cz

RŮŽOVÝ VRCH

Sedlecká 4, Karlovy Vary

tel. 353 564 844

Eva Vopálenská

e.vopalenska@mestskaknihovnakv.cz


VYHLÍDKA

Raisova 4, Karlovy Vary

tel. 353 224 203

Dagmar Bučková

d.buckova@mestskaknihovnakv.cz


Stránky Městské knihovny Karlovy Vary

mestska-knihovna

Doubská hora – Aberg

Kategorie: Výlety

Doubská hora – rozhledna Aberg

aberg-1Tentokrát Vás nemohu pozvat přímo na rozhlednu. Rozhledna Aberg na Doubské hoře u Karlových Varů (609 m.n.m.) byla v roce 1995 prodána soukromému majiteli, který ve věži zřídil apartmá s vyhlídkou a přístup byl za účelem výhledu možný jen po domluvě a v případě, kdy nebyl pokoj obsazený. Ovšem nyní se celý objekt znovu opravuje, je zavřený a veřejně přístupné vyhlídky se možná už nikdy nedočkáme.

Jako první tu byl v roce 1845 postaven dřevěný vyhlídkový altán a Doubská hora se stala častým cílem lázeňských hostů. V červnu 1858 zachvátil okolní lesy požár a plameny sežehly kromě stromů i vyhlídku. V roce 1862 se městská rada rozhodla, že na Abergu vystaví novou kamennou rozhlednu. Výhled byl pěkný a zájem o rozhlednu prudce stoupal. V roce 1878 zde byla postavena kamenná hrázděná kavárna. Později se však ukázalo, že rozhledna je nebezpečná svému okolí a musela být zbourána.

V roce 1904 proto městská rada rozhodla, že na Doubské hoře bude postaven nový objekt. Architekt Rudolf Melichar navrhl stavbu moderní budovy s restaurací, tanečním sálem, verandou a 22 m vysokou vyhlídkovou věž. Stavba byla slavnostně otevřena 16. července 1905.

aberg-2stavba-u-abergu

Přestože je samotná rozhledna zavřená, stojí Doubská hora za výlet. Najdete zde krásnou přírodu, pohodu, u bývalé restaurace Svatý Linhart je nově otevřený přírodní lanový park, kde si můžete vyzkoušet svoji zdatnost. K restauraci Svatý Linhart se pěšky dostanete z Doubí po modré turistické značce, pojedete-li autem, směrem z K. Varů na Plzeň, pak odbočíte cca 400 m za viaduktem doleva. Od Svatého Linharta na Doubskou horu je to už jen asi 1 km.

 

Rozhledna Aberg – Doubská hora – poloha na Mapy.cz

Rozhledna Diana

Kategorie: Výlety

Rozhledna Diana – Karlovy Vary

rozhledna-diana-3Rozhledna Diana se nachází na Výšině přátelství v nadmořské výšce 556 m. Je nejmladší z karlovarských rozhleden a dostanete se na ni tou nejpohodlnější cestou, na rozhlednu Vás doveze lanová dráha. Vrch s nádherným rozhledem na levém břehu řeky Teplá objevil pro turistiku karlovarský občan a nožíř Václav Drumm. Do počátku 19. století vedla na vrchol pouze neudržovaná lesní cesta, která sloužila ke svážení dříví. Se svým strýcem, historikem a kronikářem Augustem Leopoldem Stöhrem, proklestili les, na výšině umístili dvě odpočinková sedátka a zřídili vyhlídku. V roce 1909 nechala karlovarská městská rada vypracovat návrh na celkové využití této lokality, schválila realizaci rozsáhlého projektu s pozemní lanovou dráhou, letní restaurací a vyhlídkovou věží. V roce 1912 byla realizována výstavba lanovky, restaurace s rozhlednou byla otevřena v rozhledna-diana-4květnu 1914. Ihned po svém vzniku se rozhledna stala oblíbeným výletním cílem lázeňských hostů. Za první republiky nesla rozhledna jméno Hanse Kudlicha, po roce 1945 se krátce užíval název Benešova rozhledna. Nakonec se ustálil název Diana. Rozhledna je vysoká 40 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 35 metrů a lze z něj přehlédnout celé Karlovy Vary, údolí řek Ohře a Teplé, Krušné hory, na jihovýchodě Doupovské hory a Slavkovský les. Návštěvníky, které by odradilo 150 schodů vedoucích na ochoz, mohou použít výtah uvnitř rozhledny. Rozhledna Diana je otevřena celoročně. Hned vedle rozhledny je výletní restaurace Diana.
50 metrů od rozhledny je minizoo, která potěší malé návštěvníky rozhledny.

lanovka_0vystupni-stanice-lanovky







restaurace-dianaminizoo_0







Mezi nejvýznamnější hosty Diany patřili v minulosti m.j. Goethe, Freud, Körner. Současný význam rozhledny Diany pro Karlovy Vary dokladuje návštěva prezidentů čtyř evropských států, tzv. Visegrádské čtyřky, kteří se u nás setkali v roce 2010.

hriste-kastanekMy s dětmi obvykle sejdeme na stanici Jelenní skok a potom jdeme po žluté značce směrem k Myslivně, kde je dětské hřiště Kaštánek, které jim spolehlivě udělá velkou radost. A potom už tradičně Jelenní skok, Kamzík a po serpentinách dolů na města za vodou léčivou a dobrou oplatkou.


findlateruv-obeliskCestou dolů od stanice Diana minete Findlaterův obelisk, který stojí nedaleko tělesa lanové dráhy pod Výšinou přátelství. Byl vztyčen v roce 1804 na počest štědrého mecenáše lázní, skotského hraběte Jamese Ogilvie Findlatera, který v Karlových Varech pobýval v letech 1793 až 1810. Hrabě si Karlovy Vary zamiloval a sponzoroval výstavbu i opravy lázeňských objektů a lesních stezek. Nejznámějším jeho počinem byla stavba Findlaterůva altánu, který nechal vystavět na svahu nad řekou Teplou ve směru na Březovou. Findlaterův obelisk tvoří 8m vysoký trojboký kónický jehlan na šestiboké základně se schodištěm, zakončený koulí. Na památníku je umístěna pamětní deska s německým děkovným nápisem.

smirci-krizNedaleko stojí další zajímavost: smírčí kříž, ke kterému se váže pověst o řeznickém tovaryši, který zde byl zabit býkem, nebo o loupežném přepadení slavkovského řezníka. Jedná se o kříž klasického tvaru, který měli smírčí kříže na sklonku středověku.


Rozhledna Diana – poloha na Mapy.cz



Karlovarský karneval 2012

Karlovarský karneval 2012

foto Lída Zvoníčková

karlovarsky-karneval-1karlovarsky-karneval-3






karlovarsky-karneval-4karlovarsky-karneval-6karlovarsky-karneval-8







karlovarsky-karneval-5karlovarsky-karneval-7






karlovarsky-karneval-9karlovarsky-karneval-10







karlovarsky-karneval-11karlovarsky-karneval-12







karlovarsky-karneval-13karlovarsky-karneval-14

Centrum pro zdravotně postižené

Kategorie: Tiskové zprávy

Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje

Jste po úrazu? Čekáte, až se Vám vrátí rozbitá pomůcka z opravny? Čekáte, než se vyřídí poukaz na potřebnou kompenzační pomůcku? V Centru pro zdravotně postižené Karlovarského kraje si můžete půjčit vybranou pomůcku, na jak dlouho budete potřebovat. Právě v těchto případech se Vám vyplatí výpůjčka dané pomůcky, protože není nutné si hned kupovat novou. Je dobré si nejprve na pár dní vyzkoušet pomůcku, o kterou byste měli zájem, než si jí pořídíte a poté zjistíte, že Vám plně nevyhovuje a byla by lepší jiná. Díky zapůjčení přijdete na to, jaká kritéria jsou pro Vás důležitá a co konkrétněji hledáte a my Vám poté můžeme lépe poradit a vybrat pro Vás vyhovující pomůcku. Ceník půjčovného je k dispozici na www.sluzbypostizenym.cz. Pro doplňující informace nás neváhejte kontaktovat na tel.čísle: 353 236 666, 602 340 549 nebo na adrese Sokolovská 54, Karlovy Vary, 360 05 (Rybáře).


ples-harmonie29. března 2014 od 20.00 hodin se v slavnostním sále GH Pupp koná

XXI. PLES  HARMONIE

Centru pro zdravotně postižené Karlovarského kraje

Skoky u Žlutic

Kostel Narození Panny Marie

ve Skocích u Žlutic

www.skoky.eu

skoky

Za podporu aktivit ve Skokách je na místě poděkovat Karlovarskému kraji, městu Žlutice, městu Bochov, Nadaci Život umělce a Nadaci Český hudební fond. Díky jejich podpoře se dlouhodobě daří uhradit náklady spojené s letním oživením Skoků, a tak dobrovolné vstupné návštěvníků koncertů může být využito výhradně k obnově a provozu skokovského poutního místa.

 

Před cestou do Skoků navštivte stránky www.skoky.eu, případně facebookový profil www.facebook.com/mariastock.skoky/. Zde zjistíte všechny novinky a podrobnosti o plánovaných akcích.

Petr Linhart, spolek Pod střechou

tel. 776 359 319

linhart@centrum.cz

www.skoky.eu

 

skoky-foto-jiri-schierl-img_2292skoky-foto-jiri-schierl-img_2297


 

Živé Skoky 2020 – letos potřinácté
Již třináctým rokem otevírá své brány poutní kostel Navštívení Panny Marie v areálu bývalé obce Skoky poblíž Žlutic v Karlovarském kraji. Kdysi zde bylo slavné poutní místo, které obohatilo lidový slovník rčením o „panence skákavé“. Pak už jen zmar po odsunu původních obyvatel a po nástupu komunismu. Obec byla zrušena a zlikvidována, zůstal stát jen opuštěný chrám.

Novodobým realizátorem oživení objektu je zapsaný spolek Pod střechou a řada dobrovolníků.

Každý den v červenci a srpnu je kostel přístupný denně od 9 do 18 hodin. Návštěvníci si mohou kostel prohlédnout i s výkladem průvodce, a to doslova od sklepa až po půdu.

Nezůstává ale jen u zpřístupnění vzácné barokní památky. Byl obnoven i její duchovní život a jako každý rok i letos zde proběhne cyklus benefičních koncertů. Vstupné na koncerty je dobrovolné a slouží přímo k obnově místa.
Z nejbližšího programu Živých Skoků 2020 vybíráme:
Ve čtvrtek 2. července v poledne se z kláštera v Teplé vydají poutníci s milostivým obrazem Panny Marie Pomocnice, požehnání na cestu jim dá Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský.

 

V sobotu 4. července se ve 20:30 kostel rozezní chvalozpěvy, které mají svůj původ ve francouzské klášterní komunitě v Taizé. Krom duchovního zážitku návštěvníky jistě uchvátí také působivé osvětlení kostela. Večer proto nese název Noc světel a v letošním roce bude mít své již desáté pokračování.
Hned další den, v neděli 5. července, bude následovat tradiční hlavní Skokovská pouť ke svátku Navštívení Panny Marie s podtitulem Českoněmecká pouť porozumění. Mši svatou, která začne procesím v 10:00, bude celebrovat opat tepelského kláštera P. Filip Zdeněk Lobkowicz OPraem. Po poutní mši přijde na řadu kolem poledního také posezení u stánků s občerstvením a s nabídkou suvenýrů, setkání rodáků, jakož i komentovaná prohlídka kostela a zaniklé obce.

Dále nás čekají tyto kulturní události:
19.7. – Koncert barokní hudby, projekt Barokní region Čechy – Bavorsko
25.7. – PŮLJABLKOŇ, Michal Němec a Marie Puttnerová, nejkomornější odnož skupiny Jablkoň
31.7. – JAMES HARRIES (UK) & JOSEF ŠTĚPÁNEK (CZ), anglický písničkář a český kytarista
8.8. – JAN BURIAN & PETR LINHART, Osamělí písničkáři ve Skokách
22.8. – OLDŘICH JANOTA, písničkář, básník a inspirátor české hudební scény
Připojujeme také přehled letních poutních mší:
19.7. – Pouť k Panně Marii Karmelské, poutní mše sv. ve 14:00
15.8. – Pouť k svátku Nanebevzetí Panny Marie, poutní mše sv. v 18:00
13.9. – Pouť k Panně Marii Bolestné, poutní mše sv. ve 14:00
Od 12.9. do 20.9. bude ve Skokách probíhat další ročník grafického plenéru Listy z Gasthausu. Činnost polní grafické dílny vyvrcholí prodejní výstavou vytvořených děl.
Za podporu aktivit ve Skokách je děkujeme Karlovarskému kraji, městu Žlutice, městu Bochov, Nadaci Život umělce a Nadaci Český hudební fond. Díky jejich podpoře se dlouhodobě daří uhradit náklady spojené s letním oživením Skoků.

DK Ostrov – Velké 2D a 3D kino

Velké 2D a 3D kino

DK Ostrov, Mírové nám. 733, 363 01 Ostrov

Tel. 353 800 511/526

e-mail: ic@dk-ostrov.cz

 

Otevírací doba: po-pá 8.00-11.30 a 12.00-20.00 hod., so, ne 10.00-16.00 hod.

Mimo provozní dobu prodáváme vstupenky 30 minut před akcí, kde je Dům kultury pořadatelem.

Online předprodej na:www.dk-ostrov.cz, tel. 353 800 511/521/522, 354 224 950

Program 2D a 3D kina v Ostrově

 

 

info KV – zpravodaj karlovarského regionu

Bezdružické parní léto

Kategorie: Zpravodajství

Bezdružické parní léto

www.bezdruzickalokalka.cz


 

 

bezdruzicka-lokalka-2011-kafemlejnekJízdy historických vlaků s parní lokomotivou „Kafemlejnek“ 310.072
a motorovým vozem „Hurvínek“ M131.1487

 

 

 

 

Přijďte se svést historickými vlaky a zažít neopakovatelnou atmosféru.

Fotografie jsou z Bezdružického parního léta 2011.

bezdruzicka-lokalka-2011-kafemlejnek-1bezdruzicka-lokalka-2011-svejk-band

 

 

 

 

 

 

 

bezdruzicka-lokalka-2011-cetnici-v-akcibezdruzicka-lokalka-2011-zabava-ve-vlaku

 

 

 

 

 

 

 

bezdruzicka-lokalka-2011-zastavka-v-konstatinovych-laznichbezdruzicka-lokalka-2011-zaverecne-foto-dik-za-krasny-zazitek

 

 

 

 

 

 

 

Počasí-Karlovarský kraj

Kategorie: Zpravodajství

Aktuální předpověď počasí pro Karlovy Vary

Počasí Karlovy Vary - Slunečno.cz


Aktuální předpověď počasí pro Sokolov

Meteoradar


Aktuální předpověď počasí pro Ostrov

Počasí


Aktuální předpověď počasí pro Cheb

Počasí online




Seznam.cz

ve stejném okně



Seznam.cz

V novém okně

Filmový klub

Filmový klub – Karlovy Vary

KINO DRAHOMÍRA

Vítězná 50, KarlovyVary

Začátky v 19.30 hodin

Vstupné: 60,- Kč člen, 80,- Kč host (není-li uvedeno jinak)

Kontakt: 353 221 175, 602 455 366

martin.janous@promenada.cz

 

Program Filmového klubu najdete na níže uvedeném webu:

www.fkkv.cz

Činnost Filmového klubu je finančně podpořena Statutárním městem Karlovy Vary.

 


 

info KV-zpravodajství z karlovarského regionu

Tajemství hradu Bečov

Kategorie: Tiskové zprávy

Tajemství hradu Bečov

TISKOVÁ ZPRÁVA

Hrad Bečov, vydal další ze svých tajemství

Společná tisková zpráva Bečov nad Teplou, 25. 9. 2012


Během realizace společného projektu správy SHZ Bečov a specializované firmy STRIX Chomutov a.s. došlo k nečekanému objevu.

Hrad Bečov se díky svému založení na exponovaném skalním výběžku nad ohybem řeky Teplá stal jedním z modelových památkových objektů, na kterém byly v pilotním projektu NEMOTON podporovaném Ministerstvem průmyslu ČR aplikovány analýzy a revize sklaních masivů,včetně historických kamenných zdí. Konkrétním cílem projektu “Výzkum a Vývoj -vytvoření systematizace a finanční optimalizace sanačních opatření pro zemní sesuvy” je systematizovat odborné poznatky získané na základě dlouholeté praxe a odborných znalostí spolupříjemců do integrované databáze obsluhované softwarem. Tento software poskytne zdarma různým skupinám uživatelů relevantní informace k dané problematice. Snahou je vytvoření ideální metodiky pro projektování a následné provádění sanace, a to na základě provázání geologicko-geotechnických charakteristik s přednostmi i nedostatky jednotlivých sanačních metod.


becov-hradni-donjon-misto-nalezuBěhem prováděných expertních prací byly geology Ing. Kateřinou Hládkovou a Pavlem Lidmilou ze společnosti ARCADIS spolupracující s firmou STRIX, v objektu středověkého hradu na provizorním úložišti kamene zřejmě objeveny zapomenuté zbytky věhlasné mineralogické a paleontologické sbírky Beaufort -Spontinů. Tato sbírka je mimo jiné dokumentována materiály vzniklými těsně po II. světové válce, v době kdy správu bečovského památkového areálu přebíral stát. V této době došlo k vytvoření soupisů dokumentujících stav areálu v roce 1946 (záznam z jednání Národníku kulturní komise) a seznam předmětů odvezených na jiné objekty (Soupis odvezeného mobiliáře). V obou těchto dokumentech je zmíněna existence sbírky minerálů, v jednom z nich se specifikací, že se jedná o minerály krušnohorské. V průběhu vytřiďování mobiliáře došlo pravděpodobně k rozdělení sbírky, jejíž část byla odvezena, část poté ponechána v provizorním depotu na Bečově. Že je možné nález z letošního roku ztotožnit se sbírkou rodiny Beaufort-Sponitů dokazuje především původ nalezených exemplářů. Ty pocházejí především z okolních mineraologických lokalit (křemen, rudní minerály). Paleontologické vzorky poté reprezentují například tercierní sedimenty Sokolovské pánve či vzorky zeolitů z Mariánské skály v Ústí nad Labem.


becov-tektonicke-zrcadloDůvody zapomenutí a rozchvácení mineralogické sbírky mají své příčiny v poválečném uspořádání majetkovým poměrů v areálu hradu a zámku Bečov. Po druhé světové válce byl areál na základě tzv. dekretů prezidenta republiky odebrán bývalým majitelům a předán do majetku státu. Na základě vyhodnocení Národní kulturní komise však nakonec nebyl bečovský památkový areál pravděpodobně z geopolitických důvodů vybrán do souboru hradů a zámků určených ke zpřístupnění veřejnosti. Mezi lety 1945 až 1975 pak sloužily jednotlivé části areálu a vybavení různým společenským institucím, mezi jinými i Národní kulturní komisi, Jáchymovským dolům n. p., Státním lesům n. p., Státní památkové správě, Památníku národního písemnictví, Základní škole v Bečově nad Teplou, Veřejné bezpečnosti, odboru ONV Karlovy Vary, MNV v Bečově nad Teplou a dalším. Od roku 1969 byl areál převeden do péče Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni (dnešní Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti).


Zpravidla hodnotný movitý majetek se v tomto období komisionálně vyčleňoval a odvážel do tzv. sběren. Předměty pak sloužily k budování tématických památkových či muzejních expozic na jiných památkových objektech, či v muzeích a galeriích. Další původně sbírkové či vybavovací předměty byly v průběhu desetiletí vyřazeny z evidence pro dožití, či rozpad materiálu, jiné padly za oběť realizaci státní akce „vytřiďování“, u některých předmětů nebyla rozpoznána jejich skutečná hodnota a dostaly se zcela mimo jakoukoli evidenci.

Z rozsáhlého fondu mobilií zůstala proto na Bečově pouze relativně malá část. Pečlivou a časově náročnou prací odborníků se v devadesátých letech 20. století podařilo dohledat několik stovek předmětů odvezených z Bečova, které se nacházely v majetku mnoha jiných kulturních institucí. Díky pochopení některých představitelů těchto zařízení se většina z dohledaných předmětů vrátila po několika desetiletích zpět na zámek Bečov. Tento projekt opětovného scelování původního vybavení opět ožívá a cílem je pokusit se dohledat i další předměty, včetně proslulé mineralogické a numismatické sbírky.


Význam kvality nezvěstné sbírky minerálů podtrhují nejen dostupné kusé písemné zprávy, ale také fakt, že zájem o přírodovědné obory vévody Beaufort-Spontina prakticky realizoval mimo jiné ve spolupráci se svým tchánem Sylva-Taruccou zřízením Bečovského alpinia, ve své době přezdívaného „druhé Průhonice“.

Po objevu a základní identifikaci hornin byly všechny kameny zaevidovány správcem sbírek J. Rozinkem a uloženy do depozitáře SHZ Bečov, kde bude celé torzo sbírky odborně vyčištěno a dále určeno. V budoucnu bude mít správa SHZ Bečov snahu zjistit více informací k unikátní geologické sbírce vévody Beaufort -Spontina, popř. dohledat její stopu a v ideálním případě pak, po dokončení památkové a stavební obnovy hradu (po roce 2015), využít vše k expozičním účelům v nově připravované edukativní a interaktivní prohlídkové trase.


Kontakty a bližší informace:

Tomáš Wizovský, kastelán

kastelan@zamek-becov.cz, mob. 606 666 423


Dušan Dufka,Předseda představenstva společnosti STRIX

dufka@strixchomutov.cz, mob. 602 473 239


Pavel Lidmila, ARCADIS

lidmila@arcadisgt.cz, mob. 602 342 431


Státní hrad a zámek Bečov nad Teplou, 364 64 Bečov nad Teplou

Tel./Fax: 353 999 394; GSM: 606 659 637; E-mail: info@zamek-becov.cz


Statek Bernard

Kategorie: Výlety

statek BernardStatek Bernard

se nachází asi 300 metrů od centra obce Královské Poříčí u Sokolova. Nejlepší příjezd na Statek Bernard je ze severního obchvatu Sokolova, kde jsou umístěny směrovky, které Vás dovedou až na místo.

Statek Bernard byl vybudován v sousedství zrušeného dolu Bernard v roce 1922 v tradičním chebském stylu hrázděných staveb. Stavebně sevřený komplex budov zahrnoval kromě obytných a správních objektů stáje pro koně a dobytek, kůlny na stroje a nářadí, stodoly, mlékárnu a kurníky. Vedle statku je stodola, která je o 15 let starší než samotný statek, pochází z roku 1907.

Název Bernard vznikl podle jména nedaleko ležícího dolu Bernard. Ten založila při trati Cheb – Chomutov, dva roky po jejím uvedení do provozu v roce 1872, společnost „Societé anonyme de Charbonage de Boheme” a pojmenovala jej Meluzína (Melusinenzeche). Ještě před dokončením šachty došlo k exekuci důlního majetku belgické společnosti, která nedokázala splácet jeho kupní cenu. V roce 1880 jej převzalo těžařstvo Britannia.

Řízením všech dolových závodů těžařstva byl pověřen jako ředitel Bernard Seebohm. S příchodem nového ředitele Bernarda Seebohma byl důl v roce 1880 přejmenován na jeho počest na důl Bernard a od něj byl později převzat i název pro statek.

Po roce 1945 bylo hospodářství převzato Falknovskými hnědouhelnými doly a probíhala na něm soustavná hospodářská činnost. Po roce 1989 byl na statku Bernard provoz živočišné výroby místní uhelné společnosti, který zde měl výkrmnu vepřů. Výkrmnu přemístil podnik na konci roku 1993 do Starého Sedla a objekt statku poté zůstal prázdný a vytrvale chátral. Obec si jej v roce 1994 od dolového podniku pronajala za symbolickou cenu a později ho získala do vlastnictví se záměrem jeho rekonstrukce.

Rekonstrukce proběhla v letech 2005 – 2006 a díky ní mohlo na statku Bernard vzniknout centrum tradičních řemesel, které má ambice stát se svojí nabídkou ukázek živých tradičních řemesel významnou regionální pamětihodností a vyhledávaným cílem návštěv turistů.

Kromě víkendových akcí na statku jsou zde k vidění od úterý do neděle řemeslné dílny, kde se můžete seznámit s tradičními řemesly a zároveň si mnohé práce sami vyzkoušet. V současné době jsou v provozu:

  • Dílna originálních ručních prací

  • Bytové doplňky a malířský ateliér

  • Restaurátorská dílna a půjčovna kol

  • Krejčovství

  • Výroba vonných svící

  • Pekárna a cukrárna

  • Vitráže Jitka

  • Kovářství

bernard-betlemy-2010-032-wbernard-remesla-1statek bernard-remesla 2







Statek Bernard Vám rovněž může nabídnout Návštěvnický prohlídkový okruh, při němž se s průvodcem podíváte do zemědělské expozice, kde se dozvíte, jak se dříve zpracovávalo mléko, obilí a mouka, probíhala zabijačka, uvidíte starodávnou mlátičku v pohybu nebo si budete moci zkusit vymlátit obilí pomocí cepu. Chloubou expozice ve stodole je sbírka historických kočárů. Ve druhé části se podíváte do muzea, které je zaměřeno na téma „život na venkově”, ale pokochat se budete moci i sbírkou historických motocyklů. V třetí části, která je nazvaná „pocta řemeslům”, uvidíte mistrovské artefakty, které byly vyrobeny tradičními postupy našich předků. Určitě Vás zaujme pohyblivý model hamru, nevšedně zpracovaná ukázka výroby železa nebo možnost si vyzkoušet brnění. Dozvíte se tajemství výroby porcelánu, které se Číňanům dařilo před ostatním světem skrývat více jak 2.000 let.

Udělejte si výlet, na který budete dlouho vzpomínat a kam se určitě budete rádi vracet.


Ekocentrum seznamuje návštěvníky s přírodou kolem nás

Nové Ekocentrum se zaměřením na přírodu a environmentální výchovu otevřel během letní sezóny statek Bernard v Královském Poříčí na Sokolovsku. Návštěvníci do něj mohou nahlédnout zcela zdarma, a to každý den kromě pondělků v době od 10 do 18 hodin. Hlavním motivem Ekocentra jsou stromy a obiloviny. Nakolik je lidé znají, se dozvědí, pokud vyplní předložený test.

„Je to poznávačka stromů a všeho, co se pěstuje na polích. Určovat druhy dřevin lze nejen podle obrázků, ale také hmatem. Pro větší názornost tu máme vzorky šišek, listů a dokonce celé špalky menších i statnějších stromů,“ uvedl jednatel statku Bernard Miroslav Makovička.

Ekocentrum je další atrakce, která svojí povahou vhodně zapadá do konceptu statku. „Všechno se tu točí kolem přírody, lidských dovedností a vzdělávání. V řemeslných dílnách si návštěvníci zkoušejí práci se dřevem a s dalšími přírodními materiály. Dále tu máme včelařské středisko a zookoutek plný zvířat. Proto si myslíme, že Ekocentrum se k našemu tématu skvěle hodí. Děti i dospělí se tu dozvědí spoustu zajímavostí o přírodě kolem nás a navíc se při tom dobře pobaví,“ prohlásil jednatel.

Tisková zpráva z 11. září 2013


Další informace naleznete na webových stránkách:
www.statek-bernard.cz
, z nichž byly rovněž čerpány podklady pro tuto pozvánku.




Tipy na výlet

Kategorie: Kam na výlet

Rabštejn nad Střelou

Bývalo to údajně nejmenší město v české republice, o svůj titul sice přišlo, ovšem vůbec nic neztratilo ze svého kouzla

 

kladska-1Kladská

Musím se přiznat, že tohle je místo, které mám moc rád,  Kladská je moje srdeční záležitost, je kouzelná v každém ročním období. Je zde klid, úžasné stromy a v neposlední řadě zde dobře vaří.

 

 

 

 

loket-hrad-2Loket

Historie města sahá do 12. století, kdy zde byl založen královský hrad, vypínající se na kamenném ostrohu nad řekou. Loket býval důležitým královským městem.

 

 

Statek Bernard

v Královském Poříčí u Sokolova nabízí řemeslné dílny, Zábavně naučné centrum řeky Ohře, zemědělskou expozici, Ekocentrum a další zajímavé expozice.

 

kapucinsky_klasterKapucínský klášter

s kostelem sv. Antonína Paduánského v Sokolově byl založen v období masového zakládání kapucínských klášterů v Čechách v 17. století. V současné době je velice citlivě zrestaurován a konají se zde pravidelně koncerty a výstavy.

 

andelska-horaAndělská hora

Obec a hrad Andělská hora se nachází asi 8 km od Karlových Varů směrem na Prahu. Pro mne se v souvislosti s hradem Andělská hora vždy vynoří vzpomínky na kultovní film Balada pro banditu, který zde natočil v roce 1978 režisér Vladimír Sýs a v němž hráli M. Donutil, I. Bittová. Vychutnejte si překrásný kruhovitý výhledem do kraje.

 

 

pohled-z-vysky-na-kruzitkoKrajinná výstava v Chebu 2013

Po 7 letech se konala na pravém břehu řeky Ohře další krajinná výstava. Díky sporovnímu areálu na protějším břehu se toto místo stalo nádherným místem pro aktivní odpočinek.

 

Kosí potok

Nemám bohužel žádné obrázky, otištěné podklady jsou z Klubu českých turistů, jednou se tam určitě vypravím.

Zámek a hrad Bečov

Zvu vás na návštěvu malebného městečka Bečov nad Teplou, kde je hlavním turistickým lákadlem gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek. Ovšem největší pozornost poutá relikviář sv. Maura, který byl objeven v roce 1985 po velice napínavém a dlouhém pátrání.

 

 

ibenicni-vrch-1Šibeniční vrch v Bečově

Cesta na Šibeniční vrch je poučná, dozvíte se mnoho věcí o způsobech vykonávání trestů, projdete se příjemnou krajinou, uvidíte Bečov z jiných pohledů.

 

 

 

 

enich-a-nevestaSvatošské skály

Zkamenělý svatební průvod, hopací most, krásná scenerie kolem řeky Ohře, to vše nám přináší výlet na “Svatošky”. Na fotografii je ženich a nevěsta, povšimněte si snítky v ženichově klopě.

 

 

 

 

zamek-cervena-lhotaPark miniatur u M. Lázní.

Vydejte se do světa ve kterém si budete na chvilku připadat jako obři, poznejte v jeden den více než 50 českých pamětihodností.

 

 

linhart-03Areál svatý Linhart u K. Varů

slouží od roku 2013 jako výukové středisko Lázeňských lesů Karlovy Vary,v těsné blízkosti je Obora a zbytky kostela sv. Linharta, prapočátek později slavného města Karlovy Vary.

 

 

stallburgLázně Kyselka

čeká znovuzrození. Po letech chátrání je tu naděje, že je zase uvidíme v bývalé kráse, přesto i dnes stojí zato se do Kyselky vypravit.

 

 

 

 

 

radosovsky-most-2Radošovský most přes řeku Ohři

Zkáza Radošovského mostu měla přinést konec světa, ovšem ačkoli most byl zničen mnohokrát, konec světa nenastal a my se můžeme znovu obdivovat jeho znovuobnovené kráse.

 

 

Rozhledny a vyhlídky – dobré tipy na výlet

 

Prasečí chřipka

Kategorie: Tiskové zprávy

Prasečí chřipka

Překlad emailu z angličtiny, jak se bránit prasečí chřipce. Jsou to jednoduché věci, které může dělat každý. Zároveň se zdá, že prasečí chřipka nemá přirozený původ a že je součástí velkého byznysu, včetně politického, a že vakcína nejen že nemusí být účinná, ale že může být dokonce nebezpečná. Tak tedy ten návod: Dr. Vinay Goyal, specialista v oboru, říká: Jedinými místy vstupu (viru do organizmu) jsou nosní dírky a ústa/krk. Při takovéto globální epidemii je téměř nemožné vyhnout se styku s virem H1N1 navzdory veškeré obezřetnosti. Kontakt s virem není takovým problém em, jako je jeho šíření. Dokud jste ještě zdrávi a neprojevují se symptomy infekce virem H1 N1, abyste zabránili jeho šíření, zhoršení symptomů a rozvinutí sekundární infekce, existují jednoduché kroky, které můžete provádět, a které nejsou dostatečně v oficiální komunikaci vyzdviženy (namísto soustředění se na zásobení vakcínami):


1. časté mytí rukou


2. “ruce pryč z obličeje” – odolejte pokušení dotýkat se jakékoli části obličeje (pokud nechcete jíst, mýt se, atd.)


3. kloktejte 2x denně teplou slanou vodou (používejte Listerin, pokud nedůvěřujete slané vodě). Viru H1N1 to trvá přibližně 2-3 dny po první infekci v krku nebo nosních dutinách, aby se šířil a ukázaly se charakteristické symptomy. Jednoduché kloktání zabraňuje šíření viru. Svým způsobem má kloktání slanou vodou stejný efekt na zdravého jedince, jako má vakcína na infikovaného. Nepodceňte tento jednoduchý, levný a mocný preventivní způsob.


4. tak jako v bodu 3, čistěte si nosní dírky teplou slanou vodou alespoň 1x denně. Ne každý umí tyto velice vhodné jogové praktiky čistit si nosní dutiny, ale pořádně se 1x za den vysmrkat a vyčistit nosní dírky tampónky namočenými v teplé slané vodě, je velice účinné při snižování počtu onemocnělých.


5. posilujte imunitu potravinami bohatými na vitamín C. Pokud je musíte nahradit tabletami, ujistěte se, že obsahují zinek, který napomáhá vstřebávání vitamínu C.


6. pijte tolik teplých nápojů, kolik jen můžete – čaj, kávu, atd. pití teplých nápojů má stejný účinek jako kloktání, ale v opačném směru. Vymývají šířící se virus z krku do žaludku, kde nemůže virus přežít, šířit se, ani nijak škodit.


Rozšiřujte tento návod, nikdy nevíte, kdo může díky tomu zůstat naživu …

Club Imperial

Club Imperial_ logoCLUB IMPERIAL Karlovy Vary

 

 

 

Libušina 1212/18
Karlovy Vary 360 01

rezervace na tel. čísle: 353 203 761

 

www.spa-hotel-imperial.cz

pořady začínají ve 20.30 hodin, pokud není uvedeno jinak

 

Program karlovarského Clubu Imperial, kde se pravidelně konají jazzové večery



 

 

Žákovské parlamenty

Kategorie: Tiskové zprávy

Žákovské parlamenty


ŠKOLA PRO DEMOKRACII: DĚTI DISKUTOVALY S POLITIKY

26. 11. 2014 | tisková zpráva | CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s.

PRAHA (Senát PČR; 24. 11. 2014) – Zástupci 16 žákovských parlamentů se sešli na půdě Senátu, aby veřejnosti představili své nejúspěšnější projekty. 4. ročník slavnostní události „Škola pro demokracii“ se zúčastnili také politici (J. Pospíšil, H. Langšádlová, N. Nováková, J. Jermář), kteří v průběhu programu diskutovali se žáky. Předmětem diskuse bylo nejen občanské vzdělávání, ale i reakce na vystupování prezidenta Miloše Zemana.

Kromě prezentace žákovských projektů a diskuse mezi politiky a žáky byla cílem setkání i podpora občanského vzdělávání a demokracie jako takové. „Já osobně považuji činnost žákovských parlamentů i organizátorů této akce za nesmírně důležitou, jelikož demokracie je hlavně o silné skupině aktivních občanů, kteří, jak vidno, díky vám dorůstají“, řekl europoslanec Jiří Pospíšil. Do programu „Škola pro demokracii“ se od ledna 2014 mohou přihlásit zdarma všechny školy a deklarovat tak, že zapojování žáků do života školy a podpora žákovských parlamentů jsou pro danou školu důležité.

Všichni přítomní vyhlašovali ve svých kategoriích nejinspirativnější projekty:

  1. Cena za nejhezčí prezentaci: ZŠ Šrámkova, Opava
    Cena žáků za nejzajímavější projekt:
    ZŠ Zákupy (projekt Škola v obci)
    Cena učitelů za nejpřínosnější projekt:
    ZŠ Ruská, Litvínov (projekt Naše škola)

  1. Cena CEDU – Centra pro demokratické učení, o. p. s.: ZŠ T. G. Masaryka, Blatná (projekt Žákovská samospráva

V diskusi se pak žáci ptali, co senátora Jaromíra Jermáře přivedlo do politiky: „Politika proměňuje náš život a díky vztahu k první republice a tradici demokracie jsem si po listopadu 89 říkal, že je na co navázat.“

Poslankyně Heleny Langšádlové pak mimo jiné na to, jakým způsobem chce podpořit žákovské parlamenty: „Demokracie je dlouhodobý proces například Německo po nešťastných událostech po druhé světové válce vynakládá obrovské prostředky pro udržení a posílení demokracie. Finanční prostředky státu by měli jít na podporu organizací jako CEDU, přičemž důležitou roli při šíření občanského vzdělávání mají i veřejnoprávní média.“

Paní poslankyně Nina Nováková pak odpovídala i na rozruch budící dotazy směřující k prezidentu Miloši Zemanovi. Děti zajímalo, co ony samy mohou dělat, pokud nesouhlasí s tím, jak prezident reprezentuje naši zemi: „Pan prezident svými provokacemi ukazuje horší „já“ naší společnosti – vy můžete naopak posilovat lepší „já“ naší společnosti projevením svých názorů a svou aktivitou.“

Odkazy na uveřejněné zprávy o akci v médiích:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10498629597-zpravy-v-10 (čas 16:30)

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10253066674-zpravy-ve-12/214411012001124 (čas 6:10)

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/214411058061124 (čas 52:00)

http://www.barrandov.tv/video/26453-nase-zpravy-24-11-2014 (čas 17:01)

 

Ostatní informace:
Co je vlastně program „Škola pro demokracii“?

Škola pro demokracii je celonárodně platný titul. Titul náleží školám, které napomáhají aktivnímu zapojování žáků do života školy a jejího nejbližšího okolí. Zapojení žáků, učitelů i rodičů do života školy a do rozhodování o záležitostech, které se jich týkají, vede k formování školního společenství, což je provázeno posílením dobrých vztahů a zlepšením vzdělávacích výsledků. Zážitek přináležitosti ke společenství posiluje pocit odpovědnosti, podněcuje aktivitu, upevňuje vzájemný respekt a důvěru a zejména posiluje kvalitu budoucí demokracie v naší zemi.


Konkrétně pak žáci skrze žákovský parlament ve škole mapují svou školu v 8 různých oblastech a hledají řešení, jak některé věci, které by chtěli mít jinak, změnit. Činí tak svou vlastní aktivitou a o svých řešeních pak dávají ostatním školám vědět přes web www.skolaprodemokracii.cz, čímž dochází i ke vzájemné inspiraci mezi školami.


CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s.

Pořadatelem akce „Škola pro demokracii“ v Senátu je CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s. – celorepublikově působící partner základních škol se zaměřením na vzdělávání pedagogů a žáků. Ukazujeme, jak formou žákovských parlamentů zapojovat žáky do života školy, a rozvíjet tak odpovědnost a schopnost se občansky angažovat.

Školám nabízíme podporu skrze vzdělávací materiály, semináře pro učitele, prožitkové kurzy pro žáky, činnost konzultačních center, které působí v každém kraji ČR a právě přes program „Škola pro demokracii“

 

 

Kontakty:

CEDU – Centrum pro demokratické učení, o.p.s.

Kosárkovo nábřeží 2,118 00 Praha 1, IČO: 02493799

Eliška Bucvanová, e-mail: eliska.bucvanova@cedu.cz, GSM: 603 428 487, www.skolaprodemokracii.cz

Tomáš Hazlbauer, tomas.hazlbauer@cedu.cz, 606 103 113, www.cedu.cz; www.zakovskeparlamenty.cz

Ukazujeme dětem, jak přijímat odpovědnost a jak se stát opravdovými občany.“


Tisková zpráva z 19. 12. 2012

PRAHA – Po třech letech spolupráce mezi lektory a učiteli ze 13 základních škol, kteří společně usilovali o perfektní práci žákovské samosprávy v každém kraji ČR, se začnou výsledky šířit i do ostatních škol v republice. V každém regionu (tedy blíže školám) vznikne Konzultační centrum pro práci se žákovskými parlamenty, které bude nabízet metodické materiály, akreditované semináře a především možnosti exkurzí, při kterých se návštěvníci budou moci podívat na zasedání funkčního parlamentu a sdílet zkušenosti s pedagogy. Termíny slavnostních zahájení fungování jednotlivých center, na kterých návštěvníci mohou získat nové metodiky zdarma, je možno najít níže v přehledné tabulce.


Žáci se o tom, jak být dobrým občanem mohou učit, avšak snazší i efektivnější je principy participační demokracie přímo zažívat ve škole. Občanské kompetence si mohou žáci osvojovat nejsnáze skrze činnost žákovských samospráv, kde se z nich nestávají, jak se někteří mylně domnívají, malí vychytralí politici, ale spíš zodpovědní občané.  V české republice má více jak 60% základních škol žákovský parlament či podobnou formu žákovské samosprávy, ale většina těchto parlamentů funguje jen formálně (neřeší podněty a náměty žáků, nemohou se reálně podílet na chodu školy nebo je silně a direktivně vedou dospělí a ne žáci).

V rámci projektu „Model respektujícího žákovského parlamentu“ byla spolupráce škol a CEDU dovršena vznikem Konzultačních center. Co je tedy Konzultační centrum, co nabízí a za co – jak vlastně funguje?

Konzultační centrum sídlí vždy na jedné základní škole v každém kraji ČR a je společným úsilím té které školy a Centra pro demokratické učení (CEDU). Není institucí ani právním subjektem, je snahou škol a CEDU pomáhat dalším školám v regionech při práci se žákovskými parlamenty.

Nabízí všem zájemcům především možnost navštívit školu a čerpat inspiraci z praxe zkušenějších škol. Každý z parlamentů (učitelů i žáků) v konzultačních centrech je samozřejmě sice na jiné úrovni, ale všechny mají co nabídnout a mnoho z nich je excelentní úrovni (dokládá to i názor Britské organizace Involver). Dále nabízí metodické materiály jak pro koordinátory žákovských parlamentů, tak pro třídní učitele a učitele občanské výchovy, ale i zápisníky pro členy parlamentu. Nebude-li ani toto stačit, je možné v konzultačním centrum uspořádat akreditovaný seminář, uspořádat školení pro sborovnu každé školy či prožitkový kurz pro žáky, nebo požádat o individuální podporu formou mentoringu a koučování.

Ceny se odvíjejí od toho, co učitelé budou chtít. To nejcennější – čerpání inspirace a praktická zkušenost škol je zdarma. Stejně tak jedinečné metodiky pro koordinátory parlamentů a zápisníky pro žáky se budou při otevírání Konzultačního centra rozdávat zdarma . Další materiály, vzdělávací semináře, prožitkové kurzy a individuální podpora jsou plně zpoplatněny (osmihodinové semináře za 1500Kč).

Fungování každého centra bude vždy založeno na stejných základech (praxe škol, metodické materiály, odborná školení), ale v každém kraji bude vždy fungovat podle možností té které školy, která je konzultačním centrem a na konkrétní poptávce v každém kraji.

Určitě se vyplatí se zúčastnit i otevření Konzultačních center (termíny a místa níže), jelikož na nich budete moci zdarma získat metodické materiály, absolvovat workshop a hlavně si osahat, jak právě ve vašem kraji bude centrum fungovat a zda vám má co nabídnout.


Centrum pro demokratické učení (CEDU)

CEDU se čtvrtým rokem systematicky věnuje metodické a vzdělávací podpoře výchovy k občanství na českých školách (CEDU je vzdělávací sekcí GEMINI, o. s.).  Náš tým lektorů je sestaven jak z aktivních pedagogů, tak z metodiků, kteří PedF UK či FF vystudovali. V posledních letech se specializujeme na žákovské parlamenty a všechny jejich odnože (školní parlament, žákovská rada, studentská rada…), práci v třídnických hodinách, rozvoj demokracie ve škole skrze průřezové téma Výchova demokratického občana.

Ve všech krajích ČR pořádáme:

  • vzdělávací semináře a workshopy pro učitele ZŠ a SŠ
  • prožitkové kurzy pro žáky ZŠ a SŠ (adaptační i na míru členům parlamentu)
  • skupinové supervize
  • individuální mentoring a koučing
  • odborné konzultace

Dlouhodobě spolupracujeme se ZŠ Kunratice a FZŠ Táborská (koordinace tamějších parlamentů a výuka) a v rámci našich projektů v roce 2011 intenzivně spolupracujeme s dalšími více jak 20 školami ze všech 13 krajů ČR.


Model respektujícího žákovského parlamentu

Cílem projektu je zavést na ZŠ efektivně fungující žákovský parlament, který cíleně a záměrně vychovává žáky ke vzájemné toleranci a respektu, k obraně lidských práv a k mezikulturní citlivosti a vede k podpoře integrace sociokulturních menšin do života školy.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Loket

Kategorie: Výlety

loketMěsto Loket

vzniklo kolem roku 1240 za vlády krále Václava I. na ostrohu sevřeném ohybem řeky Ohře. Opevněné město s hradem mnozí nazývali „klíčem ku Království českému“. Loket střežil české území již na počátku 13. století kdy na místě dnešního hradu stála  pevnost, která chránila české pohraničí před průnikem německých záborových úředníků, kteří kolonizovali tuto oblast. Hrad sehrál důležitou roli při mnoha jednáních a bojích. Otec vlasti, Karel IV., zařadil Loket po boku Karlštejna mezi sídla, která nesmějí být české koruně nikdy zcizena.

Loket-věžMohutný hrad na skále nad řekou Ohří se v minulosti stal několikrát dočasným sídlem členů královského rodu. Navštívil jej král Jan Lucemburský, v roce 1319 se sem uchýlila jeho manželka Eliška Přemyslovna s kralevicem Václavem – mladým Karlem IV., který tu byl po dva měsíce podle otcova rozkazu uvězněn. V roce 1337 udělil král Lokti práva jako jiným královským městům. Také dospělý Karel IV. sem často jezdil a využíval zdejší královskou oboru. Pohromou pro město byla třicetiletá válka, po níž nastal pozvolný úpadek Lokte. Souviselo to s celkovým úpadkem Loketského kraje.

loket-hrad-1Hrad Loket ztratil svůj význam a byl využíván jako trestnice a vězení. Probíhaly necitlivé přestavby a roku 1810 dokonce došlo ke zboření starého hradního románského paláce. V roce 1950 bylo historické jádro města Lokte s hradem prohlášeno za městskou památkovou rezervaci a v devadesátých letech byl hrad předán městu, které jej nadále zvelebuje a pořádá na hradě a v jeho okolí mnoho akcí.

loket-morovy-sloupLoket to však není jen hrad, ale i nádherné náměstí s raně barokní radnicí, kostel svatého Václava u přístupové cestě k hradu, kouzelné procházky podél řeky Ohře, kde můžeme obdivovat městečko s hradem ze všech stran, přírodní amfiteátr, který byl zbudován na konci čtyřicátých let 20. století a svou polohou na břehu řeky Ohře proti dominantě loketského hradu se stal jednou z nejatraktivnějších přírodních divadelních scén nejen v Čechách a v neposlední řadě je to zdejší motokrosová trať, na které se pořádají závody mistrovství světa.

Podél řeky Ohře vede turistická cesta, vhodná i pro cyklisty, která směřuje ke Svatošským skalám a dále do Doubí. Po půlhodiněpohodlné chůze dojdete na rozcestí U štoly, kde se již od 14. století těžila cínová ruda. O 500 metrů dále je podzemní pramen Horčička.

loket-cesta-od-hraduloket-cesta-od-hradu-2loket-hrad-3loket-socha-nad-rekou

 

 

 

 

 

 

 

Historie přírodního divadla v Lokti

prirodni-divadlo-loketPřírodní amfiteátr v Lokti byl zbudován na konci čtyřicátých let 20. století a svou polohou na břehu řeky Ohře proti dominantě loketského hradu se ihned stal jednou z nejatraktivnějších přírodních divadelních scén nejen v Čechách, ale i v evropském měřítku. Tehdejší kapacita až 6.000 míst a světový repertoár v provedení předních operních scén včetně Národního divadla v Praze se staly v prvních letech magnetem pro širokou návštěvnickou obec. Dnes je přírodní amfiteátr místem celé řady koncertů a dalších kulturních událostí.

loket-prirodni-divadlo-3loket-prirodni-divadlo-2

 

 

 

 

 

 

Město Loket – poloha na Mapy.cz

 

Vánoce a Ježíšek

Kategorie: Tiskové zprávy

Vánoce a (pro nás) Ježíšek

Jmenovala se Virginie O’Hanlonová a žila v New Yorku. Jednoho prosincového dne roku 1897 napsala deníku Sun následující čtenářský dopis:

“Je mi osm let. Někteří z mých přátel říkají, že žádný Santa Claus neexistuje. Táta tvrdí, že Sun vždycky píše pravdu. Řekněte mi tedy, prosím: Chodí Santa Claus?”

V redakci z toho nejprve zavládly rozpaky. Pak ale šéfredaktor Francis Church rozhodl, že důvěru malé čtenářky ve vševědoucnost a pravdomluvnost medií nelze zklamat. A pokládal záležitost za tak závažnou, že osmileté Virginii odpověděl osobně – a to na titulní stránce Sunu:

 

Odpověď šéfredaktora

„Milá Virginie, Tvoji malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami vidí; věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým rozumem. Všechen lidský duch je malý, ať náleží dospělému nebo dítěti. Ve vesmíru se ztrácí jako maličký hmyz. Takový mravenčí rozum nepostačuje, abychom postihli a pochopili celou pravdu.” A pokračoval: „Ano, Virginie, Santa Claus existuje. Existuje stejně jistě jako láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santa Clause! To bychom neměli ani Virginii, ani víru, ani poezii – nic z toho, co život činí snesitelným. Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které prozařuje svět, by muselo uhasnout. Santa Claus existuje, protože jinak bys nemohla věřit ani svým pohádkám. Jistě, mohla bys požádat tatínka, aby na Štědrý večer vyslal lidi, kteří by Santa Clause chytili. Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo? Žádný člověk ho nevidí jen tak. To nedokazuje vůbec nic. Nejdůležitější věci zůstávají mnohdy skryty našim zrakům. Například víly, které tančí v měsíčním svitu na paloučku. A přesto existují.

Cokoliv vidíš, nikdy nespatříš všechno. Můžeš rozlomit kaleidoskop a hledat nejkrásnější barevné útvary. Najdeš pár pestrých střepin, nic víc. Proč? Protože skutečný svět je zahalen závojem, který ani žádné násilí nedokáže protrhnout. Poodhrnout ten závoj může pouze víra a poezie a láska. Potom najednou spatříme všechnu krásu a nádheru za ním. Je to také pravda?, zeptáš se asi. Ano, Virginie, je, a nic na tomto světě není pravdivější a trvalejší. Santa Claus žije, a bude žít věčně. Ještě tu bude za desetkrát deset tisíc let, aby potěšil děti jako jsi Ty a naplnil radostí každé otevřené srdce. Veselé vánoce, Virginie, Ti přeje Tvůj Francis Church.”

 

Deník Sun výměnu dopisů zveřejňoval 54 Let

Výměna dopisů mezi osmiletou Virginií a šéfredaktorem Churchem se odehrála v prosinci 1897. Deník Sun ji uveřejňoval od té doby každým rokem znovu v předvánočním týdnu na titulní stránce, ještě dlouho po smrti Francise Churche i Virginie O’Hanlonové. Činil tak 54 let, až do roku 1950, kdy zanikl. A tehdy převzaly tuto tradici četné angloamerické i jiné noviny a časopisy po celém světě. Všechny přetiskují oba dopisy – dávnou dětskou otázku a nadčasově moudrou, úsměvnou odpověď – opět i letos.

Stoletá štafeta je tak předávána dalším a dalším generacím. Nese tiché poselství naděje i do našich časů, poznamenaných zlobou a chvatem, vražedným sobectvím, popřením všech hodnot. Přejme tomuto poselství – slovy dávno mrtvého amerického novináře Francise Churche – aby nikdy nezaniklo a zaznívalo na světě lidí ještě za desetkrát deset tisíc let.

 

“Nikdy se člověk netěší z něčeho tak, jako se těšil na něco.”
Citát amerického spisovatele O. Herryho

Přeji Vám hezké Vánoce a hodně štěstí po celý rok, pusťte si nádherné koledy.

 

Smítka


Dráha Kateřina

Kategorie: Akce

Dráha Kateřina opět jede

Jízdy Muzejní úzkolejné dráhy Kateřina se v sezóně 2015 konají od 10 hodin ve dnech

1., 2. a 8. května

20. a 21. června

4., 5., 6., 18. a 19. července

15. a 16. srpna

20. a 21. září.


drazka-katerina

Jak se dostanete ke Kateřině:

vlakem: u železniční stanice Nový Drahov na trati č. 146 Cheb – Luby u Chebu

autem: odbočka ve vsi Nový Drahov na silnici Skalná – Třebeň, ukazatel Soos


[CNW:Counter]

Vyhlídka Karla IV.

Kategorie: Výlety

Vyhlídka Karla IV.

vyhlidka-karla-ivHamerský vrch (dnes Jižní vrch) vysoký 514 m, nad jižním okrajem města Karlovy Vary, obtékaný ze tří stran říčkou Teplá, byl již na počátku sedmdesátých let 19. století uváděný jako vyhlídkové místo hojně navštěvované lázeňskými hosty. Roku 1874 byl vrch karlovarskou městskou radou přejmenován na Výšinu císaře Františka Josefa a během roku 1876 nechalo město na výšině postavit nákladem 6 492 zlatých nejstarší karlovarskou rozhlednu, pseudogotickou zděnou vyhlídkovou věž pojmenovanou Franz Josefs Höhe na počest císaře Františka Josefa I., která byla kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu. Nová rozhledna Františka Josefa, byla zpřístupněna v lázeňské sezoně roku 1877. Po roce 1945 byla přejmenována na Vyhlídku Karla IV., dnes se lidově nazývá Karlova vyhlídka. Vyhlídka návštěvníkovi nabízí dva vyhlídkové ochozy, které jsou lemovány cimbuřím z pískovce. Z obou ochozů se naskýtá překrásný výhled na centrum Karlových Varů s Krušnými horami a Klínovcem na obzoru a do údolí říčky Teplé směrem k Březové. Při dobré viditelnosti je z části otevřený pohled na Krásenský vrch s rozhlednou.

vyhlidka-karla-iv-detail-vezeNa druhý ochoz vyhlídky vede 79 točitých schodů, vyhlídka je přístupná zdarma, celoročně a je vlastně jedinou z karlovarských vyhlídek, na kterou se můžete vypravit kdykoli. Rozhledna byla opravována v roce 1982 a další rekonstrukcí prošla počátkem devadesátých let 20. století. Vlivem povětrnostních podmínek se však postupně zhoršoval technický stav vyhlídky a proto v roce 2001 přistoupil vlastník vyhlídky, město Karlovy Vary, k celkové rekonstrukci. Během rekonstrukce bylo nově vyspárováno zdivo věže, položena nová dlažba z betonových dlaždic, nově omítnuty vnitřní i vnější fasády. Rekonstrukční práce byly dokončeny v říjnu 2001. Náklady na celkovou rekonstrukci vyhlídkové stavby se tehdy vyšplhaly na 2 miliony Kč. Vyhlídka Karla IV. dnes tvoří jednu z dominant města Karlovy Vary.

pohled-z-vyhlidky-karla-ivNejsnazší cesta k vyhlídce je lanovkou na Dianu, ale vystoupit už na mezistanici Jelení skok. Od stanice se dáte po žluté turistické značce, není to více než jeden km. Žlutá značka vede Chopinovou cestou kolem rozhledny dále směrem k Poštovnímu dvoru. Další možností je jít od dolní stanice lanové dráhy po modré značce, která později naváže na žlutou. Stoupání do svahu není pro běžné turisty žádný problém.


Vyhlídka Karla IV. – poloha na Mapy.cz

Obnova hradu Bečov

Kategorie: Tiskové zprávy

TISKOVÁ ZPRÁVA

Praha, 10. 12. 2012

Vyhlášení výsledků architektonické soutěže
o návrh na obnovu hradu Bečov

Architektonická soutěž Národního památkového ústavu o návrh na koncepční a celkové řešení záchrany a využití dosud nepřístupné části areálu horního hradu Státního hradu a zámku v Bečově nad Teplou zná svého vítěze.


Architektonická soutěž o návrh proběhla v rámci projektu „Bečov nad Teplou – příkladná obnova hradu a přilehlých objektů pro prezentaci památkové péče formou vzdělávacích programů“,  jehož cílem je nejen příkladná památková obnova a zpřístupnění hradu, ale také vlastní proces realizace. Státní hrady a zámky ve správě NPÚ jsou totiž ideálními modelovými pracovišti, na kterých je možné aplikovat a experimentálně ověřovat postupy a procesy nejvyšší možné odborné úrovně. Z tohoto důvodu byla jako způsob výběru nejvhodnějšího zhotovitele projektové dokumentace zvolena architektonická soutěž o návrh.


Soutěž byla oznámena 29. června 2012, termín odevzdání soutěžních návrhů byl 11. září 2012. Doručeno bylo celkem 16 soutěžních návrhů, 6 z nich bylo z důvodu závažného porušení soutěžních podmínek vyřazeno. Do užšího hodnocení tak postoupilo celkem 10 soutěžních návrhů.


tiskova-konference-vyhlaseni-vysledku-souteze-praha-10-12-2012-foto-k-rozinkovaPorota složená z odborníků Národního památkového ústavu, Ministerstva kultury ČR i nezávislých specialistů zasedala 22. října 2012. Posuzována byla především komplexní architektonická kvalita návrhů, prokazatelné naplnění principů současné ochrany památek a respektu k autenticitě, ale také ekonomická a realizační přiměřenost zvoleného řešení v kontextu Národní kulturní památky i zohlednění provozně bezpečnostních parametrů.

Na základě těchto hodnotících kritérií porota rozhodla o výběru nejvhodnějšího návrhu, dle § 106 odst. 9 ZVZ, takto:

autor-vitezneho-navrhu-arch-m-cikan-atelier-mca-s-r-o-foto-petr-skalaZadavatel jako nejvhodnější vybírá soutěžní návrh evidovaný pod pořadovým číslem 2,  který podal MCA atelier  s.r.o, IČO 27418634, Dykova 1, 101 00 Praha 10.




Podrobné informace k projektu obnovy hradu Bečov jsou dostupné na webu http://www.castlebecov.eu, kde lze sledovat aktuální stav probíhající obnovy, a v oddílu „ke stažení“ je možné získat také digitalizovanou publikaci Hrad Bečov – projekt konzervace a prezentace.

V rámci popularizace projektu bude od 16. ledna do 17. února 2013 v prostorách Národního technického muzea realizována unikátní společná výstava NPU a NTM, která kromě soutěžních návrhů představí také nerealizované návrhy význačných českých architektů 19. a 20. století.

Záchrana a obnova Státního hradu a zámku Bečov bude ukončena v roce 2015 celkovým zpřístupněním celého areálu.

Státní hrad a zámek Bečov
Zámecký a hradní areál v Bečově nad Teplou tvoří svým dochovaným středověkým hradem pánů z Oseka z počátku 14. století, upraveným renesančním palácem Pluhovským a barokním zámkem Questenberků z 18. století unikátní architektonický celek. V roce 1985 byl pod podlahou hradní kaple za dramatických okolností objeven relikviář sv. Maura – mimořádná románská zlatnická památka z počátku 13. století, kterou odborníci řadí svým významem hned za české korunovační klenoty. Právě relikviáři sv. Maura a jeho náročné restaurátorské záchraně je věnována expozice v prostorách zámku. Do roku 2015 je plánováno také zpřístupnění prostor výjimečně autentického, středověkého horního hradu, včetně jeho okolí.

Národní památkový ústav a památky v jeho správě

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR.  Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče v České republice plní NPÚ také povinnosti vyplývající ze správy více než stovky státních památek. Většina z nich je veřejnosti přístupná a z konvolutu památek přímo ve správě NPÚ je 7 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO: zámecký komplex Český Krumlov, zámek Litomyšl, zámek Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, zámky Valtice, Lednice a Janův Hrad v rámci Lednicko-valtického areálu, Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Národní památkový ústav v rámci zpřístupněných hradů a zámků pečuje také o cca tři čtvrtě miliónu sbírkových předmětů a pro zámecké i hradní areály jsou typické rovněž historické zahrady a parky.

Mimořádně významnou složku kulturního dědictví tvoří kostely, kláštery a další řeholní domy. V úplné nebo částečné správě Národního památkového ústavu jsou významné klášterní areály např. Plasy, Kladruby u Stříbra nebo Doksany. Nedílnou součástí kulturního dědictví je i vesnická lidová stavební tvorba (NPÚ spravuje památky lidové architektury Zbečno, Hamouzův statek, skanzeny Zubrnice,Vysočina a Příkazy), ale do nedávna i odmítané technické památky 19. a 20. století, které vtiskly našim městům a krajině nezaměnitelný ráz. NPÚ spravuje unikátní technickou NKP v Ostravě – Důl Michal. Další podrobnosti o instituci na www.npu.cz.


Kontakty:

Mgr. Dita Roubíčková, tiskový referát NPÚ, 257 010 207, 724 511 225, roubickova.dita@up.npu.cz

Mgr. Tomáš Wizovský, kastelán SHZ Bečov a koordinátor projektu příkladné obnovy, 353 999 394,

606 666 423 kastelan@zamek-becov.cz


Fotografie:

Tisková konference – vyhlášení výsledků soutěže Praha 10.12. 2012, foto K. Rozinková

Autor vítězného návrhu arch. M. Cikán, atelier MCA s.r.o., foto Petr Skála


Príhovor Víti Škorpila

Kategorie: Tiskové zprávy

Príhovor Víti Škorpila

 

Manětín

Kategorie: Kam na výlet

Manětín – barokní perla západních Čech

Manětínký zámek - pohled z parku 2Manětín, ležící 40 km severně od Plzně, nabízí neuvěřitelnou spoustu barokních památek na malé ploše. Patří k nim rozlehlý zámek, kostel sv. Jana Křtitele, náměstí se sochami ctností a sousoším Nejsvětější Trojice, cesta osazená sochami světců, kostel sv. Barbory.

Město Manětín je poprvé písemně zmíněno v roce 1169, kdy jej daroval král Vladislav I. rytířskému řádu johanitů. Ti zde žili v malé komendě, jak bylo nazýváno středověké sídlo rytířského řádu, až do roku 1420. V roce 1560 získali Manětínsko Hrobčičtí, kteří kolem roku 1600 původní středověkou tvrz přestavěli a rozšířili na renesanční zámek.

Rod Lažanských vlastnil Manětín více než 300 let

Do historie Manětína a matětínského zámku se významně zapsal rod Lažanských, který zde žil od poloviny 17. století až do konce 2. světové války. Manětínské panství jim patřilo více než 300 let. Za jejich vlády prožil Manětín období rozkvětu a prosperity. Lažanští patřili k pobělohorské šlechtě, byli orientováni na umění, měli kontakty s významnými umělci tehdejší doby, přátelili se s Karlem Škrétou, Bohuslavem Balbínem.

freska s původním projektem přestavby zámkuMezi osobnosti, které se nejvíce zasloužily o rozvoj města, patří hrabě Václav Josef Lažanský a zejména jeho manželka Marie Gabriela Lažanská, rozená Černínová. Ti nastartovali znovuzrození Manětína po obrovském požáru v roce 1712, při kterém vyhořelo centrum města s měšťanskými domy, škola, původní kostel i velká část zámku. Manželé dbali o obnovu města, přispěli na stavbu nových domů a zahájili radikální přestavbu zámku do barokní podoby dle projektu tyrolského architekta Tomáše Hafeneckera. Jeho původním záměrem byla osově souměrná, rozlehlá  jednopatrová stavba, tak jak ji můžeme spatřit vymalovanou na fresce vstupní haly. Tento záměr se však zcela nenaplnil, neboť z finančních důvodů zámek nebyl nikdy úplně dostavěn. Lažanští na zámek získali řadu vynikajících umělců. Sochaře Štěpána Borovce a Josefa Herschera, řezbáře Jana Brokofa, malíře Petra Brandla a Václava Dvořáka, hudebníky Jaroslava Plánického, jeho syna Antonína Josefa a další. Ti všichni přispěli svým uměním k jedinečnému obrazu Manětína.

Pohřbena se srdcem manžela v náruči

Hraběnka Marie Gabriela byla výjimečná osobnost. Vdávala se ve Vídni velice mladá (snad jí bylo pouze 12 let), její manžel byl o více než 20 let starší. Čtyři děti se jim narodily rychle po sobě a ještě než se narodilo poslední, tak její manžel zemřel a ona v necelých 20letech ovdověla. Byla však silná žena, rezignovala na další sňatek a všechny své síly věnovala obnově zámku, města a umělecké výzdobě. Právě díky jí vzniklo v Manětíně velké množství barokních památek, které dodnes obdivujeme. Když předala panství synovi Maxmiliánovi, přesunula se z Manětína do Prahy, kde žila v Lažanském paláci. Získala titul Okněžněná abatyše Ústavu šlechtičen v Praze u Svatých andělů, kde byla představenou. Tam prožila poslední léta svého života. Je pohřbena v kostele sv. Jana Křtitele. Její muž byl, jako významný státní úředník, pohřben v Praze na Strahově. Jeho srdce mu bylo vyňato, uschováno a po smrti Marie Gabriely vloženo do její náruče.

Kuriózní obrazy sloužících

Kostel sv. Jana KřtiteleNa severní zdi barokního zámku, blíže ke kostelu sv. Jana Křtitele, můžete spatřit obrazy tří dívčích postav – s knihou, s kružítkem a s bubnem, to jsou zbytky původní renesanční výzdoby. Po vstupu do zámku vás zaujme nově zrestaurovaná freska nad schodištěm, znázorňující původní projekt přestavby manětínského zámku. Ani ve středověku však nebyly vždy plány dodržovány, všimněte si, že na fresce má zámek tři věžičky, ovšem ve skutečnosti má o jednu věžičku méně. V zámku je unikátní sbírka 13obrazů zámeckého služebnictva, například Zámečtí úředníci při vybírání dávek, Pradleny, Zámecká kuchyně, Klíčnice, Číšníci a stolníci. Zobrazování služebnictva nebylo běžné, ve sbírkách jsou sice ojedinělé portréty sloužících, ovšem zde jde o ucelený soubor, ze kterého si můžeme udělat představu o životě tehdejší doby.

jídelní servis - svatební darUrčitě vás okouzlí kompletní jídelní servis, který v roce 1916 věnovala Ida Lažanská svému zaměstnanci – lesnímu Josefu Kocandovi jako svatební dar. Celý tento neporušený soubor s humornými lesnickými motivy nabídla v roce 2008 manětínskému zámku jeho vnučka. Na závěr prohlídky se projděte zámeckým parkem, který nabízí nádherné pohledy na zámek a příjemné osvěžení u fontán.

Zázračné Palládium

Kostel sv. Jana Křtitele, který je se zámkem spojený chodbou, byl přestavěn do dnešní podoby v vnitřek kostela sv. Jana Křtitele s obrazem Petra Brandla Křest Kristůvletech 1712 – 1717 podle projektu Tomáše Hafeneckera. Na jednoduchém hlavním oltáři je umístěn proslulý obraz Petra Brandla Křest Kristův. Na boční stěně kostela visí Manětínské palládium, které bylo přivezeno v roce 1700. Jde o uctívaný ochranitelský obraz, na kterém je Panna Marie s Ježíškem. Když v roce 1712 vypukl velký požár, běžel farář do kostela zachránit tělo Krista a chtěl odnést i Palládium, umístěné na faře. Ovšem nepodařilo se mu sundat ho ze stěny. Drželo jako přibité. Farář musel utéci před požárem, stačil však poprosit Pannu Marii aby místo uchránila. Fara byla po požáru naprosto neporušená. Rok poté dostala hraběnka i její synové neštovice, což byla velice nebezpečná nemoc. Farář přinesl obraz do zámku, modlil se u něj za uzdravení a doopravdy se všichni uzdravili.

Procházka po městečku

Sousoší Nejsvětější trojiceManětín je vlastně barokní galerie pod širým nebem. V městě je přes 30 barokních soch a sousoší. Ve středu náměstí stojí sousoší Nejsvětější trojice od Štěpána Borovce, které patří k jeho vrcholným dílům. Představuje žehnajícího Boha Otce po pravici s Ježíšem Kristem, nad nimiž se vznáší Duch Svatý v podobě holubice. Z teras na náměstí vzhlížejí k zámku 4 obecné a 3 křesťanské ctnosti, dílo sochaře Josefa Herschera. Představují Spravedlnost, Statečnost, Víru, Lásku, Naději, Opatrnost, Mírnost a Štěstěnu. Uprostřed stojící sousoší Láska, nazývané též Kolébka. Představuje mladou ženu obklopenou čtyřmi dětmi, údajně byla modelem sama hraběnka Marie Gabriela Lažanská a její děti.

Vysoká cesta Manětínská vede z náměstí ke kostelu sv. Barbory, který v současné době prochází rekonstrukcí. Cesta je osazena 14sochami světců z dílny Josefa Herschera. Zhotovení soch si objednávali Lažanští, dvořané nebo měšťané u příležitosti různých výročí, na ochranu před nemocemi či ze zbožnosti. Kostel byl postavený v roce 1697 na místě předchozího dřevěného kostela a svým zasvěcením patronce horníků pravděpodobně připomíná dávné dolování na Manětínsku.

Rod Lažanských dále pokračoval v rozvoji Manětínska. Otevřeli například továrnu na sukno, uvedli do provozu minerální hutě, začali s těžbou uhlí, provozovali pivovar. Po druhé světové válce bylo manětínské panství a zámek zestátněno. Zámek byl přidělen státním statkům a lesům, stal se sídlem ředitelství, byly v něm i byty zaměstnanců. Díky „Kruhu přátel Manětínska“ byla v zámku otevřena v roce 1959 expozice místního muzea, v roce 1988 byla zahájena obnova zámku. Od 1. ledna 2002 byl manětínský zámek s parkem vyhlášen za Národní kulturní památku.

Text a foto: Bohuslav Smítka

Poloha Manětína na Mapy.cz

Velikonoce

Kategorie: Zpravodajství

Velikonoce

zajicekCírkevní velikonoční svátky

vznikly převzetím židovského svátku Pesach, ale promítly se do nich i některé prastaré pohanské zvyky oslavující vítězství světla nad tmou a tepla nad zimou. Velikonoční svátky nemají pevně stanovené datum, řídí se lunárním kalendářem a hlavní velikonoční svátek připadá vždy na neděli po prvním jarním úplňku (tedy mezi 21.3. a 26.4.).


Velikonoční svátky (Pašijový týden) mají tyto názvy:

Květná neděle

Škaredá (nebo i Sazometná) středa

Zelený čtvrtek

Velký pátek

Bílá sobota

Boží hod velikonoční

Velikonoční pondělí


Květná neděle

Na květnou neděli se v kostele světily větvičky jehněd (kočiček) a vrby, pletly se z proutí pomlázky, které se nechaly posvětit. Posvěcené větvičky se odnášely domů a zavěšovaly se na kříž nebo na obrazy svatých, aby chránily před nemocemi. Někdy se polykaly jednotlivé kočičky jako léčivé pilulky, ale jednalo se pouze o pověru a většinou to špatně dopadlo.


Škaredá středa

Byla dnem úklidu, přípravy na hlavní svátky. Po zimě bylo nutno vymést kamna a komíny, přičemž po začernění obličeje sazemi měly zmizet pihy. Název Škaredá středa prý pochází od toho, že se Jidáš škaredil na Ježíše, proto se podle lidové pověry nesmí nikdo toho dne mračit, jinak by se škaredil po všechny středy v roce.


Zelený čtvrtek

Tento den vstávala rodina velice brzy, pomodlila se a pak se umyla rosou nebo vodou z pramene. Celý dům se pečlivě zametl a smetí se vyneslo na křižovatku, aby blechy netrefily zpátky. Pak se sel len nebo hrách, rozhodně se nemělo prát prádlo, protože se tím přitahovalo sucho. Název Zelený čtvrtek byl v Německu doložen již ve 12. století. Byl odvozen od barvy mešního roucha, jež se toho dne používalo. Tento den se měla v zájmu zdraví jíst jen zelená strava, například k obědu bylo naklíčené obilí, naklíčená čočka nebo hrách, zelí, pampeliškový nebo polníčkový salát, popřípadě “špenát” z kopřiv. Ten, kdo nechtěl být příliš zdráv, mohl si pochutnat na “jidáších” t.j. plackách pomazaných medem. Chudým se rozdávala oslazená ovesná kaše. Po obědě se již nepracovalo. V některých kostelech se konala zvláštní mše, komu se podařilo při posledním zvonění zacinkat penězi, ten jich měl po celý rok dostatek. Zvony zní tento den naposledy až do Bílé soboty a “odlétají do Říma”.


Velký pátek (Den ukřižování Krista)

Den, který patřil zázrakům a kdy země otvírala skryté poklady. Místo, kde byl uložen poklad, bylo označen mihotavým světélkem nebo svítícím kapradím. Kapradí utržené bílým šátkem se poctivému a skromnému člověku proměnilo ve zlato. Velký pátek byl dnem pracovního klidu, ale i půstu od masa. Byl to den k zamyšlení. Den, kdy byl ukřižován Ježíš a v kostelech začínaly mše v 15 hodin (t.j. hodina smrti Ježíše). Z domácnosti se tento den nemělo nic půjčovat, protože s takovýmito předměty se dalo čarovat. Nesmělo se prát ani prádlo, protože pradleny říkaly, že by ho máchaly v krvi Kristově.


Bílá sobota

Byla dnem, kdy se konaly poslední přípravy před Božím hodem. Ve všech ohništích se musel uhasit oheň. Před kostel hospodyňky nosily polínka, kněz polínka požehnal, každá z hospodyněk si vzala to své, odnesla ho domů a teprve tehdy mohla zažehnout požehnaným polínkem oheň. Pak se peklo a vařilo. Jídlo se ukládalo do komory, aby se uleželo.


Boží hod velikonoční (Neděle velikonoční)

– vzkříšení Ježíše Krista

V rámci tohoto svátku se provádělo svěcení velikonočních pokrmů – beránka (dříve masového a později z piškotového těsta), mazance, ale i vajec, chleba a vína. Typickým jídlem pro tento den byl mazanec a beránek. Mazanec byl upečen z kynutého těsta a symbolizoval slunce, popřípadě byl na něj ještě vyříznutý kříž a ten měl povzbuzovat plodnost. Podobný symbolický význam měly i velikonoční koláče a jejich výzdoba. Děvčata zdobila vajíčka, která byla chápána jako symbol plodnosti, zdobilo se zpočátku pouze barvou červenou (symbol Kristovy krve), později se začaly používat ostatní barvy. V kostelech se rozezněly opět zvony, které se vrátily z Říma.


Pondělí velikonoční

kluci-s-hrkadly-a-rehtackami-u-radosovskeho-mostuToho dne se odehrávala pomlázka, velikonoční hodování, mrskút. Zvyk je velice starého původu, stejně jako zdobení vajíček – kraslic. Při mrskání děvčat používali chlapci pomlázky (také dynovačky, mrskačky, šlehačky, binovačky, tatary), za mrskačku dostávali chlapci malovaná nebo jinak zdobená vajíčka. Stáří tohoto zvyku je doloženo například ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera, žijícího ve 14. století. S vajíčky provozovali chlapci o velikonočním pondělí různé hry (například sekání do vajec mincí, kutálení kudrny).

(Na fotografii jsou kluci s hrkadly a řehtačkami u Radošovského mostu.
Foto Josef Hofmann, kolem roku 1900, foto je z archivu KV muzea)


Velikonoční zajíček

Spojení obrázku zajíčka s velikonocemi nemá dlouhou tradici, ujalo se koncem 19. století a pochází z Německa a rychle se rozšířilo. Vychází z pověsti, že kraslice přináší mravným dětem zajíček v poli. Od této doby se začal zajíček jako symbol velikonoc objevovat v pekárnách, papírnictví a cukrárnách.


Velikonoční vajíčka

krasliceVelikonoční vajíčka byla zdobena jako symbol plodnosti. V dřívějších dobách se vajíčka barvila pouze červenou barvou a symbolizovala baryu krve a mnohem později se začaly kraslice (od staroslovanského slova “krasnyj”) zdobit dle oblasti různými technikami.


Pomlázka a polévání vodou

pomlazkaDopoledne chlapci šlehali děvčata čerstvě nařezanými, sluncem ozářenými a napučenými proutky a na dívku se tímto přenášela plodnost a posilovalo se zdraví. Tento zvyk je pozůstatkem z pohanských dob, kdy se čerstvým proutkem šlehalo vše, co mělo rodit. Odpoledne děvčata na oplátku polévala chlapce vodou a i zde nacházíme podtext v pohanských dobách. Každá vegetace, která má být probuzena k životu, musí mít vláhu.

Grog

Kategorie: Tiskové zprávy

Recept na grog dle Jaroslava Haška


½ litru vody dej svařit s 2–3 zrny nového koření, 6-8 zrny pepře, 10 zrny hřebíčku, kouskem skořice, kouskem citrónové kůry, šťávou z celého citronu a přidej ½ kg cukru.

Po svaření přilij 3 litry bílého vína a nech přejít varem. Pak přidej litr koňaku, vař znovu až do varu, pozor aby to neuteklo.

Po postavení na stůl sundej poklici, zapal vystupující páry a hned zase přikryj.

Tím slavnostní obřad uvaření grogu končí.

A kdo Ti řekne, že tam máš dát vanilku, tak tomu dej přes držku!


Karlovarská galerie umění

Kategorie: Tiskové zprávy

Galerie umění Karlovy Vary

příspěvková organizace Karlovarského kraje, Goethova stezka 6,

360 01 Karlovy Vary, tel: 353 224 387, e-mail: info@galeriekvary.cz


Tisková zpráva

100 let hlavní budovy karlovarské galerie

Pořadatel                       Galerie umění Karlovy Vary, přísp. organizace Karlovarského kraje

Místo konání                 Goethova stezka 6, 360 01 Karlovy Vary

Termín                          14.9. – 31.12.2012;
vernisáž v pátek 14.9. v 17 hodin v rámci zahájení EHD

Autoři výstavy              Mgr. Lubomír Zeman, Mgr. Lenka Tóthová

Otevírací doba              otevřeno denně mimo pondělí 10 – 17 hodin

Doprovodné akce         Komentovaná prohlídka Mgr. L.Zemana, 22.11.2012 v 17 hodin

Hlavní budova karlovarské galerie umění, jedna z nejvýraznějších staveb nového klasicismu a tzv. klasického lázeňského stylu počátku 20. století, slaví letos své sté výročí. K tomuto jubileu galerie připravila výstavu soustřeďující dostupný obrazový a textový materiál týkající se historie objektu.

budova_1912_mediaBudova galerie stojí v místě kdysi zvaném Dorotiny nivy (podle nedalekého nejstaršího karlovarského altánku) a posléze známém jako výletní cesta Goetheweg. Ta bývala již od konce 19. století i živým obchodním korzem s mnoha krámky řemeslníků a obchodníků (butiky), které vedly od Puppu až k Poštovnímu dvoru. Dvacet osm nesourodých drobných obchodních stavbiček karlovarského Spolku živnostníků bylo považováno za provizorium. Již roku 1905 vznikl první projekt na jejich přestavbu, ale až v říjnu 1910 město rozhodlo vybudovat na tomto místě novou budovu zahrnující butiky a také uměleckou Kunsthalle, sloužící k prezentaci produktů karlovarských umělců a především řemeslníků.

Prvotní projekt nové budovy vypracoval v červenci roku 1911 arch. Rudolf Mimler ze stavebního úřadu v Karlových Varech. Navrhl dlouhou rozložitou hmotu dvou zalomených přízemních křídel s dvěma krajními vyššími a prosklenými pavilóny. Dominantou měla být patrová centrální Umělecká hala zastřešená nízkou střechou završenou majestátní kupolí. budova_1912a_mediaArchitektonické řešení vycházelo z dekorativismu pozdní secese a inspirovalo se i novým klasicismem a vídeňskou wagnerovskou modernou. Výběrové řízení, jehož se zúčastnily nejvýznamnější stavební firmy z Karlových Varů, vyhrál osvědčený karlovarský stavitel Friedrich Seitz. Objekt nakonec získal odlišnou podobu než přepokládal Mimlerův projekt (boční křídla s butiky završovaly terasy, portály butiků doplnily široké markýzy, střední pavilón byl ukončen sedlovou střechou a trojúhelnou atikou, uměleckou halu místo kupole zastřešila mansardová střecha). Přesto bylo jeho moderní architektonické pojetí přijato kladně. V květnu 1912 byly nové krámky předány nájemníkům a poté také započaly výstavní aktivity Kunsthalle. První sezóna v Umělecké hale byla slavnostně zahájena 27. července roku 1912 výstavou Spolku německých výtvarných umělců žijících v Čechách, následující rok zde uspořádala výstavu významná vídeňská galerie Miethke. V květnu 1914 však město na tři roky pronajalo Uměleckou halu Chebské obchodní a živnostenské komoře, která zde začala provozovat průmyslovou vzorkovnu. Během 1. světové války byla zdejší činnost přerušena, poté sloužily prostory Umělecké haly opět Obchodní a živnostenské komoře v Chebu.

pruceli_1914_1924_mediaNa přelomu let 1929-1930 došlo k navýšení bočních křídel o patro s galerijními sály a k přístavbě střední části centrálního pavilónu (opět podle projektu arch. Rudolfa Mimlera). Od roku 1930 začal takto rozšířené výstavní prostory využívat umělecký spolek Metznerbund, který zde prezentoval moderní evropské umění. Druhá polovina 30. let pak přinesla období ideologicky ovlivněné výstavní činnosti trvající až do roku 1944.

Po válce bylo v galerii představováno nejen české výtvarné umění. Objekt totiž v letech 1948–1952 stále patřil Obchodní a živnostenské komoře v Chebu a hostil vzorkovnu krajského národního výboru s prezentací zdejších řemeslných a průmyslových výrobků. V roce 1948 došlo k výrazné úpravě výstavních sálů podle návrhu Ing. Karla Pokorného. V přízemí byly odstraněny některé vnitřní příčky a vznikly tak dva prostorné a prosvětlené podélné sály, které podstatně vylepšily výstavní možnosti, čehož bylo v následujících letech bohatě využíváno. Rok 1952 totiž znamenal zásadní mezník v historickém vývoji užívání objektu – vzorkovnu průmyslu nahradila jedna z prvních státních galerií, které tehdy u nás začaly vznikat. Ustavena byla k 1.1.1953 a příští rok zde galerijní instituce oslaví 60 let svého trvání.

60. léta 20. století přinesla výrazný rozvoj činnosti galerie, potřebu zvětšení výstavních ploch a zlepšení vnitřních dispozic a vybavení galerie. To vše naplnily až rozsáhlé úpravy exteriéru i interiéru probíhající v letech 1974-1975 podle projektů Ing. Davida a arch. Marcela Šulce (hliníkové výkladce a markýzy, mříže, podhledy, osvětlení, vybudování depozitáře, knihovny a dalších prostor). Tato rekonstrukce uvedla budovu galerie téměř do současné podoby – výraznější interiérovou změnou bylo v letech 1992-1995 odstranění podhledů a nainstalování nových osvětlovacích ramp.

V téže podobě objekt karlovarské galerie umění letos slaví významně kulaté jubileum (obdobně jako nedaleký hotel Imperial či most arcivévody Karla). Výstava prostřednictvím odborného textu historika Mgr. Lubomíra Zemana (z něhož čerpá i tato zpráva) přibližuje zajímavý architektonický vývoj stavby. Neméně zajímavý je doprovodný obrazový, projektový i textový materiál nalezený ve Státním okresním archivu v Karlových Varech, ve Stavebním archivu Magistrátu města, v Muzeu Karlovy Vary, v archivu Galerie umění Karlovy Vary i mezi soukromými sběrateli. K vidění budou i původní projekty a např. skleněné fotografické negativy ze 30. let.


Lenka Tóthová

Rozhledny a vyhlídky

Kategorie: Kam na výlet, Výlety

Říká se, že když se lidem v Česku daří, staví rozhledny. Pesimisté by zase mohli oponovat, že vyhlídky se stavějí ve špatných časech, když lidé potřebují mít alespoň lepší výhled do krajiny, když ostatní výhledy jsou jaksi … nanic. Krásenská vyhlídka podporuje verzi pesimistů, byla postavena v letech krize, aby vůbec byla práce, jsou však vyhlídky, které byly postaveny v časech dobrých.

Podle Wikipedie je rozhledna vyhlídková stavba s vyhlídkovým prostorem vyvýšeným nad okolním terénem, přístupná veřejnosti. Mezi nejznámější rozhledny na světě patří Eiffelova věž v Paříži, v České republice patří mezi nejznámější pražská Petřínská rozhledna.  Česká republika spolu se sousedním Německem jsou zeměmi, ve které je největší hustota rozhleden na světě.

Po letech stagnace se rozhledny v poslední době opět vrátily na výsluní, řada z nich se dočkala rekonstrukce a především vznikly desítky nových vyhlídkových staveb. Nabízím Vám několik tipů na rozhledny v karlovarském regionu a přeji vám mnoho příjemných dní s dobrou vyhlídkou nejen do krajiny.

 

 

Krásenská vyhlídka a Dlouhá stoka

krasenska-vyhlidka-03-wwwSeznamte se s jedinečnou stavbou Dlouhá stoka a pokochejte se nádhernou vyhlídkou z Krásenské vyhlídky, postavenou ve stylu minaretu, nezapomeňte ani na obec Krásno. Pokud budete mít chuť, čas, odvahu, vypravte se proti proudu Dlouhé stoky, třeba se vám podaří dojít až na Kladskou. Mne tahle výprava stále čeká.

 

Goethova vyhlídka

goethova-rozhledna-4-info-kvGoethova vyhlídka se původně jmenovala Vyhlídka korunní princezny Stefanie, po roce 1918 se z ní stala Stifterova vyhlídka, v roce 1945 dostala  název Stalinova a od roku 1957 se jmenuje Goethova vyhlídka. Prostě se do jejího názvu vepsaly panující poměry. Hlavně abychom se z vyhlídky mohli brzy kochat nádherným výhledem.

 

Vyhlídka Karla IV.

vyhlidka-karla-iv-1Vyhlídka Karla IV. nad Karlovými Vary je trochu tajemná svým umístěním, mnozí návštěvníci o ní ani nevědí. Pohled na rozhlednu z města je jen z několika míst a rozhled z ní si člověk musí zasloužit. Právě proto je třeba ji navštívit.

 

 

 

Rozhledna Diana u Karlových Varů

rozhledna-diana-4Rozhledna Diana je nejpřístupnější ze všech karlovarských rozhleden. Až na její vrchol můžete pohodlně vyjet lanovkou, dokonce i těch 150 schodů na samotnou rozhlednu můžete vyjet výtahem. Já však doporučuji cestu z druhé strany, od Myslivny, trochu se sice zadýcháte, ale je to jen pro vaše zdraví a tím pro vaše dobro.

 

Doubská hora – rozhledna Aberg

aberg-3Na vyhlídku z rozhledny Aberg vás v současné době pozvat nemohu, rozhledna je nyní soukrový objekt v rekonstrukci. Přesto výlet na Doubskou horu stojí za to. Projdete se v krásné a voňavé přírodě, stavba se vám bude líbit a možná se jednou ještě vyhlídky dočkáme.

 

 

Bismarckova rozhledna u Chebu

bismarckova-rozhledna-1Bismarckova rozhledna po druhé světové válce upadlo do zapomenutí. Ocitla se totiž v nepřístupném pohraničním pásmu a veřejnost o ní téměř nevěděla. Přitom k rozhledně vede asfaltová silnička, vedle stojí vysílač ze sedmdesátých let a z Chebu je to na Zelenou horu co by Železný kamenem dohodil.

 

 

Rozhledna Hard v Sokolově

rozhledna-hard-1Nejdříve tam byl městský hřbitov, potom střelnice, následně vyhlídkový gloriet. Dnes je tam moc pěkná rozhledna Hard, ale jak šel čas, okolí zarostlo stromy, takže nejlepší čas na vyhlídku jsou zimní měsíce, kdy stromy nejsou olistěné. Tohle však platí i mnohé další vyhlídky.

 

 

info KV – zpravodaj karlovarského regionu

Josef Lada

Kategorie: Tiskové zprávy

Galerie umění Karlovy Vary

příspěvková organizace Karlovarského kraje, Goethova stezka 6,

360 01 Karlovy Vary, IČO 66362768, č. ú. 5165900237/0100

tel: 353 224 387, e-mail: info@galeriekvary.cz

 

Tisková zpráva

Svět Josefa Lady

Pořadatel                                                 Galerie umění Karlovy Vary,
přísp. organizace Karlovarského kraje

Místo konání                                           Goethova stezka 6, Karlovy Vary

Termín                                                    8. 11. 2012 – 21. 1. 2013;
vernisáž ve čtvrtek 8. 11. 2012 v 17 hodin

Koncepce výstavy, text katalogu           PhDr. Eva Neumannová

Otevírací doba                                       
otevřeno denně mimo pondělí 10 – 17 hodin; vstupné 40,-/20,- Kč

Doprovodný program                           
Interaktivní programy pro ZŠ, 14. 11. – 11. 12. 2012

Povídání s Josefem Ladou, vnukem autora, leden 2013


Galerie umění Karlovy Vary připravila pro vánoční čas výstavu jednoho z nejznámějších kreslířů  a ilustrátorů dětských knih – JOSEFA LADY. portret_jl1Obsáhlá expozice téměř 150 děl prezentuje část umělcovy pozůstalosti zapůjčené od umělcova vnuka, další díla především z raného období jsou z Památníku národního písemnictví a několik děl z Národní galerie v Praze.

Tvorba Josefa Lady (17. 12. 1887 – 14. 12. 1957), který pocházel z vesnice, z Hrusic, má své kořeny právě v dětství prožitém na venkově, v přírodě. Lada vychází sice z reality, z reálného prostředí, avšak zobrazuje své touhy, sny, představy o idylickém venkovském životě. S nadsázkou a dávkou laskavého humoru zachycuje dětské hry různých ročních období, lidové zvyky a slavnosti, které dávno vyvanuly, krajinu s bílým kostelíkem nad vsí, rybníčky s vodníkem i polidštěná zvířata. Ladovské scenérie, které dávno neexistují, jsou uloženy hluboko v každém z nás.

lada4Ladovy kreslířské začátky jsou úzce spojeny s ilustracemi a karikaturami pro časopisy. Jeho kresby se objevovaly na stránkách Veselé Prahy, Klíčení, Chuďase, Humoristických listů, Besídky mladých,
v Karikaturách, v časopise Kopřivy, později v Šibeničkách a Českém slovu, patnáct let přispíval do nedělní přílohy Kvítko z čertovy zahrádky.


lada3

Ještě před 1. světovou válkou se Lada zapojil do knižní ilustrace, z níž se později stalo těžiště jeho práce. Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal: Moje abeceda (1911), Veselý přírodopis (1917), O Mikešovi (1934-36), O chytré kmotře lišce (1937 a 1948), Bubáci a hastrmani (1939, 1953), Nezbedné pohádky (1946), Josef Lada dětem (1952), doprovázel kresbami i knihy jiných autorů (K.J. Erbena, J. Mahena, J. Haška, J. Seiferta, V. Říhy, ad.) Proslavil se zejména ilustracemi Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka (1923-25, byly vydány ve více než 40 zemích), ale i děl K. H. Borovského – Křtu sv. Vladimíra (1923), Tyrolských elegií či Krále Lávry (obě 1947).

lada2Ladovo kresebné dílo tvoří okolo 15 tisíc ilustrací a asi 400 volných obrazů, spolupracoval s kresleným, loutkovým i hraným filmem, navrhoval divadelní výpravy. Velkou část svého mimořádně rozsáhlého díla věnoval dětem. Josef Lada byl nejen malířem, kreslířem, ilustrátorem, ale i spisovatelem, jevištním výtvarníkem, karikaturistou, scénografem. Svým nezaměnitelným kreslířským stylem vytvořil laskavý obraz české vesnice a jejích obyvatel, na který i v dnešní době hledíme s obdivnou nostalgií.

Eva Neumannová

Ostrov

Kategorie: Kultura v regionu

On line rezervace na kulturní pořady v Ostrově:
tickets.colosseum.eu/dk-ostrov/list

 

Ostrovský „Osmý div světa“

Jako „Osmý div světa“ byla v 17. století označována Zámecká zahrada, založená v roce 1625 majitelem ostrovského panství Juliusem Jindřichem.
V zahradě se prolínaly prvky renesančních, manýristických a raně barokních italských zahrad s velkým využitím vody v podobě vodotrysků a vodních ploch. Postupně zde vznikla řada zahradních staveb, především budova letohrádku a Palác princů. Jak zahrada vypadala v době svého největšího rozkvětu můžete dnes vidět jen na panelech umístěných v parku. Noví majitelé, kteří přišli na konci 18. století, neměli zájem zahradu udržovat, většina staveb byla odstraněna, vodní prvky zrušeny a umělecká výzdoba byla odprodána nebo zničena. V roce 1994 začalo město Ostrov s úpravami Zámeckého parku a dnes je toto místo ideální pro klidnou a ničím nerušenou procházku. V letohrádku sídlí pobočka karlovarské Galerie umění, kde se konají zajímavé výstavy a workshopy, v Paláci princů je městská knihovna, zahradu zdobí práce sochařů z jejich sympózií.

V sousedství Zámeckého parku se nalézá rozsáhlý Klášterní areál, odedávna známý jako „Posvátný okrsek“. Celý areál se skládá z opravdových skvostů, je zde Piaristický klášter s kostelem, který byl vysvěcen již roku 1674, Kaple sv. Floriána, kterou dala postavit Bádenská markraběnka Franziska Sibylla Augusta z vděčnosti sv. Floriánovi poté co v roce 1691 zachvátil ostrovský zámek požár, který se jako zázrakem nerozšířil na přilehlé město, Einsiedelnská kaple, která svojí výjimečnou krásou přitahuje už zdálky pohledy návštěvníků. Je kopií mariánské kaple ze švýcarského Einsiedelnu a byla postavena na přání markraběnky bádenské v letech 1709-1710. Její obdoba stojí i v německém Rastattu, kam markrabata přesídlila. Ke kapli se váže pověst o tom, jak stavitel přelstil samotného ďábla, který mu údajně při stavbě pomáhal.

Dále se zde nachází kostel Zvěstování Panny Marie. Z vnitřního vybavení kostela zbyly sice jen zlomky oltářů, několik soch a dva obrazy, zachovala se však fotodokumentace a  vše co přežilo padesátá léta, je nyní vystaveno na svých původních místech. Kostel slouží také jako dějiště rozmanitých kulturních akcí.

Pokud budete mít zájem prohlédnout si novější část Ostrova, vydejte se na Mírové náměstí, kterému vévodí Dům kultury. Náměstí je ve stylu tzv. socialistického realismu. Architektem ostrovského Domu kultury je Jaroslav Krauz a Josef Sedláček, ovšem rarita je na vrcholu stavby, kde se nalézá sousoší dvou mužů a ženy. Autorem tohoto sousoší a a reliéfu pod nimi je akademický sochař Jaroslav Šlezinger, který byl v roce 1950 odsouzen za podvracení republiky na 25 let. Nejdříve pracoval v Jáchymově, později byl zavřený v Ostrově-Vykmanově. Tady se ve vězeňské dílně mohl vrátit k sochařině a dostal zakázku na sousoší. Současně v dílně tajně vytvořil drobné reliéfní plastiky Kristovy křížové cesty, které jsou dnes vystaveny v ostrovské kapli sv. Floriana.

 

Zpravodaj karlovarského regionu

zpravodaj karlovarského regionu

Kladská

Kategorie: Výlety

kladska_2Obec Kladská

leží nadmořské výšce 820 m.n.m.,v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Nad obcí se tyčí zalesněný vrch Lysina, který je druhým nejvyšším vrcholem Slavkovského lesa (982 m.n.m.).

 

Jedno z nejkrásnějších míst na Chebsku

Dominantou obce a také jedním z nejkrásnějších míst na Chebsku je rybník a lovecký zámeček Kladská. Okolí Kladského rybníka dlouho nebylo obydleno. S výstavbou začal v roce 1875 kníže Schönburg-Waldenburg, který byl okouzlen zdejší krajinou při návštěvě Lázní Kynžvart a na Kladské louce byl postupně postaven lovecký zámeček, pila, rentovní úřad (stavení u křižovatky), vedle něho fořtovna, dva sruby pro úřednictvo, hostinec U tokajícího tetřeva, stavení pro kočího a za zámečkem hospodářská stavení.

Velký milovník přírody

Kníže Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg byl vášnivým milovníkem přírody a chovu zvěře. Za jeho života byla Kladská druhým největším revírem v Čechách. Po své smrti byl kníže pochován do hrobky na úpatí vrchu Lysina na dohled své milované osadě.
kladska-3Na přelomu 19. a 20. století bylo postaveno zbývajících pět srubů švýcarsko – tyrolského typu. Vlastní zámeček je jednoduchá přízemní budova s dřevěným patrem ve stylu švýcarských loveckých chat a dnes slouží jako hotel. Okolí zámečku je parkově upraveno a stalo se výletním místem.

 

Romantická procházka

Od bývalého zámečku vede kolem romantické vodní plochy po dřevěných chodníčcích nově opravená naučná stezka Kladská – rašeliniště Tajga s velmi pestrou flórou i faunou. Můžete si prohlédnout i sousední Kyselé jezero s jedním z nejkyselejších povodí v Evropě a park s hrobkou zakladatele zdejšího loveckého zámečku, se stylovými stavbami a arboretem. Naučná stezka je součástí státní přírodní rezervace Kladské rašeliny, kam patří ještě vrchovištní rašeliniště Paterák, Lysina a Malé rašeliniště.
kladska-4kladska-5

 

 

 

 

 

 

 

V duchu romantismu jsou řešeny zdejší parkové úpravy, kde typický ráz určují solitery v hlavní louce. Jejich vyjímečnost spočívá jak ve vysoké nadmořské výšce (820 m.n.m.), tak i v používání cizokrajných dřevin. Na Kladské byl poprvé v bývalém Československu použit kultivar jedle stříbrné-šedé a svou velikostí jsou unikátní smrky obecné – zlaté.

Kudy na Kladskou

Nejlepší cesta na Kladskou K. Varů je přes Bečov, v Mnichově odbočit na Prameny, potom už zbývá jen 6 km nebo přes Lázně Kynžvart, z nichž je to jen 5 km.

Na Kladské je kouzelně v každém ročním období.

kladska-bodlákykladska-cervenec-09-012

 

 

 

 

 

 

Obec a zámeček Kladská – poloha na Mapy.cz

Zpravodaj karlovarského regionu – info KV

aktuální tipy kam za kulturou: výstavy, koncerty, přednášky

 

Mariánské Lázně

Kategorie: Tiskové zprávy

Mariánské Lázně jsou nejoblíbenější destinací v České republice

Tisková zpráva

Letos poprvé uděluje nezávislý portál HolidayCheck cenu Destination Award 2012 městům, ve kterých se turisté cítili nejvíce vítáni. Ocenění je postaveno na hodnocení ubytovacích zařízení. Smyslem je odměnit města za mimořádné úsilí vynaložené při péči o své hosty a za angažovanost hoteliérů, která se promítá v hodnocení jejich zařízení na HolidayCheck.cz.

V České republice zvítězily Mariánské Lázně, které porazily dalších téměř 700 měst a obcí.

Mariánské Lázně jsou vítězem ceny HolidayCheck Destination Award 2012. Mezi téměř 700 městy a obcemi z celé České republiky se tato turistická destinace prosadila jako nejoblíbenější město roku 2012. Nikde jinde v České republice se hosté necítili vítanější než v Mariánských Lázních.

Více než 450.000 turistů napsalo v uplynulých dvanácti měsících svůj názor na navštívené hotely v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Rusku, České republice, Španělsku a Itálii. Host přidělil hotelu podle své spokojenosti hodnocení jedno (špatné) až šest sluníček (velmi dobré). Zároveň také uvedl, zda by hodnocený hotel doporučil i dalším návštěvníkům. Na základě těchto recenzí byla vybrána města, ve kterých se turisté cítili nejlépe. V České republice zvítězily Mariánské Lázně, které se staly nejpohostinnějším městem s nejlepšími hotely a penziony. V obci s 13.500 obyvateli se návštěvníkům nabízí mimořádné pozornosti, kvalitního ubytování a služeb.

Georg Ziegler, vedoucí oddělení B2B: „Celková oblíbenost destinace je silně ovlivňována kvalitou ubytovacích zařízení, které se v ní nacházejí. My v HolidayCheck jsme velice rádi, že díky mnoha spokojeným hostům můžeme Mariánským Lázním udělit toto ocenění. Je to především odměna za mimořádné úsilí Mariánských Lázní vynaložené při péči o své hosty a za angažovanost hoteliérů, která se promítá v hodnocení jejich zařízení na HolidayCheck.cz.

Ocenění HolidayCheck Destination Award obdrží na konci října příslušní zástupci města v oblasti cestovního ruchu a propagace Mariánských Lázní.

HolidayCheck je vedoucí evropský, nezávislý a bezplatný portál pro sdílení turistických informací s 25 mil. návštěv měsíčně. Operuje v devíti jazycích ve dvanácti zemích světa. 330 000 hotelů po celém světě, více než 10 mil. recenzí hotelů a turistických cílů, fotografií a videí. Cestovatelská komunita pro turisty a cestovatele, programy pro hoteliéry a poskytovatele turistických služeb.

Pavel Šeda

HolidayCheck Czech Republic

E-mail: pavel.seda@holidaycheck.com


HolidayCheck, 330 000 hotelů po celém světě, více než 10 mil. recenzí hotelů a turistických cílů, fotografií a videí.



Nejoblíbenější turistické cíle v Mariánských Lázních

Cestovatelé se ve svých recenzích na portále HolidayCheck shodli, že Mariánské lázně jsou jejich nejoblíbenějším městem v České republice a že právě zde se cítili nejvíce vítáni. Je nám proto ctí, že můžeme Mariánské Lázně vyznamenat cenou HolidayCheck Destination Award 2012! Město ale disponuje nejen velice kvalitními hotelovými a lázeňskými službami, ale i mnoha historickými památkami a volnočasovými aktivitami. HolidayCheck Vám proto představuje pět nejoblíbenějších turistických cílů v Mariánských Lázních.


Kolonáda Maxima Gorkého

Kolonáda je jednou z významných dominant města, která láká návštěvníky z celého světa. Nechal ji postavit opat kláštera Teplá v letech 1888-1889. Tato novobarokní historická stavba je vnímána jako symbol českého lázeňství. Budova získala své jméno podle slavného ruského básníka, spisovatele a revolucionáře, který byl jedním ze zdejších významných hostů minulého století.


Zpívající fontána

Koncertní fontána se nachází na kolonádě v centru města. Jejím architektem je Pavel Mikšík, který umožnil, aby se mohla v roce 1986 poprvé rozeznít. Fontána má podobu dvanáctidílného kamenného květu s deseti střikovými systémy, přičemž nejvyšší střik dosahuje výšky až šesti metrů. Diváci si zde mohou vychutnat skladby světoznámých autorů J. Strausse, G. Verdiho, L. v. Beethovena a dalších.


Park Boheminium

Brány parku se poprvé otevřely svým návštěvníkům v roce 1999. Turisté zde naleznou, jak sám název napovídá, miniatury významných českých staveb a technických památek v měřítku 1:25. K vidění je např. maketa hradu Karlštejn, nedalekého zámku Kynžvart nebo také zmenšenina chaloupky Starého bělidla či telekomunikační věže Ještěd.


Křížový pramen

První zmínka o podchycení pramene je z roku 1749, kdy lékárník Damián Schultz ohraničil pramen kameny, zastřešil ho a přistavil k němu velký dřevěný kříž. Od té doby se pramenu namísto “Slaný” začalo říkat “Křížový”. Pramen je silně mineralizovaný a má projímavé účinky. Používá se proto především při onemocnění zažívacího ústrojí.


Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jde o církevní římskokatolickou děkanskou stavbu, která se nachází na Goethově náměstí v centru Mariánských Lázní. Tuto neobvyklou novobyzantskou budovu zde nechal postavit v letech 1844-1848 opat Marian J. Heinl, který ji zároveň vysvětil. Ke vchodu kostela záměrně vede 33 schodů, které znázorňují život Ježíše Krista.


Voskovec, Werich, Ježek

Kategorie: Zpravodajství

Voskovec, Werich, Ježek – Osvobozené divadlo

Tihle tři pánové mi učarovali už před mnoha lety, dokonce jsem v mládí litoval, že jsem se narodil pozdě a nemohl jsem vidět představení Osvobozeného divadla, sbíral jsem články o nich, četl všechny jejich hry, dodnes poslouchám jejich písničky (a žasnu jak jsou stále aktuální).

Tuším že to bylo v roce 2010 kdy připravili Zuzana a Eugen Brikciusovi a Linhartova nadace pouliční výstavu Voskovec a Werich slovem a obrazem.
Na výstavu poskytlo dotaci Ministerstvo kultury České republiky a hlavní město Praha společně s Městskou částí Praha 1 poskytlo grant.

Výstava byla umístěna na 4 sloupech v centru Prahy, určitě už tam není, ovšem Vy si vše můžete prohlédnout na níže uvedených webových stránkách. Pusťte si k tomu písničky V+W+J a vraťte se v čase zhruba o 80 let zpět


Ještě časem přidám své vzpomínky a fotografie, ale to až příště.

www.hornacek.cz/vaw

Bismarckova rozhledna

Kategorie: Výlety

Bismarckova rozhledna u Chebu

bismarckova-rozhlednaPouhých 7 km od Chebu, na 637 metrů vysoké Zelené hoře, se nachází Bismarckova rozhledna, která byla pro veřejnost na dlouhý čas utajena, neboť se nacházela v pohraničním pásmu. V roce 2005 rozhlednu nákladem cca 2 miliony korun město Cheb nechalo zrekonstruovat. Věž byla dne 12. června 2005 znovu zpřístupněna veřejnosti a zařadila se k oblíbeným místům výletů pěšky či na kole.

Předchůdcem dnešní kamenné rozhledny byla dřevěná vyhlídková věž, vysoká 14 metrů, která stála na tomto místě a byla zpřístupněna dne 23. 8. 1891. Její stavbu inicioval chebský okrašlovací spolek. V roce 1909 byl objekt pro špatný stav dřevěné konstrukce zbourán. bismarckova-rozhledna-prucelibismarckova-rozhledna-detail-vezeV témže roce byl v Chebu ustanoven výbor pro stavbu rozhledny a 22. května 1909 byla vyhlášena v Chebských novinách veřejná sbírka. Stavba věže dle návrhu architekta Rolfa Baiera započala již v létě a 3. října 1909 byla 18 metrů vysoká kamenná věž slavnostně otevřena. Původní název byl „Nová rozhledna na Zelené hoře“, ovšem Nacionální Všeněmecká strana prosadila přejmenování na Bismarckovu rozhlednu. Tím se rozhledna zařadila mezi množství jiných památníků, věnovaných významnému německému politikovi, zakladateli Německé říše, Otto von Bismarckovi. Několik let od slavnostního otevření přibyla k věži ještě hrázděná budova s pohostinstvím, ta však byla za nějaký čas zbourána.

Pojedete-li autem z Chebu směrem na Pomezí n.O., ukáže Vám cestu na rozhlednu směrovka cca 2 km za koncem Chebu. Odbočíte z hlavní silnice doleva, dále pokračujete úzkou asfaltkou pod viaduktem a zhruba po 2 km odbočíte doprava. Z rozhledny je nádherný výhled na Chebsko, Smrčiny, Krušné hory, Slavkovský les, vodní nádrž Skalka.

vysilac-zelena-horapohled-z-rozhledny


Bismarckova rozhledna – poloha na Mapy.cz

Svatošské skály

Kategorie: Výlety

Svatošské skály

svatebni-pruvod-s-houpacim-mostemNárodní přírodní památku Svatošské skály najdeme na levém břehu řeky Ohře, v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les mezi Loktem a Karlovými Vary. Toto území bylo vyhlášeno Národní přírodní památkou již v roce 1933, zaujímá rozlohu 2 ha a je v nadmořské výšce 380 až 440 m. Svatošské skály tvoří žulové skalní útvary a vyskytují se v nich vzácné a ohrožené druhů rostlin a živočichů.. Pozoruhodné skalní útvary byly vytvořeny postupným zvětráváním a odnosem granitových bloků, činností řeky i erozivním působením mrazu. Skály tvoří řadu skalních pilířů a sloupů, jež jsou opředeny mnoha pověstmi.

nahled-s-nazvem-skalSkály jsou pojmenovány podle legendy o nevěrném Svatošovi. Ten slíbil lásku a manželství vodní víle z Ohře. Zamiloval se však do pozemské dívky se kterou se chtěl oženit. Víla se mu pomstila tak, že proklela celý svatební průvod v kámen. Až padesátimetrové žulové bloky skal tak mají svá jména: Nevěsta se Ženichem, Páter, Muzikanti, Tchýně a Tchán, Svědkové.

houpaci-mostPodle jiné verze způsobil zkamenělý svatební průvod podivín Hans Heiling, který si chtěl vzít Elišku. Ta však přislíbila věrnost Arnoldovi, kterého velice milovala. Když se vrátil Arnold z cest po světě, konala se svatba. Uprostřed svatebního veselí přivolal zuřivý Hans Heiling ďábla a s jeho pomocí proměnil všechny svatebčany v kamenné sochy.

Skály dnes slouží horolezcům a jsou vyhledávaným místem výletů. Velkou atrakcí je visutý lanový most přes řeku Ohři, který je hlavním lákadlem pro děti.

reka-ohreZ Lokte vede na Svatošské skály značená turistická cesta po levém břehu řeky Ohře z náměstí od Goethova pomníku. Je vhodná pro pěší i pro cyklisty. Po zhruba 2 km přijdete na rozcestí „U Štoly“, kde se již od 14. století těžila cínová ruda. Nejprve v náplavech řeky, později se razily průzkumové štoly. Z druhé strany je přístup z K. Varů-Doubí. Tady je možné nechat auto na malém parkovišti u zahrádek a jít buď po silnici podél řeky nebo po modré turistické značce.

Klášterní kostel sv. Antonína Paduánského

Klášterní kostel sv. Antonína Paduánského

Sokolov – dolní konec Starého náměstí

Otevřeno úterý až neděle, 10 až 18 hodin

 

Program Městského domu kultury v Sokolově

 

Kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského -info

 

 

Počasí na výlet




.